Natlakované lidstvo zírá do plamenů

KOMENTÁŘ

Natlakované lidstvo zírá do plamenů
Vláda v Nepálu zakázala sociální sítě. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Jiří Peňás
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Bylo by opravdu od autora odvážné a troufalé předstírat hlubší orientaci v politických a společenských poměrech země, jako je Nepál. Ale zájem může vzbudit ledacos, a nyní ho tedy vzbudily protesty, které onu vzdálenou zemi (ale žijeme v době, kdy nic není vzdálené víc než vzdálenost nosu k obrazovce) zachvátily a vedly k vypálení vládního paláce v Káthmándú, prý jednoho z největších v Asii. Záběry (na sociálních sítích) ukazovaly, jak celý hoří. Kdo by to do těch milých Nepálců řekl?

 

Stalo se tak po několika dnech masových protestů mládeže, která vyšla do ulic poté, co vláda zakázala sociální sítě, mezi nimi facebook a síť X. Co vládu k takovému sebevražednému, a tedy odvážnému kroku vedlo, agentury nesdělily. Lze se domnívat, že to nebylo kvůli starostem o zdravý psychický vývoj nepálské mládeže, ale právě kvůli tomu, aby se třeba nemohla domlouvat na protestech, k čemuž pak stejně došlo. Protesty to byly bouřlivé, vláda se je snažila násilně potlačit, byli i zabití. Nakonec vláda ustoupila, premiér se poroučel, zákaz sociálních sítí byl odvolán. Mládež zvítězila a nejspíš to oslavila… na těch sítích.

Nepochybně je takové shrnutí velkým zjednodušením. Určitě je a bylo vše mnohem složitější, lze třeba předpokládat, že poměry v Nepálu nebudou úplně idylické, že moc je v té zemi zkorumpovaná, nevýkonná, stav ekonomiky neutěšený, úroveň sociální péče nedostatečná. Ale skutečnost, že rozbuškou protestů bylo vypnutí sociálních sítí, je výmluvná. Účinky sociálních sítí byly mnohokrát přirovnány k závislosti na těžkých opiátech, což musí při troše upřímnosti připustit i běžný uživatel, který si jinak dává pozor. Sociální sítě na jedné straně působí jako utlumovač přirozených společenských vztahů (viz fenomén incelů etc.), ale na druhé straně nesmírně vybuzují a provokují emoční procesy, které mohou snadno přeskočit do výbuchů vzteku a agrese. Mnohahodinové vysedávání u obrazovky a zírání do displejů, na nichž probíhají světodějné virtuální bitvy, tu zcela nicotné, tu zase o budoucnost planety, vede na jedné straně k pasivitě a potlačení aktivit, které ovšem, jako každé potlačení, vyvolává protitlak, který se hromadí na úrovni individuální i kolektivní. Každý asi viděl ty krátké filmy se zuřícími teenagery nebo i mladšími dětmi, kterým někdo, třeba rodič, sebral počítač a oni doslova eruptovali do stavu nezvladatelného vzteku. Tato připravenost k záchvatům, toto natlakování milionů a milionů uživatelů sociálních sítí, je stav dnešního lidstva, které se do své bublající závislosti noří každý den, sotva se probudí a otevře oči, které hned začnou mžourat do těch rychle se pohybujících plamenů, ve kterých hoří náš svět. Plamenů, které z obrazovek a displejů mobilů olizují naše duše, které jsme jim obětovali, přičemž ani netušíme komu a proč.

A je jedno, jestli do těch obrazovek zíráme na Letné, nebo v Káthmándú, kde si generace Z hrdinně vybojovala, aby se té celoplanetární sebevraždy lidstva mohla účastnit také.

Aspoň v tom nebudeme sami.

 

×

Podobné články