Selhal přenos informací, tvrdí Babiš. ÚZSI ani ambasáda ve Varšavě ho prý nevarovaly včas

Premiér Andrej Babiš (ANO) se po pondělním jednání vlády znovu vrátil k dezinformační kampani kolem údajných polských územních nároků vůči Česku. Za hlavní problém označil postup Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), od kterého podle svých slov nedostal potřebné informace. Zkritizoval i českého velvyslance ve Varšavě Břetislava Dančáka, který podle premiéra nedostatečně informoval centrálu. Babiš zároveň odmítl kritiku, podle níž případ ukazuje slabinu po zrušení vládní strategické komunikace.

„Vláda neobstála? Já bych ho chtěl jenom opravit, že ÚZSI neobstála,“ prohlásil premiér v pondělí dopoledne. Babiš už o víkendu uvedl, že se o kampani během minulého týdne dozvěděl z médií, nikoliv od zpravodajských služeb, a kvůli přenosu informací svolal na minulý čtvrtek mimořádné jednání Bezpečnostní rady státu. Nyní byl konkrétnější. Informaci podle něj od ÚZSI nedostal vůbec a BIS ji vládě poskytla až ve čtvrtek v 10 hodin, tedy v den zasedání bezpečnostní rady. „Tu informaci jsem měl mít mnohem dřív,“ řekl premiér.

Premiér svou kritiku nově rozšířil také na českou ambasádu ve Varšavě. „Mimochodem, pan velvyslanec ve Varšavě taky nic neřekl na ministerstvu zahraničních věcí,“ uvedl Babiš. Podle něj tedy v případu selhal především přenos informací uvnitř státu. Dodal, že po jednání bezpečnostní rady byla přijata opatření, která mají systém zlepšit. Jejich konkrétní podobu neupřesnil. Velvyslanec Dančák, s nímž Echo minulý týden hovořilo v Černínském paláci u příležitosti setkání vedoucí zastupitelských úřadů s politiky, na konto celé kauzy uvedl, že očekával rychlejší reakci od technologických společností typu META, co se potírání dezinformací týče. Právě český velvyslanec Břetislav Dančák se přitom stal jedním z terčů celé operace. Útočníci vytvořili jeho falešný facebookový profil a pomocí umělé inteligence také video, v němž měl komentovat neexistující polské požadavky vůči Česku. Součástí kampaně byl i podvržený dokument polské diplomacie, napodobenina webu iRozhlas či falešná pozvánka na demonstraci v Třinci.

Dančák minulý týden v rozhovoru pro Echo uvedl, že reakce na zneužití jeho identity mohla být rychlejší. Nechtěl přitom hodnotit rozhodnutí vlády zrušit útvary strategické komunikace. „Pokud se něco takového stane velvyslanci, který reprezentuje stát navenek, a jsou tedy poškozovány české národní zájmy, tak aby reakce byla okamžitá a důsledná,“ uvedl. Podle něj mohl případ posloužit k posílení postupů státu a rychlejší komunikace s technologickými platformami. Vlivová operace využívá skutečný historický problém takzvaného územního dluhu. Při úpravách československo-polské hranice v roce 1958 zůstalo Československu přibližně o 368 hektarů více území. Nejde však o současný polský požadavek na zabrání Těšínska. Praha a Varšava naopak nyní jednají o možnosti vypořádat dlouholetou otázku prostřednictvím společného projektu protipovodňové ochrany.

Komunikace za 157 milionů

Do debaty o zrušení Stratkomu se během minulého týdne vložil bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). V reakci na česko-polskou dezinformační kampaň kritizoval rozhodnutí Babišovy vlády strategickou komunikaci zrušit a tvrdil, že stát tím přišel o kapacitu rychle podobné operace rozpoznávat, koordinovat postup jednotlivých institucí a srozumitelně je vysvětlovat veřejnosti. Vyzval proto vládu, aby své rozhodnutí přehodnotila a funkční strategickou komunikaci obnovila.

Kritiku spojovanou se zrušením vládního Stratcomu Babiš odmítl. Útvar spojený s někdejším koordinátorem strategické komunikace Otakarem Foltýnem označil za „úplně zbytečnou organizaci“ a řekl, že strategická komunikace v letech 2022 až 2025 stála 157 milionů korun. Kritizoval také výdaje na související komunikační kampaně. Podle něj podobnou strukturu stát nepotřebuje, protože má zpravodajské a bezpečnostní služby, které mají hrozby zachytit a předat informace vedení země.

Vládní zmocněnec pro digitalizaci a strategickou bezpečnost Lukáš Klučka pro Echo uvedl, že klíčová je především odolnost společnosti, nikoliv „přehnané reakce ze strany státu a jeho komunikačního aparátu“. Za důkaz, že se Češi i Poláci s kampaní dokázali vyrovnat, označil množství anekdot a vtipných reakcí ve veřejném prostoru. „Právě nadhled a odolnost společnosti jsou tou nejlepší a nejúčinnější zbraní, kterou máme,“ uvedl. Pokud by šlo o vážnější útok, stát je podle něj připraven zasáhnout. V tomto případě podle Klučky reagovalo MZV jasným stanoviskem a dezinformace vyvrátilo. „Není přitom nutné, aby na vyvracení podobných lží vždy pracoval pouze specializovaný tým. Jak je vidět i na tomto případu, stát dokázal reagovat jasně a účinně i bez něj,“ dodal.