Služební zákon či rychlejší zadlužování. Ve stínu sporu o summit NATO se řeší klíčové zákony

Ve stínu sporu mezi vládou a prezidentem o summit NATO v Ankaře postupuje v legislativním procesu celá řada zásadních změn. Mezi nimi jsou například nová pravidla zaměstnávání státních úředníků, reforma důchodů či stavební zákon. Deník Echo24 přináší přehled legislativy, která je nyní v různé fázi rozpracovanosti.

Usnadnit výměnu státních úředníků a pravidla jejich zaměstnávání přiblížit zákoníku práce má zákon, který minulý týden sněmovna schválila hlasy vládních poslanců. Koalice ANO, SPD a Motoristů chce touto normou nahradit od letošního listopadu zákon o státní službě.

Zákon má zaměstnávání státních úředníků více přiblížit běžnému pracovnímu poměru tak, aby se v zásadě řídilo zákoníkem práce a odpovídalo pravidlům pro krajské a obecní úředníky. Koalice chce mimo jiné zrušit takzvaný bazén, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až čtyři pětiny platu. Nově by mělo platit, že rovnou odejdou s odchodným. Pokud by pracovní místo bylo zrušené při systemizaci, stát by se mohl zbavit daného úředníka okamžitě.

Úřad vlády má být podle zákona ústředním správním úřadem pro oblast právních poměrů státních zaměstnanců, který mimo jiné koncepčně sjednocuje personální a organizační záležitosti správních úřadů a vypracovává vzorový etický kodex státního zaměstnance. Úpravu prosadila spolupředkladatelka zákona Zuzana Ožanová (ANO), stejně jako prodloužení lhůty z 20 na 30 odpracovaných dnů, po nichž bude možné pracovní hodnocení úředníka.

Opozice podle očekávání neprosadila zamítnutí zákona, který podle ní politizuje státní správu a loajalitu nadřazuje odbornosti. Neuspěla až na jednu výjimku ani s úpravami normy, kterou nyní posoudí Senát.

Zvýšení deficitu příští rok a rychlejší zadlužování

Vláda minulý týden schválila plán vývoje veřejných financí do roku 2030 a odeslala ho Evropské komisi. Plán předpokládá v příštím roce prohloubení schodku sektoru vládních institucí, v dalších letech by se mělo saldo zlepšovat. Fiskálně-strukturální plán zpracovává podle hospodářských pravidel Evropské unie každá členská země. Plán by měl vést k zajištění udržitelných veřejných financí jednotlivých států. Na jeho základě se budou stanovovat maximální povolené výdaje státního rozpočtu v jednotlivých letech.

Podle plánu by měl deficit vládních institucí v příštím roce vzrůst na 2,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z letošních 2,6 procenta HDP, následně začne klesat až na 1,2 procenta HDP v roce 2030. Původní návrh ministerstva financí, který počítal s cílovým schodkem 1,3 procenta HDP, se při projednávání ve vládě zpřísnil. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by se od roku 2028 měly začít projevovat dopady investic na český hospodářský růst. „Počítáme s postupným snižováním deficitu a zlepšováním hospodaření veřejných financí,“ řekla.

Senát nedlouho předtím vrátil spornou novelu o veřejných rozpočtech, kterou tak bude muset znovu projednat sněmovna. Novela podle kritiků v případě přijetí rozvolní pravidla rozpočtové odpovědnosti, umožní vládě nekontrolovatelné utrácení, a tím i nebezpečný nárůst státního dluhu. Ministryně financí Schillerová to opakovaně odmítla. Opoziční poslanci se chtějí v případě opětovného prosazení novely sněmovnou, v níž má koalice většinu, obrátit na Ústavní soud. Zdůvodňují to tím, že by vláda podle nich v některých případech mohla upravovat rozpočet bez souhlasu sněmovny.

