Knihovna Václava Havla se po sporech přejmenovala. Je z ní 1. prezidentská knihovna

Knihovna Václava Havla ve čtvrtek ráno v tichosti změnila jméno, její nový název zní 1. prezidentská knihovna. Jméno prvního polistopadového prezidenta z názvu instituce zmizelo po sporech s jeho vdovou Dagmar Havlovou, která počátkem srpna odvolala souhlas s jeho užíváním.

K přejmenování došlo ve čtvrtek nejprve na facebookovém profilu knihovny, brzy nato se název změnil i na jejích webových stránkách.

O chystané změně jména knihovna informovala již před měsícem, kdy její správní rada odvolala tehdejšího ředitele Tomáše Sedláčka. "Dostali jsme asi dvě desítky návrhů od veřejnosti. Rozhodli jsme se to nějakým způsobem koordinovat, shromažďovat a vyhodnocovat, takže připravujeme komunikaci, která by měla veřejnost vyzvat, aby ty svoje nápady posílala dál," uvedl tehdy pro Echo24 o procesu přejmenování předseda správní rady knihovny David Dušek.

Navzdory změnám bude knihovna i nadále využívat své současné sídlo v Ostrovní ulici, otázkou však zůstává financování. Dušek před měsícem sdělil, že jednání mezi knihovnou a možnými dárci pokračují a na podzim instituce hodlá spustit fundraisingovou kampaň. Dosavadní hlavní donátoři - manželé Bakalovi a rodina podnikatele Karla Komárka - totiž zajistili financování do konce letošního roku, peníze na chod knihovny v roce 2027 ale v té době zajištěné nebyly.

Dušek nyní sdělil, že se dnes koná jednání správní rady přejmenované knihovny, která po něm bude o situaci dále informovat. Instituce dříve avizovala, že hodlá nadále rozvíjet odkaz bývalého prezidenta a dramatika a zachovat co nejvíce z minulých projektů. Nebude se ale už podílet na organizaci Ceny Václava Havla za lidská práva, protože nemůže používat jméno exprezidenta v názvu projektu.

Spor uvnitř Knihovny Václava Havla vedl kromě změny jména i k odchodu donorů a většiny týmu

Změny uvnitř knihovny vyvolaly letošní spory mezi jejími zaměstnanci a dřívějším ředitelem Tomášem Sedláčkem. Vedly k odchodu donorů, zejména miliardářů Bakaly a Komárka a k výpovědím téměř všech dosavadních členů týmu včetně spisovatele Jáchyma Topola.

Sedláčka správní rada poté postavila na takzvané překážky v práci, čímž mu znemožnila činnost. Obměnila se dozorčí i správní rada, z původních členů zůstali ve správní radě jen Dušek a v dozorčí Martin Palouš.

Vedení knihovny se snažilo o dohodu na dalším pokračování se svou zakladatelkou Havlovou. Ta však v červnu odstoupila od dohody o spolupráci na projektu Knihovny Václava Havla a odvolala souhlas k užívání exprezidentova jména. Instituce doplnila své orgány, ve správní radě usedli například hudebník Michael Kocáb nebo senátor a egyptolog Miroslav Bárta, krizový manažer Marek Měrka a podnikatel a filantrop Philip Staehelin. V srpnu oznámili, že Sedláček v čele instituce skončil, knihovna začíná novou kapitolu a musí najít nové jméno.

Knihovnu založila Havlová spolu s Karlem Schwarzenbergem a sociologem Miloslavem Petruskem v roce 2004 po Havlově odchodu z prezidentského úřadu.