Česko je rájem nelegálních e-cigaret. Ale zákaz to nevyřeší

Česká republika má problém, o kterém se zatím mluví překvapivě málo. Podle nové studie německého Fraunhoferova institutu IIS pochází až 66 % trhu s elektronickými cigaretami v Česku z nelegálních zdrojů. Jinými slovy – dvě ze tří e-cigaret se u nás prodají mimo pravidla. Oproti zbytku EU to není drobná odchylka. Ale ČR za ni nemůže sama.

Studie vůbec poprvé zkoumala nelegální trh s elektronickými cigaretami nebo vaporizéry v Evropě na základě statistických a logistických dat, která porovnala s daty dodavatelských řetězců. A ukazuje, že podílem nelegálního trhu e-cigaret patří Česko mezi špičku evropských zemí, a to spolu s Finskem (67 %), Slovenskem (63 %), Maďarskem (63 %) a Bulharskem (62 %). Průměr EU přitom činí 48 %.

Za nelegální zmíněná studie označuje produkty z šedého a černého trhu, které porušují národní daňové předpisy, požadavky na označování výrobků, místní předpisy, nebo jejichž původ nelze jednoznačně vysledovat. Co se považuje za šedý trh? Například individuální dovoz výrobků nevyhovujících požadavkům místního trhu, za černý pak klasický nelegální obchod. Podíl šedého trhu je u nás odhadován na 45 a černého na 55 %. Průměr EU činí 28 pro šedý a 72 % pro černý trh. ČR v těchto číslech patří mezi zeměmi EU k „premiantům“.

Nejde o čísla vycucaná z prstu. Autoři studie porovnali celkovou poptávku po výrobcích pro vapování v každé zemi EU se statistikami o jejich dovozu nebo vývozu. Rozdíl, který nelze vysvětlit, představuje nelegální trh dělící se dále na šedý a černý.

Zajímavá odbočka – vyšší podíl nelegálního trhu je u nás připisován prodeji jednorázových vaporizérů, a to až 73 %. Mimochodem toto číslo je nejvyšší z celé EU (její průměr činí 51 %). U náplní, tedy liquidů pro vaporizéry, se v ČR podíl nelegálního trhu odhaduje na 64 % (průměr EU 47 %).

Zatímco v EU dominuje vyloženě černý trh, v Česku hraje obrovskou roli i tzv. šedá zóna – tedy produkty, které nejsou nutně pašované, ale nesplňují místní pravidla. Nejsou správně označené, zdaněné nebo obsahují nepovolené množství látek. Právě tato „šedá legalita“ tvoří významnou část trhu a činí situaci prakticky neuchopitelnou.

Problém, který přichází zvenčí

Kořeny problému neleží jen v Česku. Jak už bylo zmíněno, v EU pochází z nelegálních zdrojů přibližně 48 % trhu s elektronickými cigaretami. Problematický je tak původ zhruba každé druhé e-cigarety. Z toho lze 35 % jednoznačně přičíst nelegálnímu obchodu, přibližně 13 % pak tvoří soukromé dovozy neschválených nebo nezdaněných produktů (šedý trh).

Zhruba 90 procent nelegálního zboží, jehož celková hodnota se odhaduje na 6,6 miliardy eur, pochází z Číny. Problémem je, že nelegální trh nadále roste, a to odhadovaným tempem 8,6 procenta ročně. Očekává se, že do roku 2030 dosáhne objemu 10,8 miliardy eur.

Státy i samotná EU tak každoročně přicházejí o miliony eur z daní. Výrazně znevýhodněni jsou pak legální maloobchodníci a evropští výrobci e-cigaret. Jen v Německu se odhadovaná daňová ztráta v roce 2024 pohybovala kolem 119 milionů eur. O tom, že elektronické cigarety z neověřených zdrojů obcházejí ochranu spotřebitele a kontroly kvality asi netřeba mluvit.

