Ozempic či Mounjaro mohou mít nepříjemný vedlejší účinek. Studie varuje před vypadáváním vlasů

Léky, které slibují rychlé hubnutí a staly se celosvětovým fenoménem, mohou mít dosud přehlížený vedlejší účinek. Lidé užívající přípravky Ozempic, Wegovy či Mounjaro čelí podle nové rozsáhlé studie zveřejněné v odborném časopise BMJ vyššímu riziku vypadávání vlasů. Informují například Sky News.

Vědci z Pensylvánské univerzity analyzovali zdravotní údaje téměř 50 tisíc lidí s cukrovkou druhého typu. Porovnávali pacienty, kteří užívali stále populárnější léky ze skupiny agonistů receptoru GLP-1, s lidmi léčenými jinými přípravky proti diabetu.

Výsledek ukázal výrazný rozdíl. U pacientů užívajících léky GLP-1 bylo riziko alopecie, tedy nadměrného vypadávání vlasů, o 37 procent vyšší než u lidí léčených inhibitory SGLT-2. Ve srovnání s pacienty užívajícími inhibitory DPP-4 bylo vyšší dokonce o 68 procent.

Do prvního srovnání vědci zahrnuli 12 004 uživatelů léků GLP-1 a 15 221 pacientů užívajících inhibitory SGLT-2. Dalších 11 964 uživatelů GLP-1 porovnali s 11 233 lidmi léčenými inhibitory DPP-4. Výzkumníci přitom zohlednili i další faktory, například věk či tělesnou hmotnost pacientů.

Podezření, že léky na hubnutí mohou souviset s vypadáváním vlasů, se objevovalo již dříve. Pacienti hlásili problémy zejména po užívání semaglutidu, který obsahují přípravky Ozempic a Wegovy, a tirzepatidu prodávaného pod značkou Mounjaro.

Jen britský lékový regulátor MHRA obdržel v roce 2025 celkem 541 hlášení o vypadávání vlasů spojovaných s tirzepatidem. Od začátku roku 2026 přibylo téměř dalších 400. V případě semaglutidu úřad evidoval 164 hlášení za minulý rok a dalších 148 v dosavadním průběhu letošního roku.

Možnou souvislost prověřuje také americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv. Vědci nicméně upozorňují, že studie sama o sobě nedokazuje, že léky vypadávání vlasů přímo způsobují. Potvrzuje ale statistickou souvislost, která podle nich zasluhuje další výzkum.

Za problémem navíc nemusí stát samotná účinná látka. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je podle autorů prudké hubnutí a výrazné omezení příjmu potravy. Organismus se při rychlém váhovém úbytku může dostat pod značný fyziologický tlak.

Nižší příjem kalorií může zároveň vést k nedostatku železa, zinku, biotinu a dalších látek důležitých pro zdravý růst vlasů. Tím se může narušit přirozený cyklus vlasových folikulů a vlasy začnou ve větší míře vypadávat.

Vědci nevylučují ani další vysvětlení. Roli mohou hrát metabolické, hormonální či imunologické změny vyvolané léky GLP-1. Přesný mechanismus ale zatím není jasný.

„Vypadávání vlasů sice obvykle nezpůsobuje přímou fyzickou újmu, může však mít závažné psychosociální následky,“ upozornili autoři studie zveřejněné v odborném časopise BMJ. Problém podle nich může zasáhnout sebevědomí pacientů, snížit kvalitu jejich života a některé z nich přimět, aby léčbu ukončili.