Inflace se rozjíždí, zdražování se plně projeví v dubnu

Klíčové budou potraviny

Hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš v komentáři zaslaném redakci uvedl, že březnové číslo mírně zaostalo za jejich odhadem 2,1 %, a to především proto, že ceny potravin dále klesaly, meziročně o 1,1 %. Potravinová deflace však rozhodně podle něj není nic, na co by bylo rozumné spoléhat.

„Po většinu letošního roku působily v potravinovém výrobním řetězci spíše deflační síly: nadprodukce v některých segmentech, zejména v mlékárenství, a nižší ceny energií. Potraviny tak byly spolu s administrativně upravenými cenami energií hlavním důvodem, proč jsme v našem výhledu předpokládali velmi nízkou inflaci v průběhu celého roku 2026. Vypuknutí íránského konfliktu tento obraz podstatně změnilo,“ řekl Bureš s tím, že ceny potravin pravděpodobně nebudou reagovat okamžitě.

„Klíčové bude, jak se budou vyvíjet ceny plynu a elektrické energie v průmyslové výrobě. Ceny plynu již výrazně vzrostly, z přibližně 30 EUR/MWh na více než 50 EUR/MWh, a čím déle konflikt potrvá, tím silnější tlak na navazující ceny lze očekávat. Ceny elektřiny zatím drží zejména zlevňující emisní povolenky — tato pojistka však není neochvějná,“ vysvětlil Bureš s tím. že již nyní je relativně zřejmé, že energeticky náročná výroba potravin a zboží pocítí dění na trzích s určitým zpožděním.

„V potravinářství jsou nejvíce exponovaní producenti cukru, zpracovatelé mléčných výrobků a živočišná výroba včetně navazujícího zpracování masa. Naše modelové propočty naznačují, že pokud by ceny pohonných hmot a energií zůstaly na stávajících úrovních po dobu následujících dvou měsíců — bez dalšího nárůstu — mohly by ceny potravin kumulativně vzrůst průměrně přibližně o 5 % během příštích dvou let, přičemž nejvýraznější efekt bychom pocítili v průběhu roku 2027,“ poukázal Bureš.

Ceny potravin přitom podle něj nejsou důležité jen pro svou váhu ve spotřebitelském koši (16,9 %), ale také proto, že výrazně ovlivňují inflační očekávání českých domácností. „To bude jeden z klíčových faktorů, které bude ČNB pečlivě sledovat. Inflační očekávání se od poslední energetické krize dosud plně neukotvila — tento deficit se projevuje přetrvávajícím mzdovým růstem nad 7 % a inflací ve službách,“ řekl dále Bureš.

Nejistota ohledně inflačního výhledu proto podle něj zůstává vysoká. „V nejbližších měsících očekáváme mírné zrychlení inflace, tažené primárně pohonnými hmotami. V létě by inflace měla poněkud poklesnout, jak bude odeznívat potravinová deflační vlna nastartovaná na konci roku 2025. Poté by se měla opět vydat vzhůru — vrchol sekundárních efektů vyšších cen energií a pohonných hmot do zboží a potravin, ať bude jakkoli silný, nejspíše přijde na jaře a v létě 2027. Náš základní scénář počítá pro rok 2026 s průměrnou inflací kolem 2 % a pro rok 2027 s hodnotou blížící se 3 %. Obě čísla jsou přitom zatížena nadstandardní mírou nejistoty,“ uzavřel Bureš svůj rozbor.