Financování ČT a ČRo čeká složitá cesta Parlamentem

Vláda v polovině června schválila návrh zákona o financování veřejnoprávních médií, kterým ruší dosavadní poplatkový systém a převádí financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) na státní rozpočet. Návrh kritizují opozice i obě média. Prezident Petr Pavel ve čtvrtek řekl, že tempo navrhovaných změn ponechává jen málo prostoru pro důkladnou odbornou debatu a zhodnocení důsledků. Premiér Andrej Babiš opakovaně uvedl, že vláda změnou financování pouze plní svůj program. Odmítl, že by kabinet chtěl tímto krokem ovlivňovat veřejnoprávní média. Podle opozice je návrh zásahem do nezávislosti ČT a ČRo. Pracovníci obou institucí byli minulé pondělí kvůli vládnímu plánu ve čtyřiadvacetihodinové výstražné stávce.

Deník Echo24 již informoval o tom, že předlohu čeká složitý schvalovací proces. Na jedné straně lze očekávat velmi ostré obstrukce ze strany opozice, následně pak předlohu s největší pravděpodobností do sněmovny vrátí Senát a po jeho přehlasování bude možná novelu čekat i veto prezidenta Pavla. Jakmile koaliční strany všechny tyto nástrahy překonají, opoziční strany jsou připraveny podat ústavní stížnost.

Stavební zákon čelí kritice

Sněmovna v první polovině června propustila do třetího čtení novelu stavebního zákona od zástupců vládní koalice. Má především zrychlit a zjednodušit povolování staveb. Poslanci k ní ve druhém čtení předložili asi 130 samostatných pozměňovacích návrhů. Druhé čtení začalo ve středu 27. května a trvalo téměř 13 hodin. Nad všemi pozměňovacími návrhy ještě musí zasednout hospodářský výbor, aby je posoudil. Pak bude moci následovat závěrečné schvalování.

Projednávaná novela kromě jiného prohlašuje velké bytové stavby za veřejný zájem. Počítá se zřízením centralizované státní stavební správy místo dnešních stavebních úřadů u měst a obcí. Opozice předlohu kritizuje. Obává se kolapsu stavebního řízení a poukazuje na problémy s ochotou úředníků přejít pod nově zřízený státní úřad. Krajským městům má umožnit vydat své vlastní stavební předpisy. Nyní je může vydávat jen Praha, Brno a Ostrava.

Návrh ale kritizuje také třeba Sdružení místních samospráv. „Předložený návrh na úpravu stavebního práva v ČR se výrazně a často velmi negativně dotkne občanů a obcí. Vyzýváme zástupce samospráv, aby se osobně obrátili na poslance a senátory napříč politickými stranami a požádali je, aby pro tento návrh nehlasovali. SMS ČR se rozhodně nebrání změně stavebního zákona, vyšší efektivitě a digitalizaci stavebního řízení, ale takto rozsáhlá reforma musí probíhat standardním legislativním procesem, což se v tomto případě rozhodně nestalo,“ říká šéf SMS ČR Petr Halada v komentáři zaslaném redakci.

Změna zákona o střetu zájmů. Babiš odmítá, že by byla šitá jemu na míru

Vláda v pondělí také schválila neutrální stanovisko s návrhy na další úpravy k ostře sledovanému návrhu skupiny koaličních poslanců, kteří chtějí zmírnit pravidla zákona o střetu zájmů. Předloha počítá například s tím, že firma člena vlády by nesměla dostat výhradně nenárokovou dotaci nebo investiční pobídku jen od ministerstva, v jehož čele tento člen vlády stojí. Obdobně by to platilo u veřejných zakázek.

Opozice tvrdí, že z této změny bude těžit premiér Andrej Babiš (ANO) a jeho okolí. Babiš čelí podezření ze střetu zájmů, který ale odmítá. Důvodem je holding Agrofert, který premiér převedl do svěřenského fondu RSVP Trust. Babiš na CNN Prima News uvedl, že je tak bohatý, že mu žádné úlevy ze zákona ze střetu zájmů stejně nepomohou.

