Vláda udělá vše pro to, aby závazky k NATO splnila, řekl Babiš Ruttemu

Česká vláda považuje svou obranyschopnost a závazky vůči Severoatlantické alianci za důležité a prioritní. Udělá vše pro to, aby je splnila, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Praze. Babiš tvrdí, že obě strany mají rozdílné údaje o výdajích a jejich podílu na HDP. „Je důležité, abychom vzájemně věděli, jaká jsou očekávání a jaké jsou naše možnosti a cíle,“ uvedl po jednání Babiš s dovětkem, že si týmy ministerstva obrany a generálního tajemníka vyměnily čísla k výdajům na obranu. Na úřadě vlády společně s ministrem obrany Jaromírem Zůnou a ministrem zahraničí Petrem Macinkou jednali také o aktivizaci průmyslu či o nastávajícím summitu v Ankaře.

Rutte pravidelně vyzývá členské země, aby na summitu v Ankaře dokázaly, že jsou na důvěryhodné cestě ke zvýšení obranných výdajů. To zopakoval i dnes, když uvedl, že výši výdajů na obranu řeší při setkáních s politiky vždy.

„Zvyšování obranných výdajů je zásadní, abychom měli síly, zdroje a schopnosti chránit naše obyvatele. Víme, a platí to pro všechny spojence, že rozhodování o rozpočtech a navyšování prostředků na obranu není jednoduché. Nakonec je však bezpečnost základem prosperity,“ řekl. Důležitá podle Rutteho je také výroba zbraní a uvedl, že Česko má velkou průmyslovou základnu.

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) řekl, že v tuto chvíli nejde o detailní hodnocení konkrétních čísel, ale spíše o koordinaci před nadcházejícími jednáními spojenců. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) řekl, že setkání bylo velmi přátelské, velmi konstruktivní, velmi důležité.

Šéf aliance pochválil pokračování muniční iniciativy na pomoc Ukrajině, která má podle něj skutečný dopad. Vyzval spojence, aby ji nadále financovali. „Ukrajina potřebuje naši pomoc, aby dnes dokázala Rusko odstrašit, aby byla v silné pozici pro dosažení míru a aby byla schopna odradit i případnou budoucí agresi,“ řekl Rutte. Babišova vláda po svém nástupu sice iniciativu neukončila, přestala ale do ní dávat peníze z českého rozpočtu.

Babiš mlží, zní z opozice

Obhajoba českých výdajů na obranu, kterou dnes prezentoval premiér Andrej Babiš, nevypadala dobře, uvedl na síti X předseda ODS Martin Kupka. Podle něj Babiš na dnešním jednání s Ruttem v Praze bruslil na tenkém ledě. Kritiku si Babiš vysloužil také od Ivana Bartoše (Piráti), který uvedl, že předseda vlády ohledně peněz na obranu mlžil.

„Andrej Babiš mlží ohledně rozpočtu obrany, i když sám po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem uznal závazek dvou procent hrubého domácího produktu (HDP), který vláda v tuto chvíli nedodržuje,“ řekl Bartoš.

„Pokud se (ministryně financí) Alena Schillerová a Andrej Babiš (oba za ANO) během roku chytí za nos a rozhodnou se navýšit výdaje na obranu, my s Piráty takovouto změnu rozpočtu podpoříme,“ dodal dnes Bartoš.

Babišova vláda v letošním rozpočtu počítá s výdaji na obranu ve výši 1,7 procenta HDP. Nad dvě procenta HDP se dostanou pouze v případě, že by do nich bylo zahrnuto financování projektů souvisejících s obranou na jiných ministerstvech. Američtí diplomaté nedávno kritizovali Česko za to, že ve schváleném rozpočtu neplní své alianční závazky týkající se obranných výdajů. Babiš tvrdí, že spojencům přístup české vlády dokáže vysvětlit.

Prezident Petr Pavel označil Rutteho návštěvu v Praze za logickou. Ve středu při své návštěvě Argentiny řekl, že šéf NATO před summitem většinou kontaktuje země, u kterých by mohl nastat nějaký problém. Rutte podle českého prezidenta samozřejmě vnímá, že Česko je spíše pod hranicí výdajů na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP).

České nejvyšší ústavní činitele v posledních dnech rovněž zaměstnává spor o to, kdo bude zemi na aliančním summitu v Turecku zastupovat. Babiš předpokládá, že na summit pojede vládní delegace. Neumí si podle svých slov představit, co by tam dělal současně i prezident, který má v úmyslu delegaci vést. Pavel se zatím zúčastnil všech summitů NATO, které se od jeho nástupu do funkce konaly, tedy v roce 2023 ve Vilniusu, ve Washingtonu v roce 2024 i loni v Haagu.