Nárůst studentů financujeme z úspor, nemůže to takhle jít donekonečna, říká nový rektor UK Zima

Nový rektor Univerzity Karlovy Jiří Zima má za sebou první měsíc ve funkci a podle svých slov je pro něj prvotní prioritou zklidnění situace. Vedení přebral v době, kdy vrcholí problémy se zpožděnými investicemi a stále panuje značně rozjitřená atmosféra na Katolické teologické fakultě. Do toho na univerzity tlačí rychle se vyvíjející technologická změna a blíží se i vrchol demografické vlny, která se projevuje výrazně rostoucím počtem studentů. „Financujeme to z našich úspor a vnitřního přerozdělení,“ říká rektor Zima v rozhovoru s deníkem Echo24.

Ve svém volebním programu jste jako jednu z priorit označil přípravu studentů pro 21. století. To je v současné situaci a pro další roky velmi aktuální téma, jak si to ale představujete konkrétně?

Určitě jde například o umělou inteligenci, přicházíme s ní dnes do kontaktu každý den, a studenti se musí připravit na to, jak bude ovlivňovat jejich život. Přicházejí s ní do styku už během studia, řeší se, jak to bude s existencí bakalářských prací. Někde to může být problém, jinde ne. Jiné je to u oborů, kde se u bakalářské práce jedná o napsání například výrazné eseje, ale na jiných oborech, kde je těžištěm třeba práce v laboratoři, je třeba něco naměřit, zpracovat a obhájit, to až takový problém být nemusí.

Bakalářské práce jsou viditelný prvek, některé školy ho už mění, nicméně vidíte prostor pro změnu i v dalších ohledech? Jsou různě pesimistické scénáře, které mluví o značné proměně trhu práce, řada oborů se má viditelně změnit či přestanou být tak potřeba. Nemělo by se i v rámci vysokých škol uvažovat například o nějaké hlubší proměně výuky?

Myslím, že univerzita musí být připravena a vždy se s novými objevy vypořádá. Když se objevil knihtisk, řešilo se něco podobného. Nějaké problémy třeba budou, ale když dám příklad, tak špičkově vzdělaný a schopný lingvista si práci nalezne vždycky, naopak když půjde o pouhý překlad textu, umělá inteligence to umí velmi dobře nahradit.

Už i v Česku, stejně jako v zahraničí, se ukazuje, že začínají mizet „startovní“ pozice ve firmách, což je u mnoha oborů pro přechod ze studií do praxe dost zásadní. Je součástí vize nějaké přemýšlení nad tím, jak se s tím do budoucna vypořádat, přizpůsobit studium?

O tom asi více přemýšlejí fakulty, jsou zodpovědné za vzdělávání, podléhají akreditačním předpisům, tedy veškeré změny budeme muset konzultovat s akreditačním úřadem. Vím, že probíhají, ale konkrétně to budou vědět spíše fakulty, které se tím zabývají v praxi.

V programu mluvíte například o větším propojování s praxí.

Ano, uvažujeme například o industriálních doktorských projektech. To by bylo velmi dobré, spoluúčastnil by se nějaký soukromý kapitál a my bychom vychovávali studenty přesně ve směru, který bude potřeba. První vlaštovky už existují, ale není to ještě masově rozšířené, tohle si myslím, že je konkrétnější příklad.

Když zůstaneme u vašich cílů ve funkci, co je pro vás v krátkodobém horizontu nejdůležitější?

Zklidnění situace na univerzitě, řekl bych, že byla taková zjitřená. Aby došlo na nějakou předvídatelnost a profesionální vedení. Pak jsou tu investiční problémy. Chtěl bych přispět k tomu, že velké investice univerzity úspěšně vyřešíme. Na prvním místě je dokončení projektu MEPHARED 2 v Hradci Králové, to je projekt, který musí být dokončen do června letošního roku. A pak samozřejmě Kampus Albertov a Biocentrum, tam máme posun do roku 2028, ale i to musíme úspěšně dotáhnout. Další na řadě je modernizace Studentského informačního systému (SIS), který je stále na podvozku, údajně se už zlepšil, ale my ho řešíme komplexně. Budeme ho stavět modulární formou a už jsme začali rozdělovat zodpovědnost jednotlivých prorektorů za konkrétní moduly, aby se nestalo, že za jeden budou zodpovědní tři. Aby přestalo docházet k chaotickým situacím, požadavků na změny nebylo mnoho a třeba nešly i proti sobě. Souvisí to s určením Enterprise architektury celého toho systému a obecně celého informačního systému, který máme na univerzitě. My máme na univerzitě hodně informací, ale je hrozně těžké se k nim nějakým způsobem dostat tak, abychom mohli rychle reagovat například na požadavky, které přicházejí z venku.

Když jste zmiňoval zklidnění situace, v posledních letech se řešil spor o rovné odměňování pracovníků napříč fakultami Karlovy Univerzity, je to něco, na co se chcete také zaměřit?

Existuje už jednotný mzdový předpis pro fakulty, některé budou mít problém i jenom s tím základem, tedy ty, které si nemohou v současné době sáhnout na nějaké externí zdroje, jiné fakulty problém nemají. Co však zůstalo, je mzdový předpis pro rektorát a vedoucí pracovníky na rektorátu, to byla také věc, která rezonovala v médiích, vím o tom a pracujeme na tom.

Jedna z výzev pro vysoké školy je demografická vlna, dá se mluvit o tom, že jsou na to školy připravené?

