V maďarské kolektivní paměti jsou hrdiny bojovníci Kossuth a Rákoczi, v Čechách intelektuálové Palacký, Masaryk, Havel
MINULOST NENÍ HISTORIE
Nacionální rétorika Viktora Orbána i ochrana maďarských menšin v sousedních státech, o kterou se snaží nový premiér Peter Magyar, potvrzují, že Maďaři – ostatně jako Češi a jiné středo a východoevropské národy - trpí křivdami, které jim byly v minulosti způsobeny během jejich - často neúspěšných – bojů za vlastní svobodu. V našem případě jde o Mnichovský komplex, v případě Maďarů o pocit historické křivdy způsobené Trianonskou dohodou. Maďarsko tehdy ztratilo asi dvě třetiny svého území, asi 3 miliony Maďarů zůstaly mimo nový stát – tedy na Slovensku, v Rumunsku, Srbsku, i na Ukrajině. V maďarské kolektivní paměti Trianon bolestivě přežívá jako nespravedlivý diktát vítězných mocností, jako trest neodpovídající „vině“ Maďarska za I. světovou válku a jako nepochopení Maďarska ze strany Západu. Proto se dnes tento motiv znovu objevuje v maďarské politice vůči EU. Na rozdíl od českého pocitu ohrožení má maďarský případ ještě jeden silný rozměr - historické Uhersko bylo velkým a významným státem s elitní politickou kulturou a ambicí. Po roce 1920 zůstalo malé a oslabené Maďarsko.
Trianon je spojován s hlubší maďarskou historií „poražených revolucí“, jako je porážka revoluce vedené Lajosem Kossuthem z let 1848–49, pád Maďarské republiky rad v roce 1919 a potlačení maďarského povstání Sověty v roce 1956. Maďaři se totiž ke svému osudu stavěli jinak než Češi. Národní hrdost Maďarům velela bojovat. I když prohráli, tak si zachovali čest. Češi chtěli – na druhou stranu – především přežít jako etnikum. To bylo důležitější než heroická porážka. Proto se v 19. století česká politika formovaná Františkem Palackým vydala cestou federalismu a opatrnosti, zatímco maďarská – vedená Lajosem Kossuthem směřovala k centralismu a radikalismu. Z toho vyplývá i rozdíl v tom, kdo je v kolektivní paměti pokládán za národního hrdinu: u Maďarů to jsou bojovníci za národní samostatnost Kossuth a Rákoczi, u nás rozvážní a mírumilovní intelektuálové Palacký, Masaryk a Havel.
