Skandál v Německu: Systém pro armádu stál již desítky miliard korun. Přesto nezvládá ani základní úkoly

Projekt moderního digitálního komunikačního spojení pro Bundeswehr s ambicí nejsilnější evropské armády spolkl už přes dvě miliardy eur (přibližně 50 miliard korun), přesto není použitelný ani pro výcvik. Interní dokumenty i testy komunikačního systému pro německou armádu ukazují závažné technické chyby – včetně situací, kdy vojáci nemohli spolehlivě komunikovat ani základní povely.

Ambiciózní projekt digitalizace komunikace německé armády (Bundeswehru) naráží na zásadní problémy. Jak informují německé deníky Welt a Bild s odkazem na důvěrný dopis ministerstva obrany Bundestagu (Německému spolkovému sněmu – pozn. red.), do samotného komunikačního systému bylo investováno už přibližně 1,749 miliardy eur (přibližně 43 miliard korun), dalších 299 milionů (cca 7 miliard korun) pak do doprovodných opatření. Přesto technologie zůstává nefunkční.

Jak uvádí na základě dopisu Welt, „technologie není dosud připravena k nasazení a ani základní verze nezískala povolení pro jednoduchý výcvikový provoz“. Interní testy navíc ukázaly vážná selhání – při pravidelných cvičeních a výcvikových operacích na konci roku 2025 existovalo podle zprávy dokonce „nebezpečí pro život a zdraví“, citují dopis deníky.

Selhával i základní hlasový přenos, například mezi tanky Leopard 2 A7V. Vojáci si nebyli jistí, zda jejich zprávy byly odeslány, a nebylo tak možné spolehlivě vydat ani klíčové rozkazy, včetně zastavení palby. Podle testovací zprávy tak systém nesplňuje ani základní požadavky na bezpečný provoz, citují dopis deníky.

Projekt „Digitalizace pozemních operací“ (D-LBO), který má propojit vojáky, techniku a velení do jednotné digitální sítě, patří k největším a nejdražším zbrojním programům Bundeswehru. Celkově sestává (včetně projektu komunikačního spojení) ze 6 dílčích projektů, které budou postupně znamenat výdaje ve výši více než 20 miliard eur (cca 500 miliard korun), uvádí Welt. Dlouhodobě ho však provázejí zpoždění a technické potíže, přičemž řada klíčových funkcí – například stabilní přenos dat či identifikace nepřítele – stále nefunguje spolehlivě, uvádí deníky.

Kritika směřuje i na postup ministerstva obrany, které problémy spíše zlehčovalo a o neúspěšných testech neinformovalo, jak uvádí Welt. Projekt nyní prověřuje i Spolkový kontrolní úřad a roste nedůvěra mezi politiky napříč stranami.

Ostrou kritiku vyvolává také nakládání s prostředky. Předsedkyně výboru pro obranu Evropského parlamentu Marie-Agnes Strack-Zimmermannová uvedla, že peníze jsou „bez účinného plánování a kontroly […] vyhazovány oknem“, citují ji deníky. Podle ní přetrvávají zastaralé struktury, které brzdí modernizaci armády i přes rekordní výdaje.