Cena plynu pro evropský trh překročila 70 eur za MWh. A ještě může výrazně růst

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes překročila 70 eur (1690 Kč) za megawatthodinu (MWh), je tak nejvýše od března. Obnovení bojů mezi Spojenými státy a Íránem přispívá k růstu cen ropy a vyvolává obavy z dalšího zpoždění vývozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Perského zálivu, napsal server Euronews. Pokud se vývoz z Perského zálivu nebude v blízké době obnovovat, může cena podle analýzy americké banky Goldman Sachs ještě výrazně vyrůst - nad 100 eur za MWh. O varování jsme psali zde.

Cena termínového kontraktu na zemní plyn s dodáním v říjnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku se odpoledne zvýšila až nad 70,60 eura za MWh, a připisovala si tak zhruba pět procent. Kolem 15:15 SELČ růst zmírnil a cena se nacházela těsně pod 70 eur za MWh.

Americké síly v neděli zaútočily raketomety poblíž Hormuzského průlivu, což přimělo Írán k odvetnému útoku v podobě odpálení raket na americké síly v Jordánsku. Kvůli této eskalaci hrozí další narušení vývozu LNG, protože Hormuzský průliv, kterým obvykle prochází zhruba pětina celosvětového obchodu s LNG, zůstává fakticky uzavřen.

Evropská unie dováží relativně málo plynu z Blízkého východu, Katar v roce 2025 měl na celkových dodávkách do regionu podíl 3,7 procenta. Narušení dodávek ale může tlačit ceny v Evropě vzhůru a přichází v době, kdy jsou dodávky LNG pro EU důležité, protože před zimou si doplňuje zásobníky plynu. Zásobníky jsou teď v EU podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) naplněny na méně než 65 procent, což je rekordní minimum pro toto roční období.

Proces doplňování zásob v mnoha zemích zpomalily vysoké tržní ceny plynu. Panují obavy, že Německo do 1. listopadu nesplní své cíle naplnění zásobníků. Nizozemsko to už dokonce potvrdilo. Rozdíl mezi současnými a zimními cenami je často příliš malý nebo i záporný, a nepokryje tak náklady a rizika spojená se skladováním plynu. Obvykle dodavatelé nakupují plyn v létě za nižší ceny, skladují ho, a prodávají v zimě za vyšší ceny.

Evropské potýkání se s naplněním svých zásob zemního plynu také zvyšuje riziko konkurence s Asií ohledně dodávky poprvé od energetické krize před čtyřmi lety. Podle údajů Gas Infrastructure Europe tak zásoby plynu v Evropské unii dosáhly přibližně 63 %, což je jedna z nejnižších úrovní zaznamenaných v tomto ročním období a zhruba 18 procentních bodů pod pětiletým průměrem. Itálie a Polsko již naplnily svou skladovací kapacitu z více než 80 %. Problémy má ale například kromě Německo a Nizozemí také Belgie. Jejich naplněnost zásobníků na zimu se pohybuje okolo poloviny kapacit. Nizozemská společnost Gasunie tento týden přiznala, že nebude zásobníky schopna dostatečně naplnit.

Nízká úroveň zásob nemusí nutně znamenat, že země nebude mít na zimu dostatek plynu. Země ale pak může být zranitelnější při kolísání cen či při narušení globálních dodávek.

Analytici varují, že ceny zemního plynu v Evropě by se v zimě kvůli nízkým zásobám mohly poprvé od energetické krize před čtyřmi lety vyšplhat nad 100 eur za MWh. Před začátkem konfliktu na Blízkém východě se nacházely nedaleko 30 eur za MWh. Analytik Tancrede Fulop ze společnosti Morningstar předpověděl, že kombinace omezených zásob a chladné zimy by mohla vést k růstu cen plynu na 90 až 120 eur za MWh. Analytici americké banky Goldman Sachs uvedli, že pokud se vývoz LNG z Blízkého východu bude v příštím roce jen postupně normalizovat, budou muset ceny stoupnout nad 100 eur za MWh, aby se omezila poptávka v Asii a zajistil dostatek plynu pro Evropu. Důvodem je již zmíněný konkurenční boj s Asií při nenaplněných zásobách. Základní scénář analýzy přitom počítá 50 EUR/MWh. Goldman Sachs poznamenal, že při současných úrovních TTF 65 EUR/MWh není trh dostatečný k tomu, aby zvládl požadavky pro evropské zásoby plynu na zimu za předpokladu normálních sezónních teplot.

Pokud bude současná cenová úroveň krátkodobá, může mít tento nárůst podle analytiků jen malý dopad na účty domácností. Pokud se ale neobjeví jasné známky uvolnění napětí, mohl by se dlouhodobý růst cen postupně promítnout do účtů za energii domácností po celé Evropě.

Podle dřívějšího odhadu společnosti Oxford Economics trvá v průměru asi šest měsíců, než se změny velkoobchodních cen plně promítnou do cen spotřebitelských, načasování se ale v jednotlivých zemích EU značně liší. Ve Francii, Itálii a ve Španělsku mohou ceny reagovat v řádu měsíců, v Nizozemsku téměř okamžitě. V Německu a Rakousku může trvat rok, než ceny stoupnou na maxima.

Česko bude přesto podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) k prvnímu září mít naplněnost 70 procent, což je více, než požaduje příslušná vyhláška. Podle něj není problém v množství či dostatku plynu, ale právě v jeho ceně. Zbrklost při nákupu znamená podle něj vyšší ceny příští rok, uvedl dříve pro Echo24 Havlíček.