„Mrhání potenciálem dětí.“ Školáci opět tvrdě narazili na kapacity středních škol

Školáci zejména v Praze si opět zažili očekávaný náraz na kapacity středních škol. Markantní rozdíl se ukázal velmi záhy, když první čísla o poměru úspěšných uchazečů v prvním kole ukázala rozdíl deseti procentních bodů mezi přijatými v Praze a v republikovém průměru. Situace se opakuje už několik let, kapacity v hlavním městě se navyšovaly s velkým zpožděním oproti příchodu silných ročníků, dlouhodobě pak neustává tlak tisíců dětí ze Středočeského kraje. Opakuje se tak situace, kdy panují výrazné regionální rozdíly v tom, kolik bodů je třeba k úspěchu u přijímacích zkoušek.

Podíl přijatých uchazečů do čtyřletých a kratších oborů střední škol i do víceletých gymnázií je i letos nejnižší v Praze. Do čtyřletých a kratších oborů v hlavním městě bylo letos přijato asi 80,2 procenta uchazečů, loni to bylo podle aktualizovaných dat asi 77 procent. Průměr za ČR je 89,8 procenta. Na čtyřleté a kratší obory se letos hlásilo asi 130 200 uchazečů, na nějakou střední školu se dostalo 116 929 z nich, vyplývá z dat Cermatu.

Přijímací zkoušky konali žáci v dubnu, zda a na jakou školu se dostali, zveřejnily školy v pátek. Uchazeči si mohli stejně jako loni podat až pět přihlášek, z toho až tři do oborů bez talentové zkoušky a nejvýše dvě do oborů s ní. Na přihláškách určovali, na kterou školu chtějí nejvíce.

Na šestiletých gymnáziích bylo letos v Praze úspěšných 24 procent uchazečů, loni se jednalo o 22 procent, vyplývá z dat Cermatu. Celorepublikově se letos na šestileté gymnázium dostalo 35,6 procenta uchazečů. Na osmiletých oborech, tedy osmiletých gymnáziích a konzervatořích, uspělo letos v hlavním městě 37 procent žáků, loni 38 procent. Celorepublikově se na osmileté obory dostalo 47,5 procenta uchazečů.

Problém nedostatečných kapacit zůstává nevyřešený zejména v Praze ve spojení se Středočeským krajem už dlouhé roky. Do situace se kriticky opřel záhy po zveřejnění dat i ministr školství Robert Plaga (za ANO). „Pokud by ještě někdo pochyboval o tom, že magistrát hlavního města Prahy dlouhodobě neřeší kapacity středních škol, tak úspěšnost 84 procent jasně ukazuje, že Praha jako zřizovatel (a tedy ten, kdo je za kapacity škol zodpovědný), mrhá potenciálem dětí,“ uvedl na síti X ministr školství Robert Plaga.

V prvním kole přijímaček uspělo 93,3 % deváťáků - gratuluji.
Pokud by ještě někdo pochyboval o tom, že magistrát hlavního města Prahy dlouhodobě neřeší kapacity středních škol, tak úspěšnost 84 % jasně ukazuje, že Praha jako zřizovatel (a tedy ten, kdo je za kapacity škol…

— Robert Plaga (@RobertPlaga) May 15, 2026

Nejde však o jediný problém přijímacích zkoušek, nemalá část rodičů zřejmě stále naráží i na nový systém digitalizovaných přihlášek. V minulém roce se ukázalo, že zřejmě značná část dětí podcenila v přihláškách prioritizaci. Prioritizace škol je přitom zásadní, jelikož není možné v případě přijetí na školu s vyšší prioritou výběr „podskočit“ a nastoupit na školu, která byla na přihlášce umístěna na nižší místo. Podle analýzy výzkumné agentury PAQ Research více než třetina uchazečů o maturitní obory řadila v minulém roce své přihlášky na střední školy právě tak, že na druhém nebo třetím místě v přihlášce měli výrazně těžší školu, než na prvním místě. To znamenalo, že i pokud by s bodovým počtem stačili na výrazně těžší školy, algoritmus je umístil na školu umístěnou na místě prvním.

To se podle PAQ Research potvrzuje i v nedávno zveřejněné studii. „Přijímacímu algoritmu nedostatečně rozumí čtvrtina rodičů deváťáků. Respondenti odpověděli správně maximálně na jednu ze čtyř znalostních otázek. Rodiče se bez maturity v porozumění algoritmu chybují třikrát častěji než ti s vysokou školou, kteří nicméně také chybují. Nejčastěji si mylně myslí, že si žák může po zkouškách školu vybrat,“ uvedla agentura.

Brzy by však mohla vláda tento systém obrátit takříkajíc vzhůru nohama. V programovém prohlášení totiž slibuje změnu, po které dlouhodobě volá řada odborníků. Nebudí nadšení všude a před jejím zavedením chybí zodpovědět řadu organizačních otázek, její princip zní však poměrně jednoduše.

Po změně nynější podoby přijímaček volají delší dobu někteří odborníci a odborně se na ministerstvu školství začala diskutovat už ke konci minulého volebního období. Podle těch, kteří změnu podporují, nynější systém vede k podceňování, taktizování a „ztrátě“ řady potenciálně talentovaných dětí. Aby k tomu nedocházelo, nabízí se podle nich logický krok. Děti mají nejprve dělat přijímací zkoušky a až podle toho, jakého dokáží dosáhnout výsledku, dovozovat, na jakou školu mají schopnosti. S tím zjevně souhlasí i vláda s ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) (více jsme o tom psali například zde).