Magyar chce pozastavit vysílání zpráv veřejnoprávních médií. Rusko označil za hrozbu, chce ale pragmatické vztahy

Šéf strany Tisza Péter Magyar, která v neděli vyhrála maďarské parlamentní volby, se během pondělí vyjádřil k několika domácím i zahraničním politickým tématům. Uvedl například, že maďarská veřejnoprávní média nebudou vysílat zprávy do doby, než bude zajištěna jejich nestrannost. Vyjádřil se také k tématu Ukrajiny. Upozornil, že půjčka Ukrajině ze strany EU v hodnotě 90 miliard eur už byla schválena a nevidí důvod, proč otázku znovu otevírat. O členství Ukrajiny v EU by se podle něj mělo rozhodovat v referendu. Uvedl také, že Ukrajina je v konfliktu s Ruskem obětí a Rusko je pro Maďarsko bezpečnostní hrozbou, chce však pragmatické vztahy s Moskvou. Budoucí premiér chce rovněž vydat Polsku dva stíhané „zločince“ tedy opoziční politiky, kteří získali azyl v Maďarsku.

Pozastavíme vysílání zpráv ve veřejnoprávních médiích, dokud nebude zajištěna jejich nestrannost, prohlásil dnes podle agentury Reuters Péter Magyar, jehož strana Tisza vyhrála nedělní parlamentní volby v Maďarsku.

Magyar se také vyjádřil k situaci na Ukrajině. Ukrajina je v ozbrojeném konfliktu s Ruskem obětí, prohlásil. Zároveň označil Rusko za bezpečnostní hrozbu, nicméně uvedl, že bude chtít pragmatické vztahy s Moskvou. Dnešní vyjádření Kremlu k výsledkům maďarských voleb Magyar přivítal. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dříve řekl, že Moskva respektuje volbu Maďarů a počítá s pokračováním pragmatických kontaktů mezi oběma zeměmi. Později Kreml uvedl, že doufá, že ke kontaktům mezi prezidentem Vladimirem Putinem a Maďarem „postupem času dojde“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale poblahopřát Magyarovi odmítl, protože Maďarsko je podle něj nikoliv přátelská země, která podporuje sankce proti Rusku.

Magyar se v pondělí také postavil proti urychlenému přijetí Ukrajiny do EU a prohlásil, že o členství Ukrajiny by se mělo rozhodovat v referendu. Zlepšení vztahů s Ukrajinou podmínil tím, že Kyjev obnoví práva maďarské menšiny na Ukrajině, informuje agentura Reuters.

Zároveň však Magyar uvedl, že půjčka od Evropské unie v objemu 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč) Ukrajině už byla schválena na prosincovém summitu EU a dodal, že nevidí důvod, proč tuto otázku znovu otevírat.

Dosavadní maďarský premiér Viktor Orbán, jehož strana Fidesz nedělní volby prohrála, sice s uvedenou půjčkou Ukrajině v prosinci souhlasil, ale s tím, že Maďarsko – stejně jako Česko a Slovensko – se za půjčku nezaručí. S tím dnes Magyar coby vítěz voleb souhlasil.

Vítěz parlamentních voleb v Maďarsku Péter Magyar také přislíbil najít způsob, jak vydat Polsku dva stíhané opoziční politiky, kterým Budapešť už dříve udělila azyl – pokud ovšem ještě jsou v Maďarsku. Maďarsko nebude útočištěm pro mezinárodně hledané zločince, prohlásil Magyar podle agentury Reuters.

Maďarsko v uplynulých letech udělilo politický azyl někdejšímu polskému ministrovi spravedlnosti Zbigniewu Ziobrovi, který byl tváří sporných justičních reforem prosazených předchozí konzervativní vládou z let 2015 až 2023. Ještě dříve politický azyl v Maďarsku získal někdejší Ziobrův náměstek Marcin Romanowski.

V Polsku jsou oba politici obviněni ze zpronevěry peněz na pomoc obětem trestné činnosti. Podle vyšetřovatelů za tyto prostředky kromě jiného pořídili program Pegasus, určený k infiltraci mobilních telefonů, a používali ho proti domácím politickým oponentům. Oba popírají, že by se dopustili čehokoliv nezákonného a označují se za oběti pronásledování ze strany proevropské vlády premiéra Donalda Tuska, která v roce 2023 u moci vystřídala stranu Právo a spravedlnost (PiS).

Vztahy mezi Tuskovou vládou a Orbánovým kabinetem byly napjaté, k čemu přispělo také udělení politického azylu Ziobrovi a Romanowskému.

Tusk dnes na návštěvě Jižní Koreje řekl, že o otázce azylu ještě před volbami v Maďarsku mluvil s Magyarem, jehož strana Tisza nedělní hlasování vyhrála. „Ta věc je jasná. Nemusíme nic dodávat … Doufám, že těmto dvěma pánům řeknu ‚Vítejte v Polsku‘,“ uvedl Tusk.