Zákaz kratomu nenastal, Babiše přesvědčily mimo jiné přínosy do státní kasy. O kolik peněz jde?

Stoupenci racionální regulace látek, jejichž společenská škodlivost není vysoká, alespoň prozatím zvítězili nad těmi, co preferují tvrdou prohibici. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí po jednání vlády oznámil, že před rozhodováním o kratomu nejdřív vyhodnotí výsledky jeho licencovaného prodeje v Česku. Podle informací Echa sehrály roli i přínosy pro státní rozpočet, které prodej dospělým v licencovaných prodejnách skýtá. Ty se přitom mohou pohybovat i v jednotkách miliard.

Vláda měla v pondělí jednat o zákazu prodeje většiny kratomových rostlin a produktů z nich, Babiš ale návrh ze schvalovaného nařízení o návykových látkách stáhl. „Dostal jsem nespočet různých ohlasů, takže je potřeba se k tématu kratom vrátit,“ sdělil premiér, že současné rozhodnutí není definitivní. „Nicméně je překvapivé, že u dovozu kratomu není ani spotřební daň, ani DPH. To je taky zvláštní záležitost. Budeme o tom diskutovat,“ doplnil Babiš.

Kratom a jeho extrakt jsou v Česku jako jediné na seznamu psychomodulačních látek s nízkým rizikem, které je možné za přísných podmínek prodávat. Koupit si je mohou jen dospělí ve specializovaných prodejnách, kam nesmějí děti. E-shop mohou provozovat jen kamenné obchody. Prodej v automatech je zakázaný. Zboží se má kontrolovat, nesmí být vedle potravin. Zákazníci mají od prodejců dostat informace o složení a doporučených dávkách. Podnikatelé s látkami musí mít licence, které vydává ministerstvo zdravotnictví. Na prodej, dovoz či e-shop stojí licence 200 000 korun, na prodejnu 20 000 korun. Na každou provozovnu je potřeba zvlášť. Povolení platí na rok. Resort jich podle svého seznamu vydal zatím celkem téměř 150.

Podle informací Echa se v současnosti příjmy z licencí pohybují v řádu nižších desítek milionů. „Už nyní to spolehlivě pokrylo náklady na provoz toho nového regulačního systému,“ sdělil Echu adiktolog Viktor Mravčík, který se o víkendu – v rámci kampaně za zachování pár měsíců platného systému – označil společně s Jankou Michailidu za „tátu a mámu“ psychomodulačních látek vzhledem k práci, kterou na legislativě za minulé vlády odvedli. „Pokud jde o tu spotřební daň, tak záleží na tom, jak se to nastaví, jaká bude sazba. Odhady se pohybují mezi vyššími stovkami milionů a nižšími jednotkami miliard korun ročně,“ doplnil Mravčík, který je výkonným ředitelem kliniky Podané ruce.

Hlásí se vám máma a táta psychomodulačních látek! A máma by vám chtěla říct pár slov k současné situaci. Debata o kratomu se totiž v posledních týdnech znovu změnila v politický alarmismus. Premiér Andrej Babiš mluví o „otrávených turistech“, o „ničeni dětí“ a o potřebě dělat pic.twitter.com/ipMhVGxPRd

— michailidu janka (@malajankaa) March 13, 2026

O několika miliardách korun ročně hovoří i experti z think tanku Racionální politiky závislostí (TTRPZ). Vybrané peníze by se daly využít na prevenci a vzdělávání. „Pokud jde o spotřební daň, její zavedení je logickým krokem v situaci, kdy stát tento trh reguluje. Už při přípravě zákona jsme počítali s tím, že regulace by měla být doprovázena transparentním daňovým režimem, a ne aby fiskálně stála primárně na licenčních poplatcích,“ sdělila pro Echo Michailidu, někdejší pirátská politička.

Kratomu se v roce 2025 do Česka dovezlo téměř 500 tun, vyčíslila Národní protidrogová centrála Policie ČR. „To vede k obavám jednotlivých evropských států, které avizují, že Česká republika je producentem u nich zakázaných produktů z kratomu, jako jsou edibles (procházející trávicím traktem, například cookies – pozn.red.) a tablety,“ sdělil pro Echo ředitel útvaru Jakub Frydrych. Podle Mravčíka se naopak řada států dívá na Česko, protože řeší tu samou situaci, ale nemají k tomu efektivní nástroje. „To znamená mít prostě tu paletu možností mezi tím nedělat nic a na druhé straně zakázat to velmi přísně a vymáhat to prostředky trestního práva. Než vznikl zákon o psychomodulačních látkách, tak mezi tím bylo vakuum. My ho zaplňujeme,“ popsal Mravčík, který byl v minulosti poradcem Jindřicha Vobořila, tehdejšího národního protidrogového koordinátora.

