Většina Čechů kupuje potraviny jen kvůli slevám. Hlavně mladší lidé

Často, nebo i při každé cestě do obchodu nakupují potraviny jen proto, že jsou ve slevě nebo výhodném balení, asi tři pětiny Čechů. Slevy využívají hlavně mladší lidé ve věku 20 až 39 let. Vyplývá to z březnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). Výše měsíční útraty za potraviny se odvíjí hlavně od počtu členů domácnosti. Například lidé ve věku nad 65 let mají většinou nízké útraty a chodí nakupovat méně často, ale velká část dotázaných z této skupiny žije v domácnosti sama.

Alespoň občas koupí potraviny proto, že jsou ve slevě či výhodném balení, více než devět desetin české populace. Často tak nakupuje potraviny 51 procent lidí a při každém nákupu osm procent. "Potraviny ve slevách nakupují častěji lidé ve věku 20 až 39 let. Zejména se jedná o ekonomicky aktivní, a to jak zaměstnance, tak OSVČ, dále i studenti a příslušníci tří- až čtyřčlenných domácností," sdělili autoři průzkumu.

Nejčastěji uváděná měsíční útrata celé domácnosti za potraviny činila 4000 až 8000 korun. Zhruba pětina dotázaných uvedla, že jejich domácnost vydá za měsíc na potraviny asi 4000 až 6000 korun, a další pětina uvedla útratu 6000 až 8000 korun. Jen dvě procenta lidí řekla, že jejich domácnost zaplatí měsíčně za nákupy potravin méně než 2000 korun. Naopak nejvyšší útraty - přes 14.000 korun za měsíc - uvádělo pět procent dotázaných. "Měsíčně za nákup potravin v domácnosti méně utratí lidé starší 65 let, důchodci invalidní i starobní, dotázaní hodnotící životní úroveň své domácnosti jako špatnou, domácnosti bez dětí a ti, kdo považují plýtvání potravinami za velký problém," uvedli pracovníci CVVM.

Každý den chodí nakupovat potraviny šest procent Čechů a dalších 52 procent nakupuje několikrát týdně. Pouze jednou za týden chodí pro potraviny 32 procent lidí, jednou za dva týdny šest procent a zbývající čtyři procenta nakupuje potraviny ještě méně často než jednou za 14 dní. Na každodenní nákupy chodí častěji než ostatní lidé z věkové skupiny 40 až 54 let a lidé, kteří mají početnější domácnost - s pěti a více členy.

Nákupy potravin mají častěji na starost ženy. V průzkumu uvedla více než třetina žen, že zajišťuje veškeré nákupy domácnosti, a dalších 46 procent žen obstarává většinu nákupů. Naproti tomu z mužů jen pětina řekla, že zajišťuje veškeré nákupy, a dalších 37 procent mužů se stará o většinu nákupů jejich domácnosti.

Nejčastěji využívané obchody nebo způsoby nákupu se v posledních letech výrazněji nezměnily. Nejčastěji využívají Češi velké obchody - supermarkety a hypermarkety, kam alespoň občas zajde nakoupit 99 procent dotázaných. Pravidelně v těchto obchodech nakupují téměř čtyři pětiny lidí. Do menších obchodů s potravinami pravidelně zajde asi pětina Čechů a 16 procent také do specializovaných prodejen, jako jsou pekařství či řeznictví. Alespoň občas si koupí potraviny polovina Čechů ve farmářském obchodě či prodejně se zdravou výživou a třetina lidí přímo u farmáře.

Bezobalové prodejny využije aspoň občas jen desetina dotázaných a pětina lidí pravidelně, nebo občas nakupuje potraviny on-line. Výrazný nárůst zaznamenaly on-line nákupy potravin podle průzkumů CVVM v době pandemie nemoci covid-19, kdy často musela zůstat celá domácnost v karanténě a neměla jinou možnost než nakupovat přes internet.

Před začátkem pandemie - v roce 2019 - činil podíl lidí, kteří alespoň občas kupovali potraviny on-line, jen 13 procent. V roce 2020 se objevily v Česku první případy nákazy koronavirem a stát začal omezovat pohyb lidí i třeba provoz restaurací. Omezení trvala s různými obměnami asi do jara 2022. V těchto letech podíl lidí nakupujících aspoň občas potraviny přes internet vzrostl na 20 procent. Mírný nárůst pokračoval i poté, loni činil podíl nákupů on-line 22 procent, letos ale klesl zpět na 20 procent.

Průzkum provádělo CVVM letos od 14. do 26. března. Zúčastnilo se ho 1037 obyvatel Česka starších 15 let.