Pavel se pustil do vlády. Nevidím důvod měnit média ani vládní agendy, vzkázal

Prezident Petr Pavel se ostře vymezil vůči dvěma nedávným krokům vlády Andreje Babiše. Při návštěvě Vysočiny zpochybnil jak plánované zrušení koncesionářských poplatků a převedení financování České televize a Českého rozhlasu na stát, tak přesun agend lidských práv a protidrogové politiky z Úřadu vlády na jednotlivá ministerstva. V obou případech podle něj vláda nepředložila dostatečné zdůvodnění, proč jsou změny potřeba.

V případě veřejnoprávních médií Pavel uvedl, že dosud neviděl důvod k zásadní proměně systému financování. „Rozumím změně, pokud stávající stav nefunguje. Já jsem na financování a provozu veřejnoprávních médií prostřednictvím koncesionářských poplatků neviděl nic, co by nefungovalo, co by bylo nutné měnit,“ řekl novinářům v Osové Bítýšce na Žďársku.

Vláda v pondělí schválila návrh zákona, který ruší dosavadní systém koncesionářských poplatků a převádí financování České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet. Současně počítá se snížením rozpočtů obou institucí přibližně o 15 procent. Premiér Andrej Babiš krok obhajuje potřebou úspor a tvrdí, že veřejnoprávní média musí šetřit stejně jako v jiných evropských zemích.

Prezident však upozornil, že žádné podrobnější zdůvodnění změny nezaznamenal. „Neslyšel jsem žádné zdůvodnění ani analýzu, pouze vůli převést financování na stát,“ uvedl. Takový postup podle něj není šťastný.

Pavel zároveň varoval před rychlými rozpočtovými škrty. Podle něj by bylo možné diskutovat o změnách, pokud by jejich cílem byly úspory, ale média potřebují dlouhodobou stabilitu. „Není možné krátit výdaje o nějakých deset, 20, možná i více procent v takhle krátkém časovém období,“ zdůraznil.

Podle generálního ředitele České televize Hynka Chudárka by přijetí zákona znamenalo omezení výroby a propuštění zhruba 300 až 500 zaměstnanců. Česká televize by měla od příštího roku získat ze státního rozpočtu přibližně o miliardu korun méně než letos. Český rozhlas by přišel asi o 400 milionů korun. Jeho generální ředitel René Zavoral odhaduje, že by rozhlas musel propustit 150 až 200 zaměstnanců.

Prezident kritizoval také reorganizaci agend lidských práv a protidrogové politiky. Kabinet v květnu rozhodl o jejich přesunu z Úřadu vlády pod čtyři ministerstva. Podle Pavla ale vláda nevysvětlila, proč je změna nezbytná.

„Obecně mi jakákoliv snaha o změnu dává smysl, pokud stávající stav nefunguje. A já jsem neslyšel žádné zdůvodnění, co nefungovalo na řízení těchto agend na úrovni úřadu vlády,“ řekl.

Zdůraznil přitom, že jde o témata, která přesahují působnost jednotlivých resortů a vyžadují centrální koordinaci. „Koordinaci agend považuji za racionální. Z pozice umístění v jednom konkrétním resortu se dělá velice těžko,“ uvedl prezident.

Přesun agend kritizuje opozice i část odborné veřejnosti. Odborová organizace Straka na Úřadu vlády kvůli změně vyhlásila stávkovou pohotovost a začátkem června se do protestní stávky zapojily desítky zaměstnanců. Vláda naopak tvrdí, že nové uspořádání povede k efektivnějšímu řízení.

Napětí kolem reorganizace podtrhla i rezignace vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fukové. Ta oznámila odchod z funkce s tím, že nesouhlasí s přesunem romské agendy pod ministerstvo práce a sociálních věcí a že nové nastavení podle ní neumožňuje efektivní výkon funkce.