Německo řeší dávky a Ukrajince. Jejich zaměstnanost výrazně zaostává za Českem i dalšími zeměmi

Německo řeší, proč se ukrajinské válečné uprchlíky nedaří ve větší míře dostat do práce. Bürgergeld, tedy základní sociální dávku určenou lidem, kteří nemají dostatečný příjem na pokrytí základních životních nákladů, tam pobírá 483 197 uprchlíků z Ukrajiny a podle nového výpočtu poslance AfD René Springera dosahuje jejich zaměstnanost jen 27,1 procenta. Německá čísla výrazně zaostávají za řadou dalších evropských zemí. V Polsku podle údajů OECD pracovalo 78 procent ukrajinských uprchlíků, v Litvě 72 procent a v Británii 69 procent. Česká republika patří spolu s Dánskem a Nizozemskem mezi země, kde podíl přesahoval 60 procent.

Nové údaje o situaci v Německu přinesl deník Bild. Vychází z odpovědí spolkové vlády na písemné dotazy poslance AfD René Springera (47), který je mluvčím frakce pro práci a sociální věci. Podle těchto údajů pobírá německý Bürgergeld 483 197 ukrajinských válečných uprchlíků. Springer na základě dat Spolkové agentury práce vypočítal, že zaměstnanost dosahuje 27,1 procenta. „Hodně vychvalovaný Job-Turbo spolkové vlády je propadák,“ řekl Springer deníku Bild.

Po vládě požaduje změnu systému. Ukrajinci by podle něj v budoucnu neměli Bürgergeld dostávat a místo něj by měli čerpat věcnou podporu podle zákona o dávkách pro žadatele o azyl.

Německo za Českem, Polskem i Litvou

Rozdíl proti dalším evropským zemím ukazují také údaje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které se vztahují k roku 2024. Tehdy podle OECD pracovalo v Německu 31 procent ukrajinských uprchlíků. V Polsku to bylo 78 procent, v Litvě 72 procent a ve Velké Británii 69 procent. Česká republika, Dánsko a Nizozemsko se dostaly nad hranici 60 procent. Německo tak ve statistikách zaměstnanosti ukrajinských uprchlíků výrazně zaostává za zeměmi, které s podobným problémem pracují podstatně úspěšněji.

Podle aktuálnějších německých údajů mělo v únoru 2026 celkem 325 498 práceschopných Ukrajinců zaměstnání podléhající sociálnímu pojištění. Dalších 51 856 mělo pouze takzvaný minijob.

Bürgergeld bez běžného azylového řízení

Debata se v Německu soustředí také na nastavení sociální podpory. Ukrajinští váleční uprchlíci mohou od roku 2022 po registraci v zásadě přímo získávat podporu od úřadu práce, aniž by museli projít standardním azylovým řízením. Základní sazba Bürgergeldu pro jednotlivce činí v roce 2026 celkem 563 eur měsíčně. K této částce se přidávají náklady na bydlení a vytápění.

Výdaje dosahují miliard eur. Jen za rok 2024 Německo vyplatilo na základním sociálním zabezpečení ukrajinských státních příslušníků přibližně 6,3 miliardy eur.

Vyplatí se pracovat?

Část ekonomické debaty se proto týká otázky, zda německý systém vytváří dostatečnou motivaci k práci. Institut pro ekonomický výzkum Ifo při zkoumání systému Bürgergeldu dospěl k závěru, že zvýšení pracovního příjmu se v některých případech finančně projeví jen omezeně. S rostoucím výdělkem totiž zároveň mizí část státních dávek.

Na možný problém ukazuje i průzkum Ifo mezi ukrajinskými uprchlíky. Možnou ztrátu sociálních dávek označovali s velkým odstupem nejčastěji za důvod práce načerno. Další studie Ifo mezi více než 3300 ukrajinskými válečnými uprchlíky zároveň ukázala, že sociální dávky hrají roli také při rozhodování, kterou zemi si zvolí jako cílovou.