Tejc chce snížit věk trestní odpovědnosti na 13 let již od roku 2028. „Jen zavírat nestačí,“ namítla Válková
ODPOVĚDNOST MLADISTVÝCH
Ministerstvo spravedlnosti znovu otevírá debatu o snížení věku trestní odpovědnosti z nynějších 15 na 13 let. Podle ministra Jeronýma Tejce (za ANO) by záměr mohl začít platit již od roku 2028. Jak ale člen kabinetu uvedl pro Echo24, žádný konkrétní návrh zatím neexistuje. Bývalá ministryně spravedlnosti a poslankyně Helena Válková (ANO) varuje, že samotné snížení hranice bez zásadních změn systému práce s dětmi by bylo chybou a populistickým krokem. Debata se vede od špatného konce i dle České advokátní komory (ČAK). Státní zástupci naopak poukazují na růst agresivity a brutality.
Čeká Česko změna, po které budou nést odpovědnost za kriminální činy již třináctiletí? Ačkoliv data ministerstva spravedlnosti, která byla prezentována poslancům sněmovního právního výboru v dubnu, neukázala jasný růst trestných činů páchaných dětmi, rostoucí míru agresivitu mladistvých zvedli ve své zprávě nedávno státní žalobci. Ti poukázali na základě své bezprostřední zkušenosti například na fenomén „zážitkového násilí“. Zvyšuje se dle nich počet těch nejzávažnějších činů. Nedlouho poté ministr spravedlnosti debatu, která od dubna téměř usnula, otevírá znovu. Ve čtvrtek sdělil pro server Novinky, že chce snížení věku trestní odpovědnosti z 15 na 13 let a v případě, že by návrh získal podporu, by prý mohl platit již od roku 2028. Ačkoliv si tedy programové prohlášení vlády klade za cíl pouze „vést debatu“ o kroku, návrh by mohl být podán již koncem letošního roku. Změna by se podle ministra měla nově týkat pouze nejzávažnějších násilných trestných činů, především vražd. Zároveň politik připustil, že cílem není děti jen přísněji trestat, ale nastavit systém tak, aby se s nimi pracovalo jinak než dosud.
Právě otázka, jak bude stát s nově trestně odpovědnými třinácti- a čtrnáctiletými pracovat, zůstává nadále nezodpovězena. „Aktuálně se o této úpravě vedou odborné i politické diskuze, žádný finální dokument, ani návrh konkrétní úpravy k dispozici není,“ řekl Echu šéf resortu spravedlnosti ve čtvrtek. Není tak zřejmé, že zda se ministr kloní kupříkladu k řešení nejvyšší státní žalobkyně Lenky Bradáčové, která by si představovala vznik speciálního zařízení – dětské detence svého druhu. V současnosti mohou mladiství do vězení až od 15, ani tak ovšem nejsou v zařízeních spolu s dospělými, kteří jsou omezeni na svobodě. Nynější poslankyně a někdejší předchůdkyně Bradáčové Renata Vesecká, vedle Tejce jedna z největších propagátorů snížení, na dotaz Echa nereagovala.
Předsedkyně sněmovního Mandátového a imunitního výboru Válková se dle svého vyjádření na dotaz Echa s Tejcem již dříve domluvila, že odborná debata bude pokračovat na podzim. „Nejdříve musíme udělat ten krok B. Musíme zajistit, aby se s těmi dětmi pracovalo a nejen se zavíraly,“ řekla Echu Válková s tím, že téma chce otevřít i v podvýboru pro lidská práva, jehož je místopředsedkyní. „Jsou to přece jen stále děti, třináct, čtrnáct let. Navíc většina z nich, drtivá, má vážné psychické problémy. Například proto, že byly samy oběťmi,“ uvedla s tím, že až tři čtvrtiny z nich mají psychiatrickou diagnózu.