„Já nemám Agrofert. Mně nemůže být šitý na míru, protože já jsem odešel. Já jsem s nimi (poslanci) o tom nemluvil. Co opoziční politici chtějí? Aby Babiš zemřel. Já je štvu, protože nekradu. Prohráli volby s anti-Babišem a štve je, že máme výsledky, jsme extrémně pracovití. Dělám to nezištně. Jsem bohatej, nepotřebuji si 50 tisíc udělat jako (šéf Pirátů Zdeněk) Hřib. Mě se to vůbec netýká. Já už ani Agrofert nemám. Oni nemají nic jiného než Babiše. Já jsem v pohodě,“ dodal premiér.

Důchodová reforma

Zatímco vláda lavíruje ohledně náročných profesí a zastropování věku odchodu do důchodu, tiskové oddělení MPSV na dotaz redakce uvedlo, že aktuálně je těsně před předložením vládě novela zákona o důchodovém pojištění a souvisejících zákonů, která obsahuje hlavních změn. Jednak věkovou valorizaci, která přinese zmíněné zvýšení vždy o 500 korun při dosažení věku 80, 85, 90 a 95 let a o 1000 korun při dosažení 100 let.

„Dále automatické zvyšování starobních důchodů pracujícím starobním důchodcům za 365 dnů výdělečné činnosti o 1,5 % procentní výměry, případně o poměrnou část při odpracování kratší doby. Pro účely valorizace se navrhuje nahradit jednu třetinu růstu reálné mzdy jednou polovinu. Fakticky se projeví až při valorizaci v roce 2028,“ uvedlo pro Echo24 MPSV s tím, že navrhovaná účinnost je od 1. 1. 2027.

S další novelou se podle MPSV počítá pro příští rok a měla by nabýt účinnosti od 1. 1. 2028. „Tato novela by měla obsahovat další úpravu náročných profesí a snížení maximální hranice důchodového věku na 65 roků v souladu s programovým prohlášením vlády,“ uvedl pro Echo24 resort.

Změna řízení vysokých škol

Ministerstvo školství pak v současné době řeší zcela nový zákon o vysokých školách, který má podle ministra Roberta Plagy (za ANO) zefektivnit jejich fungování. Ústřední změnou celého návrhu, který má Echo24 k dispozici, je vznik takzvané univerzitní rady, která by nahradila dosavadní správní rady a stala se klíčovým orgánem každé vysoké školy. Tato rada by měla mít strategické, konstitutivní i rozpočtové pravomoci – schvalovala by statut školy, její strategii, rozpočet i zřizování nebo rušení součástí univerzity. Především by ale řídila výběr rektora a mohla by ho i odvolat. Rada by byla složena z devíti členů a obsazování rady by probíhalo ve třech třetinách: akademický senát by volil tři interní členy, komise jmenovaná ministrem školství by vybírala tři externí odborníky, a tři členy by si volila sama rada ve výběrovém řízení. Formálně by všechny členy potvrzoval ministr školství. Výrazně menší roli oproti dnešku by měli mít studenti.

Představitelé univerzit ale nejsou z návrhu nadšení. RVŠ přijala na svém květnovém sněmu usnesení, v němž hovoří například o tom, že navržený model, včetně zavedení nového klíčového orgánu v podobě univerzitních rad, prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu na úrovni vysoké školy i jejích součástí. K usnesení se přidal také třeba Akademický senát Univerzity Karlovy.

Ministr Plaga na to reagoval s tím, že „hysterie ze strany Rady vysokých škol pouze ukazuje, že si kapři nechtějí vypustit svůj rybník“. Věcně podle něj návrh odpovídá vysokým evropským standardům.​​​​​​ Plaga také dodal, že RVŠ v sobě obsahuje především členy akademických senátů a jejím zájmem je udržet tu moc akademických senátů“. Návrh podle něj obsahuje od počátku pojistky a brzdy, které vylučují politický vliv na fungování univerzit anebo omezení akademických svobod.