Bloomberg: Evropa mluví o vlastním jaderném arzenálu. „Nemůžeme se spoléhat na USA“

Evropa mluví o vlastním jaderném arzenálu. Poprvé od konce studené války se v evropských metropolích hovoří o vybudování vlastního jaderného odstrašení nezávislého na Spojených státech. Jedním z impulsů je narůstající nejistota ohledně spolehlivosti amerického bezpečnostního závazku vůči Evropě. Washington už není považován za "spolehlivého vojenského partnera", píše agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje z diplomatických a vojenských kruhů.

Takzvaný americký „jaderný deštník“, který po desetiletí tvořil základ obrany NATO, už podle některých evropských představitelů nelze považovat za samozřejmost. Diskuse se tak vrací k otázce, zda by Evropa měla být schopna garantovat svou bezpečnost sama, uvádí server rádia The New Voice of Ukraine.

V současnosti disponují jadernými zbraněmi v Evropě pouze Francie a Spojené království. Dohromady mají zhruba 400 rozmístěných jaderných hlavic. Pro srovnání, Spojené státy jich mají přibližně 1 670. Francouzský prezident Emmanuel Macron má podle zdrojů na Mnichovské bezpečnostní konferenci znovu naznačit ochotu Paříže nabídnout evropským partnerům širší formu jaderného odstrašení.

Myšlenka evropské jaderné autonomie však naráží na zásadní překážky. Především na cenu. Nahrazení americké ochrany by znamenalo masivní investice do vývoje, výroby, infrastruktury i velitelských struktur. Evropská unie spolu s Velkou Británií už nyní podle dostupných údajů vydala v roce 2025 na obranu více než 530 miliard dolarů, což představuje více než polovinu ročního HDP Polska. Další výrazné navýšení by bylo politicky i ekonomicky bolestivé.

Teoreticky by některé evropské státy mohly jaderné nosiče či technologie získat, pokud by na to měly dostatek prostředků. Takový krok by však znamenal porušení mezinárodních dohod o nešíření jaderných zbraní, případně zásadní přehodnocení bezpečnostní politiky. Alternativou by bylo rozšíření francouzského či britského jaderného štítu na další evropské země, což by ovšem mohlo vystavit Paříž a Londýn vyšším bezpečnostním rizikům.

Jednání o těchto otázkách probíhají podle Bloombergu velmi obezřetně. Zvláštní důraz je kladen na to, jaké signály jsou vysílány směrem k Rusku. Rozhovory se podle zdrojů často odehrávají v úzkém bilaterálním či trilaterálním formátu mezi státy, které si vzájemně důvěřují. Zapojeny bývají především země, na jejichž území se nacházejí americké základny v blízkosti ruských hranic a které vnímají bezprostřední hrozbu ze strany Moskvy. Diskuse probíhají na vysoké vojenské úrovni a ani všichni ministři o nich údajně nemusí být informováni.

O tématu se nedávno zmínil i německý kancléř Friedrich Merz, který uvedl, že Berlín jedná s evropskými partnery o možnosti společného jaderného odstrašení, jež by doplnilo americkou ochranu. Podle dostupných informací jsou však tyto debaty zatím v počáteční fázi.