Budoucnost centra Stalin. Architekt Hlaváček slibuje proměnu ikonického místa

Kulturní centrum Stalin na pražské Letné zahájilo novou sezonu navzdory tomu, že magistrát areál vyškrtnul z tržního řádu. Organizátoři nyní chtějí přesvědčit politiky i veřejnost, že prostor pod metronomem má kulturní význam. Architekt a radní pro oblast územního rozvoje a územního plánu Petr Hlaváček (STAN) slibuje záchranu kultury pod metronomem a novou vizi pro oblast.

Prostor bude nyní fungovat do poloviny června, součástí měsíčního programu budou koncerty, veřejné debaty i petice za zachování centra. „Středobodem kulturního léta, jak jsme to nazvali, budou právě dvě debaty, mimo jiné s politiky. První z nich se uskuteční 27. května a zaměří se na fungování kultury ve veřejném prostoru za účasti kulturních aktérů a zástupců současné pražské koalice. Druhá debata je plánována na 9. června, kdy organizátoři pozvali všechny kandidáty a kandidátky na pražského primátora,“ řekl Echu za pořadatele Jan Faltys.

Podle Faltyse chtějí otevřít otázku, zda Praha vnímá podobné projekty jako příležitost. „Jaká pravidla nastavit, aby akce, které nezapadají do standardních škatulek, mohly dál fungovat a město se jimi mohlo chlubit, a ne z nich mít bolavou hlavu,“ řekl Faltys Echu. Pražská rada schválila vyškrtnutí centra Stalin z tržního řádu začátkem května. Opatření podpořili radní za Spolu a radní Antonín Klecanda (STAN). Piráti byli proti a jejich radní Adam Zábranský uvedl, že bude chtít rozhodnutí zvrátit.

Druhý radní STAN, náměstek primátora pro kulturu Petr Hlaváček, pro Echo24 uvedl, že chce kulturu pod metronomem zachovat. „Aby mohla fungovat, potřebuje jediné – získat bezpečné a stabilní zázemí,“ uvedl. Jedním z argumentů části radních byl právě technický stav podzemních prostor pod bývalým Stalinovým pomníkem. Faltys však uvedl, že kulturní centrum tyto prostory už delší dobu vůbec nevyužívá. „Poté, co se ukázalo, že prostory jsou ve špatném technickém stavu, jsme je opustili,“ uvedl Faltys. V současnosti podle něj v podzemí pracují pouze dělníci a řemeslníci, kteří prostory zajišťují a opravují. „Otázka bezpečnosti je jistě na místě, ale našeho provozu se vůbec netýká,“ dodal s dovětkem, že někteří politici mohou vycházet ze zastaralých informací z doby, kdy se podzemní prostory ještě využívaly. „Ale to je jen moje spekulace,“ dodal Faltys za provozovatele.

Provozovatel: Ekonomické kleště

Podle Hlaváčka nyní město po vyškrtnutí z tržního řádu hledá s úřady řešení, které by umožnilo návrat centra do režimu běžného provozu. „Klíčem k úspěchu je dotažení slíbené kolaudace vnitřního zázemí a co nejrychlejší návrat do tržního řádu,“ uvedl radní. Podle Faltyse vyškrtnutí z tržního řádu zásadně komplikuje každodenní fungování centra. Prodej občerstvení je totiž možný pouze během kulturních akcí. Pokud se žádná akce nekoná, musí být provoz uzavřen.

„V praxi to znamená, že nemůžeme fungovat na každodenní bázi jako stánek, což ohrožuje celkový chod kulturního centra. Zároveň není ekonomicky udržitelné,“ řekl Echu za provozovatele Faltys s tím, že není možné pořádat koncerty nebo DJ program každý den jen proto, aby mohl probíhat prodej. „Pokud by to mělo vypadat takto, pravděpodobně se nedoplatíme a můžeme to rovnou zavřít. Ocitáme se tedy v ekonomických kleštích z obou stran,“ dodal Faltys.

Praha podle Hlaváčka zároveň hledá dlouhodobější řešení pro celý areál. Magistrát chce pověřit Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), aby připravil návrh budoucí proměny lokality. „Najdeme vhodný a udržitelný koncept budoucí proměny i za cenu náročnějších úprav,“ uvedl Hlaváček s tím, že město plánuje ideovou soutěž pro další podobu ikonického prostoru na Letné.

Stalinův pomník vznikl na pražské Letné v roce 1955. Ve své době byl s výškou přes 15 metrů největším skupinovým sousoším v Evropě. Po kritice kultu osobnosti sovětským vůdcem Nikitou Chruščovem byl monument v roce 1962 odstřelen. Od roku 1991 stojí na místě bývalého pomníku Pražský metronom.