Příjmy zaostávají za odhady. Schillerová nevyloučila změny spotřebních daní

Jednou z cest ke zvýšení příjmů státního rozpočtu by mohly být budoucí úpravy spotřebních daní. Na dotaz Echa to po pondělním jednání vlády nevyloučila ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Její resort podle ní v současnosti analyzuje vývoj výběru daní z alkoholu a tabákových výrobků, protože skutečné příjmy státu zaostávají za dřívějšími odhady. Naopak návrat ke zvýšení zdanění práce vláda ústy své vicepremiérky vyloučila. Ministr zahraničí Petr Macinka pak v reakci na dotaz Echa označil situaci veřejných financí za „katastrofální“.

„Víte, že spotřební daně jsou ve hře vždycky,“ uvedla Schillerová s dovětkem, že se skrze ně bojuje se závislostmi. „Co se týče dalších spotřebních daní, tak děláme analýzu, protože trajektorie bývalou vládou je nastavena do roku 2027, ať už jsou to tabákové výrobky, nebo je to tvrdý alkohol,“ řekla Schillerová po pondělním jednání vlády v odpovědi na dotaz redakce. Připomněla zároveň, že kabinet již představil v minulém týdnu návrh Lex Kratom, který kromě regulace této látky počítá také se zavedením nové spotřební daně. Podle ministerstva financí by mohla přinést do veřejných rozpočtů přibližně 1,2 miliardy korun.

Podle návrhu, který Schillerová a další představili v minulém týdnu, bude kratom nově podléhat spotřební dani ve výši dvě koruny za gram nebo mililitr. U koncentrovanějších výrobků, například kratomových extraktů, má sazba činit deset korun za gram nebo mililitr. „Každá návyková látka s sebou nese náklady například na léčbu. Principem spotřební daně je tyto náklady pokrýt a zároveň odradit populaci od spotřeby,“ uvedla tehdy Schillerová.

Méně, než se čekalo

Vicepremiérka vlády Schillerová zároveň v pondělí po jednání kabinetu připustila, že výnosy některých spotřebních daní momentálně neodpovídají původním očekáváním ministerstva. „Nevybírá se to, co vlastně bylo predikováno. Já už jsem nechala upravit v lednu predikci směrem dolů, protože jsem se nemohla dívat na ten velký posun, kdy se vlastně nevybírá to, co resort predikuje,“ uvedla ministryně. Resort nyní prý hledá příčiny tohoto vývoje. Vedle nižší spotřeby některých výrobků zmiňuje také možné přesuny části trhu mimo legální ekonomiku.

Současná situace sektoru lihovin v 🇨🇿 nebo vývoj spotřební daně z lihu ve srovnání s jeho skutečnou spotřebou. O těchto a dalších tématech z oblasti trhu s lihovinami hovořila ministryně @alenaschillerov s prezidentem @UVDL_cz Pavlem Dvořáčkem. pic.twitter.com/xNVz1JTcmy

— Ministerstvo financí ČR (@MinFinCZ) June 22, 2026

„Hledáme ty důvody, nyní je analyzujeme. Částečně je to nižší spotřeba třeba alkoholu, částečně tam vstupuje přesun do šedé zóny,“ dodala ministryně. Otázkou výběru spotřebních daní se ministerstvo financí zabývá již několik týdnů. Stát podle Souhrnné zprávy o závislostech v ČR 2025 inkasuje ročně přibližně 59 miliard korun na spotřební dani z tabákových a nikotinových výrobků a dalších 14 miliard korun na spotřební dani z alkoholických nápojů. Jednou z cest, jak zlepšit výběr, nastínil kabinet již ve svém programovém prohlášení. „Rozšíříme kompetence Celní správy ČR, což zásadně zlepší výběr spotřebních daní a regulaci hazardu,“ stojí v dokumentu. Macinka na pondělní tiskové konferenci na dotaz Echa nabídl jiný způsob řešení prázdné státní kasy. „Budeme muset najít rychle nějaké další neziskovky, kterým poškrtáme peníze,“ sdělil.

Současná vládní koalice ANO, SPD a Motoristů sobě se jinak v programovém prohlášení zavázala, že nebude zvyšovat daně. Kabinet naopak slíbil zastavení růstu vyměřovacího základu pro sociální pojistné u osob samostatně výdělečně činných nebo snížit daň z příjmů právnických osob z 21 na 19 procent, což vláda odůvodnila podporou podnikání, investic a tvorby pracovních míst. Vládní program počítá také s návratem některých daňových úlev. Koalice chce obnovit takzvané školkovné, vrátit původní podobu slevy na druhého z manželů a znovu zavést daňovou slevu pro pracující studenty. Rodiny s více dětmi mají podle programu získat novou výraznější daňovou podporu prostřednictvím slevy na čtvrté a každé další dítě.

Ministryně sice nyní neoznámila žádné konkrétní změny sazeb, ponechává si však otevřené dveře pro další debatu o spotřebních daních v případě, že analýzy potvrdí problémy s jejich výběrem. Vyjádření Schillerové přichází v době, kdy vláda hledá zdroje pro financování svých programových závazků. Jak v minulých dnech upozornilo Echo24, kabinet počítá s tím, že výraznější snižování schodků veřejných financí nastane až po roce 2028, zatímco řada nákladných slibů se posouvá v čase. Právě spotřební daně tak mohou představovat jednu z mála oblastí, kde by stát mohl v budoucnu hledat dodatečné příjmy, aniž by porušil svůj závazek nezvyšovat daň z příjmů nebo odvody z práce.

Naopak návrat ke zvýšení zdanění práce vláda podle Schillerové nechystá. Na dotaz Echa, zda kabinet neuvažuje o návratu daňové zátěže na úroveň před zrušením takzvané superhrubé mzdy, odpověděla jednoznačně: „To neplánujeme.“ Superhrubá mzda byla zrušena na konci roku 2020 hlasy ANO, ODS a SPD. Opatření tehdy výrazně snížilo daňové zatížení zaměstnanců, zároveň však podle odhadů ekonomů a rozpočtových institucí snížilo příjmy veřejných rozpočtů o desítky miliard korun ročně. Návrat k původnímu systému se v minulých letech opakovaně objevoval mezi návrhy na ozdravení veřejných financí. Současná vláda jej však podle ministryně financí nepřipravuje.

Do debaty o budoucím nastavení daní se minulý týden v pátek zapojil také bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Na síti X uvedl, že dlouhodobá stabilizace veřejných financí nebude možná pouze prostřednictvím škrtů na výdajové straně rozpočtu. Podle něj bude vedle omezení mandatorních výdajů a dalších rozpočtových nároků nutné také zvýšit daňové příjmy státu. „Chceme-li opravdu uzdravit veřejné finance a zvládnout investiční výzvy v obraně a energetice, musíme vedle nemilosrdného ořezání mandatorních výdajů a nekonečných nároků také zvýšit daňovou kvótu,“ napsal Kalousek. Zároveň kritizoval politiky, kteří tvrdí opak. Podle něj buď nabízejí veřejnosti nerealistická řešení, nebo jim na skutečné konsolidaci veřejných financí nezáleží.