Proč je dobře, že šéf CIA letěl do Moskvy
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
ÚTOK MEDVĚDA
V regionu Turiec na Slovensku došlo k dalšímu útoku medvěda na člověka. Tentokrát šelma napadla pastýře u Necpal, který se zraněními skončil v nemocnici. Zásaho ...
Byl to let, který vyděsil celou Evropu. Nadšenci letecké dopravy monitorující vzdušný provoz si na webu Flightradar24 v úterý všimli, že do Moskvy dorazil americký vojenský letoun C-17. Ukázalo se, že na palubě byl ředitel CIA John Ratcliffe. To vyvolalo menší paniku. Naposledy šéf CIA, tehdy to byl Bill Burns, navštívil Moskvu v prosinci 2021, aby Vladimira Putina varoval před invazí na Ukrajinu. Neúspěšně, ruská vojska zaútočila o tři měsíce později.
Situace v Evropě je momentálně obzvláště napjatá. Podle britského deníku The Daily Mail by Rusové mohli zaútočit přímo v zemi. „Rusko bude chtít vyslat jasný signál spíše činy než slovy. Může jít o útok dronem nebo o žhářský útok. V této zemi působí ruské spící buňky, které mohou spáchat obojí,“ řekl listu zdroj ze zpravodajských služeb.
Včera Rusové hrozbu vyslovili veřejně. Mluvčí ruského ministerstva Marija Zacharovová varovala, že si Francie a Británie „zahrávají s ohněm“ kvůli své podpoře Ukrajiny. Prý „jakékoli britské vojenské objekty a vybavení na Ukrajině i mimo ni“ mohou být cílem v reakci na nasazení britských zbraní Ukrajinci.
Do toho před pár týdny podle deníku Wall Street Journal američtí zpravodajci varovali, že Rusko může otestovat soudržnost NATO nějakým cíleným, ale omezeným útokem. A nejrůznější diverzní akce v Evropě narůstají. Rumunský vzdušný prostor narušují ruské drony, v Polsku se objevil kráter, nejspíše po dopadu ruské balistické rakety, a na letišti v německém Lipsku byl nejspíše jen se štěstím zmařen pokus pomocí dronu vyhodit do povětří tam parkující ukrajinská letadla.
Podle některých analytiků je Rusko frustrované svým pomalým postupem na Ukrajině a chce oslabit evropskou pomoc zemi, kterou správně považuje za klíčovou. Nejrůznějšími diverzními akcemi tak testuje západní soudržnost a snaží se ji rozklížit.
Podle serveru Politico Ratcliffe v Moskvě předal dvě zprávy. Zaprvé, aby omezila vojenskou a ekonomickou podporu Íránu. A zadruhé, aby neeskalovala konflikt s americkými spojenci, zvláště s Estonskem, Lotyšskem a Litvou. Pokud se bude historie opakovat, tak za tři měsíce tu máme ruskou invazi do Pobaltí a plnohodnotnou válku NATO s Ruskem.
Strach z přímého ruského útoku je nejspíše přehnaný. Útok na členskou zemi NATO je podle článku 5 Severoatlantické smlouvy útokem na celou Alianci. Ve chvíli, kdy Moskva není schopna zvítězit na Ukrajině, bylo by naprosté bláznovství pouštět se do přímé války s „kolektivním Západem“. Lotyšsko a Estonsko obavy mírnily. „Musíme zůstat ostražití, ale estonské hodnocení hrozby se nezměnilo,“ řekl estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna. Ještě jasněji hovořil lotyšský premiér Andris Kulbergs. „Chci jasně říci obyvatelům Lotyšska: v současné době není důvod k obavám. Úroveň vojenské hrozby vůči Lotyšsku se nezměnila. Riziko přímé vojenské invaze do Lotyšska je v současné době nízké,“ prohlásil.
I když tato možnost není nenulová. Před Putinovou invazí na Ukrajinu ji mnozí experti také vylučovali jako bláhovou.
Proto je Ratcliffova cesta do Moskvy tak důležitá. Čím více si Kreml bude myslet, že NATO je rozhádané a článek 5 jen cárem papíru, tím poroste chuť alianční solidaritu otestovat. Jasný vzkaz, že Spojené státy stojí za evropskými spojenci, je přesně to, co může pomoci Rusům nechat si zajít choutky.
Důležitá je i osoba posla. Ratcliffe je znám jako jeden z nejvíce proukrajinských členů Trumpovy administrativy. To může důraz zprávy jen podtrhnout.
Ratcliffova návštěva Ruska je tak především signálem, že i Trumpův Bílý dům bere transatlantické spojenectví vážně a věštby o konci NATO jsou předčasné.