Překvapivé spojení mezi cenou másla a výší hypoték. Roli hraje inflace i mzdy

Potraviny jsou velmi specifickou součástí spotřebitelského koše a mají proto velký potenciál ovlivňovat naše vnímání inflace – tedy inflační očekávání. Hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš uvádí, že nižší dynamika cen potravin může teoreticky pomoci zmírnit zvýšenou mzdovou dynamiku a tím i vysokou inflaci ve službách. Teoreticky zvyšuje pravděpodobnost dalšího poklesu úrokových sazeb v tomto roce. Jednoduše řečeno, levné máslo skutečně může přispět i ke zlevnění peněz, uvedl Bureš a popsal důvody. Pomoci by mohlo i odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje.

Ceny zemědělských výrobců a zejména potravinářů v lednu podle Bureše překvapily daleko prudším poklesem, než se očekávalo. Ceny zemědělských výrobců byly v lednu nižší zejména díky rostlinné výrobě o 5,8 % (meziročně). U navazujících producentů potravin sice tak výrazné zlevňování nevidíme (-1,4 %), ceny v některých kategoriích v čele s „mlékaři“ a v Čechách tolik skloňovaným máslem však padají nečekaně prudce (-4,5 % v průměru celá kategorie).

„Minimálně část tohoto ‚výrobního překvapení‘ se navíc zatím nedostala na pulty ke spotřebitelům. Proto snižujeme odhad vývoje cen potravin v obchodech pro nadcházející měsíce a celý letošní rok z 2,5 % na 1 %. A to bude mít dopad i na náš odhad celkové inflace, který zatím snižujeme pro celý rok 2026 z 1,5 % na 1,4 %. Měla by na to reagovat centrální banka? Tedy, jak se ptáme v úvodu, může vést levnější máslo nakonec i k levnějším hypotékám?“ pokládá si otázku Bureš v komentáři zaslaném redakci.

ECHO PORADA: Petr Macinka jako Václav Havel. Je prezident nadstranický?

Přímo podle něj nikoliv, protože ceny potravin jsou ze značné části zcela mimo kontrolu centrálních bankéřů a jsou značně rozkolísané. „V jednom roce vám pomohou inflační cíl díky lepší úrodě splnit, v dalším hrají zcela opačnou ‚hru‘ proti vám. Na druhou stranu nízká potravinová inflace bude letos souviset nejen s lepší úrodou, ale i s levnějšími pohonnými hmotami a sekundárními efekty nižších cen energií, daných primárně vládním odpuštěním POZE. Od levnějších energií přitom ČNB již nyní správně odhlíží a tvrdí, že bude reagovat až na jejich sekundární efekty. A pokud se levnější energie od zemědělců, přes zpracovatele potravin dostanou až do potravinového košíku v Albertu nebo v Bille, je to přesně ten sekundární efekt vládních energetických odpustků,“ uvedl Bureš.

Potraviny jsou navíc podle něj velmi specifickou součástí spotřebitelského koše. „Jednak tím, že mají opravdu vysokou váhu (necelých 17 %) a současně tím, že s nimi přicházíme do styku relativně často (na rozdíl například od plateb za finanční služby). Mají proto velký potenciál ovlivňovat naše vnímání inflace – tedy inflační očekávání. Pokud by k něčemu takovému skutečně došlo, mohla by nižší dynamika cen potravin teoreticky pomoci zmírnit zvýšenou mzdovou dynamiku a tím i vysokou inflaci ve službách,“ poukázal Bureš.

NEPŘEHLÉDNĚTE: MF chystá pomoc pro důchodce. Dočkají se kompenzace ze odebrané příspěvky státu

K tomu zatím podle něj sice nedochází a v budoucnu ani nemusí, na druhou stranu nižší dynamika výrobních cen a zejména těch v potravinových řetězcích je bezesporu dalším argumentem, který teoreticky zvyšuje pravděpodobnost dalšího poklesu úrokových sazeb v tomto roce. „Jednoduše řečeno, levné máslo skutečně může přispět i ke zlevnění peněz. A to zvlášť ve chvíli, kdy značnou roli při rozhodování některých centrálních bankéřů zjevně hraje psychologie a pocit, že „finální destinace“ pro úrokové sazby by mohla ležet o ‚fous‘ níže,“ řekl Bureš.