Méně vzdělaní rodiče častěji podceňují své děti u přijímaček, ukázala studie

Méně vzdělaní rodiče častěji podceňují možnosti svých dětí u přijímacích zkoušek na střední školy. Třetina z nich nedává obor s maturitou v přihlášce jako první volbu, i když mají jejich děti nejhůře trojky. To je násobně více než mezi vzdělanějšími rodiči, vyplývá ze studie organizace PAQ Research. Složitost systému přijímání na střední školy podle odborníků prohlubuje sociální nerovnosti.

Přístup rodičů k přijímacím zkouškám zjišťovali experti pomocí dotazníků v lednu. Většina výsledků ve studii vychází z odpovědí 860 rodičů deváťáků, jejichž dítě se v přijímacím řízení plánovalo přihlásit alespoň na jeden maturitní obor. Do průzkumu se zapojilo celkem 1035 respondentů.

Přihlášky na střední školy si uchazeči podávali od 1. do 20. února a určovali na nich, kam chtějí nejvíce. Podat si mohli až pět přihlášek, z toho až dvě do oborů s talentovou zkouškou a až tři do oborů bez ní. Jednotnou přijímací zkoušku skládali žáci v první polovině dubna, zda a na jakou školu jsou přijati se dozvědí 15. května.

U rodičů s maturitou či vysokoškolským vzděláním je maturitní obor první prioritou pro 86 až 91 procent žáků, u rodičů bez maturity je to 57 procent. Rozdíl může souviset s horšími studijními výsledky dětí nebo nižšími aspiracemi v méně vzdělaných rodinách. „Vzdělání rodičů však hraje roli i tehdy, když mají žáci srovnatelné známky na vysvědčení. Jedničkáři až trojkaři z rodin s maturitou nebo vysokou školou se na maturitní obory hlásí v 89 až 93 procentech případů, zatímco u žáků se stejnými známkami z rodin bez maturity jsou to pouze necelé dvě třetiny,“ uvedli experti.

Důvodem může být nízké sebevědomí žáků, nedostatečná či nedostupná nabídka maturitních oborů v okolí či například upřednostnění rychlého nástupu do zaměstnání. „Nízký počet povolených přihlášek a nízké kapacity žádaných oborů snižují motivaci žáků a rodičů hlásit se na obory, o které by jinak měli reálně zájem,“ uvedli experti.

Přijímacímu algoritmu, který žáky podle výsledků přijímacích zkoušek a jejich priorit přiděluje do oborů SŠ, nedostatečně rozumí čtvrtina rodičů deváťáků. Každý druhý rodič si nezjišťuje minimální percentil pro přijetí z minulého roku, ačkoliv to může žákům pomoci s rozhodováním. „Školy ho ve výsledkových listinách obvykle neuvádějí a chybí i ve státním systému DiPSy,“ uvedli experti. Na webu Vzdělávání v datech mohou zájemci zjistit, kolik bylo v minulých letech potřeba minimálně bodů a kolik bodů měli přijatí žáci na dané škole v průměru.

Čtvrtina rodičů zaplatí za přípravu dětí na přijímací zkoušky více než 5000 korun. Asi 20 procent vysokoškolsky vzdělaných rodičů zaplatilo za přípravu dětí více než 10.000 korun, více než 5000 zhruba třetina. U rodičů bez maturity zaplatilo více než 5000 korun asi 15 procent, čtvrtina do přípravy neinvestovala vůbec. Děti z méně podnětného prostředí podle expertů většinově nemají k dispozici například doučování s lektory.

Experti proto navrhují navýšit kapacity žádaných oborů, předřadit psaní testů před podávání přihlášek, zvýšit počet priorit v přihlášce či například zlepšit dostupnost informací o všech podstatných kritériích pro přijetí. Pomoci by podle nich mohlo i zpřístupnění bezplatné přípravy pro žáky či poskytovat dětem, které jsou ohrožené nízkými aspiracemi, kariérové poradenství.