„A já neříkám, že by se s nimi mělo zacházet v rukavičkách, to prosím vůbec ne. Protože často jde o osoby, které jsou velmi nebezpečné. Například začnou z legrace kopat do bezdomovců. Ale je potom třeba, aby byly odborně, velmi přísně, vedeny v rámci určitého typu zařízení,“ nastínila poslankyně, co jí v současnosti v rámci úvah chybí. Podle Válkové si veřejnost často neuvědomuje, jak náročný je výkon trestu například u patnáctiletých pachatelů, u nichž je nutné zajistit zvláštní režim i zvýšenou ochranu před riziky, která se ve vězeňském prostředí mohou objevit, včetně sexuálního násilí či zneužívání.
Přesvědčí poslance návštěva?
„To by bylo opravdu ryzí populistické heslo, pokud bychom jenom snížili věkovou hranici, aniž bychom měli zajištěný oddělený výkon ochranné a ústavní výchovy. Z lidskoprávního hlediska si myslím, že by to byl opravdu špatný krok,“ dodala někdejší zmocněnkyně pro lidská práva Válková. Má za to, že je nutné změnit systém tak, aby se v jednom zařízení nepotkávaly děti umístěné do ústavní výchovy například z rodinných důvodů s mladistvými pachateli. Na září proto připravuje sérii návštěv zařízení, která se této problematice věnují. Společně s poslanci chce navštívit výchovný ústav v Poleticích, věznici pro mladistvé ve Všehrdech i Psychiatrickou nemocnici Bohnice. „Chci, aby poslanci viděli, jak je zajištěná ochranná výchova pro tyto nebezpečné pachatele. Oni nebezpeční jsou, ale současně je třeba s nimi něco dělat. Léčit je, pracovat s nimi. Nemůžeme je jenom zavřít,“ míní Válková.
Na podobný problém již tento týden upozornila také Česká advokátní komora. Její místopředseda Lukáš Trojan pro Echo řekl, že se sice odborníci mohou přít o samotnou hranici trestní odpovědnosti, mnohem důležitější otázky ale podle něj zůstávají stranou. „Je potřeba se zeptat, co stát a společnost od snížení věku trestní odpovědnosti očekávají. A to je diskuse, která úplně absentuje,“ sdělil redakci Trojan a zdůraznil, že odpověď podle něj nemají hledat pouze právníci. „Je to otázka psychologů, kriminologů, specialistů na prevenci kriminality nebo vychovatelů. To je ta diskuse, kterou je potřeba vést. Jak budeme na ty pachatele působit, aby se napravili,“ řekl.
„Náprava těchto pachatelů musí být primárním cílem. Když se to nestane, jediná věc, která bude následovat, je, že po pěti letech z výkonu trestu odejde osmnáctiletý pachatel, který co neuměl ve třinácti, tak se doučil,“ dodal místopředseda ČAK. Alternativou k budováním dětských věznic by dle něj mohlo být posílení současného systému ochranných zařízení. „Debata je, jestli zesílíme to, co dnes máme, zkvalitníme výchovně-nápravnou funkci, nebo se vydáme cestou trestní odpovědnosti a vytvoříme obdobná zařízení pod Vězeňskou službou. To je podle mě jediný skutečný rozdíl. Ale o tom jsem zatím neslyšel ani slovo,“ zkritizoval dosavadní průběh debaty.
Současně Trojan odmítl argument, že by kvalitnější práce s mladistvými pachateli byla pro stát finančně neúnosná. Ve výkonu trestu se nacházejí desítky mladistvých a investice do většího počtu psychologů, vychovatelů nebo specializovaných programů by podle něj nepředstavovaly zásadní výdaj. Advokátní komora přitom podle Trojana nezastává jednoznačné stanovisko, zda hranici trestní odpovědnosti snížit, či nikoliv. Podle něj je ale potřeba otevřeně říct, jaké institucionální změny by takový krok vyžadoval.
Proti změně se staví opoziční poslanci včetně exministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS) a někdejšího šéfa resortu Jiřího Pospíšila (TOP 09).
