Příští měsíce budou plné nejistoty, říká EK. Řešením má být urychlení zelené tranzice
ENERGETICKÁ KRIZE
Krize spojená s blokádou Hormuzského průlivu má významné sociální dopady, které musí unijní státy řešit společně. Uvedla to místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová. Cílem je podle ní masivně investovat do řešení, která budou moci být snadno použita v domácnostech. Zrychlení energetické tranzice je podle ní nezbytné k zajištění unijní konkurenceschopnosti. EK bude například koordinovat doplňování zásobníků plynu či uvolňování zásob ropy. Součástí mají být také kroky k ochraně spotřebitelů.
Riberaová nastínila program AccelerateEU (Zrychlení EU), což má být součástí komplexního řešení situace. Jedná se o soubor pěti akcí, které budou probíhat na úrovni EU a národních států, které reagují na to, že již podruhé za méně než pět let platí Evropané cenu za závislost Evropy na dovážených fosilních palivech.
„AccelerateEU je soubor opatření Komise, který má přinést okamžitou úlevu evropským domácnostem a průmyslovým odvětvím, zejména těm nejzranitelnějším, a zároveň nasměrovat Evropu na stabilní cestu k energetické nezávislosti. Od eskalace konfliktu na Blízkém východě vynaložila EU kvůli vyšším cenám dalších 24 miliard EUR na dovoz energie, aniž by získala jedinou molekulu energie navíc,“ píše EK na svých stránkách.
Současná geopolitická situace je podle EK jasným připomenutím toho, že urychlení přechodu na čistou, bezpečnou a cenově dostupnou energii je ekonomickou a bezpečnostní nutností. „AccelerateEU“ představuje jak krátkodobá, tak strukturální opatření s dlouhodobým účinkem, která mají dále snížit závislost na nestabilních trzích s fosilními palivy a posílit odolnost Evropy vůči budoucím rizikům na základě domácí čisté energie a elektrifikace.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová strategie uvedla, že strategie AccelerateEU přinese evropským občanům a podnikům jak okamžitá, tak i strukturálnější opatření na zmírnění dopadů. „Musíme urychlit přechod na čisté energie z vlastních zdrojů. To nám zajistí energetickou nezávislost a bezpečnost a znamená to, že budeme lépe schopni překonat geopolitické bouře,“ řekla von der Leyenová.
„Nadcházející měsíce budou plné nejistot, nemůžeme předvídat všechno, musíme být připraveni na cokoli,“ řekl novinářům eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen. „Jsme si ale jistí, že můžeme chránit nejzranitelnější občany, nejzranitelnější průmyslové sektory. Můžeme přijmout opatření, která nás mohou chránit před budoucími cenovými šoky. Musíme ale jednat rychle a pracovat společně,“ dodal.
Energetické poukázky či urychlení přechodu na čisté zdroje
Evropská komise navrhuje sérii opatření, jejichž společným jmenovatelem je především důraz na koordinaci mezi členskými státy. Klíčové kroky, jako je doplňování zásob plynu v podzemních zásobnících, využívání flexibilit v pravidlech pro jejich plnění nebo případné mimořádné uvolňování ropných rezerv, mají probíhat v úzké součinnosti. Pravidelně se proto scházejí koordinační skupiny pro ropu a plyn, které zajišťují sdílení informací a přehled o situaci napříč Unií. Koordinace se má týkat i národních krizových opatření, včetně zajištění dostupnosti leteckého paliva a nafty či udržení kapacit ropných rafinerií.
Komise zároveň plánuje zřídit nové Palivové observatorium, které bude sledovat produkci, dovoz, vývoz i zásoby pohonných hmot v EU. Cílem je včas identifikovat případné nedostatky a v případě krizových zásahů lépe cílit opatření tak, aby byla zachována rovnoměrná distribuce paliv. V reakci na vysoké ceny a možné výpadky chce Komise zároveň vyjasnit pravidla a flexibilitu v rámci evropského leteckého sektoru.
Další balík opatření se zaměřuje na ochranu spotřebitelů i průmyslu před cenovými šoky. Komise počítá například s cílenou podporou příjmů, energetickými poukázkami či sociálními leasingovými programy. Pro zranitelné domácnosti navrhuje i snížení spotřebních daní na elektřinu. Součástí je rovněž dočasný rámec státní podpory, který umožní vládám pružněji reagovat a podpořit nejvíce ohrožená odvětví ekonomiky.
Zásadní roli hraje také urychlení přechodu na domácí čisté zdroje energie, které mají postupně nahradit ropu, plyn a fosilní paliva v dopravě. Komise chce do léta představit akční plán elektrifikace, jenž stanoví ambiciózní cíle a odstraní překážky pro elektrifikaci průmyslu, dopravy i budov. Důležitá bude i rychlá implementace investic do udržitelné dopravy, včetně rozvoje udržitelných leteckých paliv.
S elektrifikací úzce souvisí i posilování energetických sítí. Komise zdůrazňuje nutnost plného provádění stávající legislativy a rychlé dokončení jednání o balíčku pro evropské sítě. Vedle toho chce maximalizovat využití stávajících obnovitelných zdrojů, například modernizací větrných a vodních elektráren. Připravuje se také legislativa, která upraví síťové poplatky a daňový režim tak, aby elektřina byla daňově zvýhodněna oproti fosilním palivům.
Významnou součástí strategie je i mobilizace investic. Evropská unie již disponuje značnými prostředky, například z Nástroje pro oživení a odolnost či fondů soudržnosti. Podle Komise je však klíčová rychlost jejich využití. Zároveň upozorňuje, že samotné veřejné finance nebudou stačit – do roku 2030 bude třeba investovat přibližně 660 miliard eur ročně. Proto Komise přijala strategii pro investice do čisté energie a plánuje uspořádat investiční summit, který propojí finanční sektor, průmysl i veřejné instituce s cílem urychlit zapojení soukromého kapitálu.