A do toho přichází e-commerce

Popsaná situace nevznikla náhodou. Evropská regulace je roztříštěná – každá země má jiná věková omezení pro uživatele, jiná pravidla pro zdanění, označování výrobků nebo obsah nikotinu. Výsledkem je prostředí, které lze snadno obcházet. Nelegální trh s elektronickými cigaretami přitom funguje prostřednictvím stejných kanálů jako legální obchod, pouze bez stejných povinností. Jak uvádí jeden z autorů studie, Horst Manner-Romberg: „Mnohé z těchto produktů nejsou přímo padělané ani pašované, ale jednoduše nesprávně označené, nesplňují povolené množství obsahu a účinných látek v dané zemi, jsou nesprávně zdaněné nebo nejsou zdaněné vůbec, případně jsou legální v jedné zemi a nelegální v druhé. To dělá trh pro úřady téměř nekontrolovatelným.“

Objem zásilek zboží přicházejících denně do Evropy z Číny je navíc obrovský. Většina z nich míří přes Německo, Nizozemsko nebo Belgii. Do EU dnes denně dorazí zhruba 12 milionů zásilek, velká část z Asie. Je to výrazně více než v předchozích dvou letech. Tolik zásilek už nelze bezchybně zkontrolovat. A jakmile je zboží na území EU, mezi jednotlivými zeměmi se už pohybuje víceméně bez problémů. Online nákupy tento problém ještě prohlubují. Spotřebitel si objedná e-cigaretu přímo z Číny – a pro celníka je nemožné zkontrolovat, zda jde o legální výrobek, nebo ne.

Zákaz? Spíš dárek pro černý trh

V takové situaci se nabízí jednoduché řešení: zakázat. Jenže právě to by bylo nejhorší možné rozhodnutí. „Vnitrostátní regulace naráží na své limity, pokud jde o globální dodavatelské řetězce. Evropská harmonizace a lepší kontrola dávají smysl – zákaz e-cigaret by naopak byl kontraproduktivní,“ upozorňuje vedoucí oddělení analýzy rizik ve Fraunhoferově institutu IIS Uwe Veres-Homm.

Autoři studie se jednoznačně shodují, že plošný zákaz elektronických cigaret by problém nevyřešil. Pokud budou legální distribuční kanály výrazně omezeny, tyto objemy zboží se zcela přesunou do nelegálního sektoru. Nehledě na to, že oproti klasickým cigaretám představují ty elektronické výrazně nižší riziko užívání nikotinu a mohou tak být řešením pro ty, kteří by jinak kouřili cigarety.

Zkušenosti ukazují, že omezení legálního trhu obvykle nevede k poklesu poptávky, ale k jejímu přesunu. Pokud stát „zavře dveře“, otevře tím okno nelegálním dodavatelům. A ti už dnes mají v Česku navrch.

Co dává smysl

Pokud má Evropa – a s ní i Česko – situaci zvládnout, musí přestat bojovat s důsledky a zaměřit se na příčiny. Autoři studie navrhují tři kroky, které představují aspoň minimum možného. Za prvé: sjednotit pravidla pro definici a klasifikaci e-cigaret. Mnoho problémů zkrátka vzniká proto, že stejné produkty jsou v jednotlivých členských státech EU považovány za odlišné a jinak i zdaňovány. Dokud bude stejný výrobek v jedné zemi legální a v jiné ne, bude vždy prostor pro obcházení systému.

Za druhé: zavést digitální sledovatelnost. Transparentní dodavatelské řetězce a centrální databáze mohou pomoci odlišit legální zboží od nelegálního.

A za třetí: spolupracovat se zeměmi původu, především s Čínou. Kontrola až na hranicích Evropy je pozdě. Klíčové je řešit problém tam, kde vzniká. U masově vyráběného zboží lze nejúčinnější kontrolu provádět před jeho vývozem, uvádí studie.

Realita místo iluzí

Debata o e-cigaretách se často zjednodušuje na otázku „zakázat, nebo povolit“. Jenže realita je složitější. Trh už dnes z velké části funguje mimo regulaci – a ignorovat to znamená jen posilovat ty, kteří pravidla obcházejí. Česko je v tomto ohledu téměř extrémním případem. Pokud se nic nezmění, nebude otázkou, zda nelegální trh poroste – ale jak rychle.

Josef Brabec