Do 18 let neuměl psát. Profesor z Cambridge si vybájil životopis a čelí podezření z plagiátorství

Jedna z nejprestižnějších univerzit na světě v anglickém Cambridge řeší nebývalý skandál svého historicky nejmladšího černošského profesora. Případ Jasona Ardaye vyvolal poprask kvůli obviněním z rozsáhlého plagiátorství v jeho akademických pracích. Navíc vychází najevo, že řada momentů, které uvedl ve svém životopise, například, že do 18 let neuměl číst a psát či že během šesti dnů uběhl 600 mil, se médiím nepodařilo nezávisle ověřit. Jiné Arday po dotazech novinářů podstatně upravil. Poprask způsobilo také to, že novináře, který na jeho plagiátorství chtěl v reportáži upozornit, kontaktovala britská policie a vyzvala ho, aby Ardaye už nekontaktoval, s odkazem na duševní zdraví Ardaye.

Jason Arday nastoupil na Cambridgeskou univerzitu v březnu 2023 jako profesor sociologie vzdělávání. Podle tehdejší tiskové zprávy pedagogické fakulty mu bylo 37 let a stal se nejmladším černochem, který kdy získal profesorské místo na této univerzitě. Cambridge ho při nástupu označila za uznávaného odborníka na rasu, nerovnost a vzdělávání.

SOUVISEJÍCÍ KOMENTÁŘ: Baron Prášil profesorem na Cambridge

Oficiální profil Cambridge představoval Ardayův život jako příběh mimořádného vzestupu. Univerzita v minulosti uvedla, že mu byl ve třech letech diagnostikován autismus, do jedenácti let kvůli poruše vývoje nemluvil a číst a psát se naučil až v osmnácti letech. Arday v rozhovorech s médii mluvil také o tom, jak se v mládí setkal s rasismem, například když někdo jeho rodině zaslal prasečí hlavu, což údajně nahlásil policii. Sám Arday v řadě rozhovorů nebo ve svých profilech na stránkách univerzit uváděl, že během šesti dní uběhl šest set mil nebo že se mu podařilo během 35 dní uběhnout 30 maratonů a vybrat 5 milionů liber na charitu.

Nyní však britská média prověřují nejen Ardayovu akademickou práci, ale také řadu tvrzení, na kterých byl jeho veřejný obraz postaven. Například britský The Guardian se v obsáhlém textu věnujícím se kauze obrátil i přímo na Ardaye. Ten následně upřesnil, že neuběhl 600 mil za šest dní, což by ho řadilo po bok nejlepších ultramaratonců planety, ale že si dával přestávky mezi běhy a celkem mu 600 mil trvalo 12 dní. Arday také upřesnil, že miliony liber na charitu vybral v průběhu 20 let pomocí několika charitativních kolektivů, ale jednotlivé osoby, se kterými spolupracoval, nemůže jmenovat, protože s nimi podepsal dohodu o mlčenlivosti. Guardian se také obrátil na londýnskou policii a ta odmítla, že by měla záznamy o tom, že by vyšetřovala případ zaslání prasečí hlavy.

Britská média se také věnují Ardayovým akademickým pracím. Mezi prvními upozornil na možné plagiátorství v minulých týdnech výrazněji filozof Nathan Cofnas. Ten na svém blogu na Substacku tvrdí, že Ardayovu disertační práci z roku 2015 porovnal pomocí programu na odhalování plagiátů s disertací akademičky Pauly Zwozdiakové-Myersové, která vznikla na Brunelově univerzitě o šest let dříve. Podle Cofnase obsahuje Ardayova práce přes sto pasáží převzatých jen s minimálními úpravami, někdy údajně včetně redakčních chyb z původního textu.

Arday úmyslné plagiátorství odmítá. Podle listu The Telegraph v posledních dnech vysvětloval podobnosti mezi texty svým autismem a uvedl, že informace vstřebává prostřednictvím napodobování.

V rozhovoru pro The Times Arday přiznal, že ve své práci udělal chyby, odmítl však, že by byl lhářem nebo podvodníkem.

„Jsem odpovědný za chyby, které jsem udělal. Beru za ně odpovědnost a ostatní by mě k odpovědnosti také měli volat. Mluvíme tady ale o akademickém prostředí. Nikoho jsem nezavraždil. Myslím, že krutost, kterou jsem zažil, a vykreslování mé osoby jako nějakého lháře a fantasty jsou naprosto nepřijatelné,“ řekl podle The Times.

Cofnas však nebyl jediný, komu akademická práce Ardaye přišla podezřelá. Podle The Telegraph podobné podezření pojal novinář Jack Grove z odborného časopisu Times Higher Education a v září 2025 poslal Ardayovi podrobný seznam otázek, aby mu před zveřejněním článku poskytl prostor k vyjádření.

Následně však údajně redakci přišel dopis od právní firmy Carter-Ruck upozorňující, že útok na Ardaye může být rasisticky motivovaný. Několik měsíců nato také novinář zjistil, že byl prošetřován policií a to kvůli udání. Kdo ho policii nahlásil, však neví.

The Telegraph uvedl, že policie oznámení prověřovala přibližně čtyři měsíce. Grove podle listu během vyšetřování nebyl vyslechnut a o případu se dozvěděl až ve chvíli, kdy mu policista telefonicky oznámil, že policie věc odkládá. Současně mu však doporučil, aby už Ardaye nekontaktoval.

Grove listu The Telegraph řekl, že byl „naprosto ohromen“, když mu policie zavolala a oznámila, že byl vyšetřován pouze kvůli tomu, že vykonával svou práci. „Bylo mi řečeno, že na mě bylo podáno oznámení a že policie věc vyšetřovala, ale nebude v ní pokračovat. Policista mi řekl, že už bych neměl profesora Ardaye kontaktovat, protože mé jednání ovlivnilo jeho duševní zdraví,“ uvedl.

„Zeptal jsem se ho, co jsem udělal, a on řekl, že se na internetu objevily příspěvky o profesoru Ardayovi. Odpověděl jsem, že jsem o něm nikdy nic nezveřejnil, a zeptal jsem se ho, zda si uvědomuje, že mluví s novinářem, který prověřuje určitou kauzu. Policista nereagoval, jen zopakoval svou žádost, abych profesora Ardaye už nekontaktoval, a odvolával se na jeho duševní zdraví,“ řekl Grove podle The Telegraph.

Univerzita v Cambridge se za Ardaye postavila. Univerzita uvedla pro deník The New York Times, že podezření z plagiátorství bere „mimořádně vážně“, zároveň však zdůraznila, že podobné případy mají vyšetřovat instituce, na nichž sporné práce vznikly. Stěžovatele proto odkázala na Liverpool John Moores University, kde Arday získal doktorát. Podle Cambridge už obvinění týkající se jeho disertace a některých odborných článků prověřila tato univerzita i příslušné vědecké časopisy. Arday nadále působí jako profesor sociologie vzdělávání v Cambridge a jeho doktorát zůstává v platnosti.