Rozpočty vysokých škol sice zdánlivě rostou, ale víceméně jen o inflaci. Studentů přibývá, demografická křivka se pro vysoké školy blíží vrcholu, který by měl nastat někdy v letech 2027, 2028. Univerzita Karlova na to už ale reaguje, přijali jsme asi o 15 % studentů více, z univerzit, které se profilují jako výzkumné, je to nejvíce. Na druhou stranu to ale financujeme z našich úspor a vnitřního přerozdělení. V minulosti se řešilo, že chybí v rozpočtu asi 11 miliard na vysoké školy. Jsme připraveni, ale nemůže to jít donekonečna, abychom toto financovali z našich vnitřních zdrojů.

Předseda konference rektorů Milan Pospíšil vzbudil v posledních dnech debatu, když připustil diskuzi nad finanční spoluúčastí studentů. Je to něco, co by za vás mohlo situaci pomoci?

Kdybychom uvažovali byť o deseti tisících ročně, což je poměrně velká suma, přínos pro univerzitu by byl zhruba 0,5 miliardy korun. To jsou asi 3 % očekávaného rozpočtu Univerzity Karlovy. To je situace, která by podfinancování neřešila. My chceme studenty nadané, nejen ty, jejichž rodiče na to mají. Už jen těch deset tisíc v prvním roce by znamenalo, že mnoho studentů, kteří jsou nadaní, ale jejich rodiče třeba nemají tolik peněz, by se už vůbec nepřihlásilo a my bychom o ně přišli. Chceme nadané studenty, ale ze všech sociálních vrstev.

Rektor Pospíšil mluvil konkrétně o zápisném, to je předpokládám s možným výnosem ještě mírnější.

Už nyní máme poplatek za přihlášku, pohybuje se na fakultách do tisíce korun, už takových pět tisíc by mohlo zabránit některým lidem, aby se vůbec hlásili. Možná by to omezilo ty, kteří se hlásí jen s úmyslem získat studentské výhody, ale to je těžké hodnotit. Pokud by se ale mělo platit za studium tak, aby to v rozpočtu mělo smysl, to by bylo opravdu hodně peněz a znamenalo by to, že se budou hlásit jen vyvolení.

Když se bavíme o způsobech, jak pomoci napjatému rozpočtu, nemá univerzita, potažmo fakulty, prostor pro nějaké efektivnější využití peněz na výdajové straně?

V současné době jsou peníze, které jdou na fakulty, nějakým způsobem rozdělované, je o tom dlouhá diskuze na senátech a tak dále, potom je opravdu na děkanech, jak peníze využijí. Pamatuji si dobu, kdy se koncem roku veškeré peníze snažily fakulty utratit, aby se nemusely vracet do státního rozpočtu. Taková situace teď není, můžeme nespotřebované výdaje ukládat do fondů, fakulty to opravdu dělají a z nich pak můžeme například platit zmíněné studium vyššího počtu studentů.

Možná by se někde dalo ušetřit na slučování menších programů do větších celků, nechtěl bych ale určitě navrhovat například rušení malých programů, i ty jsou potřeba a nikdy nevíte, kdy dojde třeba k nějaké společenské změně a budeme je naopak velmi potřebovat.

Zklidňovat je zjevně třeba stále i situaci na Katolické teologické fakultě (KTF), v pondělí vyšel na serveru Info.cz komentář, který ostře obvinil bývalou rektorku Univerzity Karlovy Milenu Králíčkovou z vyčerpání podstatné části rezerv fakulty a dalších kroků, které mají fakultu stavět do obtížné situace. Můžete potvrdit, že jste na něco takového narazil?

Žádali jsme po paní rektorce materiály ke KTF už téměř měsíc předtím, než jsem nastupoval do funkce, ale nedostali jsme je. První materiály jsme dostaly až v půlce února, tedy před dvěma týdny, ale nejsou kompletní. Tedy k tomu, co v článku zaznělo, se zatím nechci vyjádřit. Je jasné, že situace na malé KTF, která má malé fondy, může být opravdu komplikovaná, ale ještě čekám na další informaci, abych to mohl s jistotou potvrdit. Ale to, že byli ještě před mým nástupem do funkce rektora a nyní i nuceného správce KTF UK například přijati další lidé navíc, to je samozřejmě pravda.

V minulém roce zaznívaly obavy z toho, aby nedošlo k řešení ve stylu slučování teologických fakult, k čemuž mířil i zmíněný článek.

Já bych chtěl stabilizaci a vyřešení situace na KTF tak, aby zůstala samostatnou, byť malou fakultou. Je to jedna ze zakládajících fakult. O slučování já neuvažuji.

V posledních dnech zaznělo, že jednáte s bývalým proděkanem Alešem Prázným o možném návratu, posunulo se to nějak?

To je pravda. Zatím se to neposunulo do roviny, že by to byla skutečnost, ale jednáme o tom. Situace se vyvíjí každým dnem a musím říct, že jsem si nemyslel, kolik času mě bude stát řešení Katolické teologické fakulty. Kdybych to měl odhadnout, tak jen číst všechny materiály a konzultovat s mnoha lidmi, protože já nechci vydat žádné stanovisko, které nebudu mít potvrzeno kolegy, kteří do toho vidí, nebo to nebude v souladu s tím, co mi říká třeba výnos soudu, tak je to určitě víc než jeden až dva dny v týdnu.