Kolik času kratom získal?

Obdobně jako Babiš hovořil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). „Budeme se ke kratomu vracet. Budeme se věnovat vyhodnocení té aktuální regulace, to znamená tomu licencovanému prodeji... Je to samozřejmě o kontrole prodejců, aby prodávali kratom těm, kteří na něj mají nárok, to znamená lidem nad 18 let. Budeme se věnovat i osvětě. To, že se kratom prodává, neznamená, že je to bezpečná látka. Má rizika jako alkohol a podobně,“ uvedl v pondělí po jednání vlády ministr.

Podle Mravčíka je kratom méně škodlivý než další legální návykové látky. „Máme v ČR hranici 18 let pro alkohol, který je jako mnohem škodlivější, než je kratom, pokud jde o jeho akutní toxicitu, i pokud jde o cytotoxicitu – jak poškozuje jednotlivé orgány či orgánové systémy, a to včetně karcinogenity. U tabáku, nikotinových výrobků máme hranici 18 let taky. Pak máme nově stanovenou hranici pro legální pěstování a držení konopí pro vlastní potřebu, to je 21 let,“ sdělil Echu. Právě dalším ústupkem, aby kratom zůstal prodejný i nadále v současném režimu, je návrh národního protidrogového koordinátora Pavla Béma, že by si látku mohli kupovat dospělí až od 21 let, tedy ne od 18 let. Babiš v pondělí po zasedání kabinetu tento návrh vzýval. Za racionální ho považuje i Michailidu. „U psychoaktivních látek se dlouhodobě diskutuje jejich možný vliv na vyvíjející se mozek, který se formuje zhruba do věku kolem 25 let. Posun věkové hranice tedy může dávat smysl jako preventivní opatření,“ řekla Echu.

Adiktolog Mravčík zároveň uvedl, že v současnosti má kratom nastavenou nejlepší regulaci, co se prodeje legálních návykových látek týče. „Je to mnohem přísnější než u tabáku či u alkoholu. Regulace produktu, množství, aktivní látek, kontaminantů, balení včetně varování, zákaz prodeje nezletilým, zákaz vstupu nezletilých do specializovaných prodejen, prodej pouze ve specializovaných prodejnách či eshopech. Negativní jevy jen odráží ten neuspokojivý stav jako z minula. To, že ten kratom byl v šedé zóně, neregulovaný a přístupný kdekoliv. Nová regulace, když to vezmeme i s tím přechodným obdobím, tak platí jen dva měsíce, a během nich se ten legální trh vyvíjí velmi dobře,“ popsal pro Echo s dovětkem, že minimální doba, během které se může projevit funkčnost legislativy, je jeden rok. Zákon o psychomodulačních látkách začal platit loni v listopadu, prodejci ale měli 2 měsíce na doprodej zásob. Od té doby se například podařilo – pod pohrůžkou pokut od Státní zemědělské a potravinářské inspekce, která dodržování pravidel zákona kontroluje – vytlačit kratom z automatů. Ty se dříve nacházely například poblíž škol.

Babiš se v posledních týdnech pouštěl do kritiky kratomu opakovaně, jak ostatně informovalo Echo – bouřil proti Pirátům i expremiérovi Petru Fialovi, že vůbec dovolili legální prodej. Dění v uplynulých letech premiér označoval za „neuvěřitelné“, zelený prášek za „svinstvo“. Prodejci se ale postavili tvrdě proti zákazu, poukazovali mj. na to, že si pořídili licence a pravidla dodržují. Varovali také před černým trhem. Na pondělní oznámení pak reagovali s potěšením. Před hrozbou arbitráží, ke kterým by došlo, kdyby vláda látku zakázala, a tím neumožnila výnos z prodeje, na který už prodala licence, upozorňoval v uplynulých dnech právě i Vobořil. Měl za to, že stát by takové soudní spory prohrál a musel prodejce odškodnit.