Katalánské cibulové šílenství

MENU PAVLA MAURERA

Katalánské cibulové šílenství
Kdybyste náhodou jeli na pár dnů, třeba na Velikonoce, do španělského Katalánska, tak v těchto měsících až do konce dubna tam probíhá docela milé kulinářské šílenství v hromadném pojídání calçots. Foto: archiv Pavla Maurera
3
Týdeník
Pavel Maurer
Sdílet:

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2026 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Snad každá země má své unikátní kulinární speciality a úchylky, různá období v roce, kdy se konzumuje nějaká sezonní potravina nebo se jen tak blbne pro legraci a zábavu. Megajedlíci se něčím cpou k prasknutí, a kdo toho spucne nejvíc, ten vyhrává. A tak se pořádají závody, kdo sní rychleji kila švestkových knedlíků, pizzy, řízků, hamburgerů, vypije nejvíc piva nebo na posezení spořádá padesát vajec natvrdo (možná se vám vybaví známá filmová scéna, kdy tohle zvládne vězeň „Frajer Luke“ v podání Paula Newmana).

Vedle těchto pro mne trochu plýtvajících, neekologických a vysoce nezdravých „přežíracích olympiád“ existuje, díky bohu, spousta gastronomických projektů, které jsou mi milé, třeba martinská husa nebo Beaujolais Nouveau, protože souvisejí s přírodními cykly, sezonou a přirozenými tradičními zvyklostmi.

Kdybyste náhodou jeli na pár dnů, třeba na Velikonoce, do španělského Katalánska, tak v těchto měsících až do konce dubna tam probíhá docela milé kulinářské šílenství v hromadném pojídání calçots.

Kdybyste náhodou jeli na pár dnů, třeba na Velikonoce, do španělského Katalánska, tak v těchto měsících až do konce dubna tam probíhá docela milé kulinářské šílenství v hromadném pojídání calçots.
Kdybyste náhodou jeli na pár dnů, třeba na Velikonoce, do španělského Katalánska, tak v těchto měsících až do konce dubna tam probíhá docela milé kulinářské šílenství v hromadném pojídání calçots. Foto: archiv Pavla Maurera

 

Konzumace na ohni pečených jemně nasládlých cibulek, které vypadají, ovšem nechutnají jako pórek, patří k nejoblíbenějším a též velmi autentickým místním tradicím. Podlouhlé cibulky jsou křehké, chutné, voňavé a úplně dočerna spálené od ohně ze starých kmenů révy vinné. Ta spálenina se ovšem dá, když to trochu umíte, docela jednoduše vyřešit. Prostě calçots cibulku chytnete za vnější listy a svléknete z ní ty nejčernější a nejspálenější. V „černé“ ruce vám zůstane bílo-zelenkavá, stále vlažná, delikatesní vnitřní část cibulky, kterou si namočíte do speciální omáčky romesco a debužírujete tuto úžasnou kulinární specialitu. Romesco pojídají Španělé k různým pokrmům a má mnoho variant, základem jsou ale vždy pečená rajčata a papriky, česnek, olivový olej, ořechy, vinný ocet – vše rozmixováno.

Takže pokud máte rádi jídlo, venkovní grilování a nevadí vám být trochu umazaní od sazí, pak jsou pro vás slavnosti calçots to pravé. Většinou se grilované cibulky servírují v novinovém papíru a je jich fakt dost velká porce, takže když jsem si objednal po calçots ještě nějaké masíčko, už jsem to sotva zvládal sníst. Až to budete zkoušet, nejspíš nafasujete papírový bryndák a plastové tenké rukavice, ale stejně budete mít štěstí, když si neumažete oděv od tohoto skvělého, leč v rámci stolování trochu složitějšího jídla. Pokud byste náhodou pobývali v Barceloně nebo v okolí, tak mohu doporučit pro ochutnávku nejen calçots, ale spousty dalších specialit obrovskou farmu (El Poble de la Vinyanova) v podhůří přírodního parku Montserrat. Lidé to tu milují, přijíždějí sem z celého okolí, jste v romantické přírodě, nabízí vám tu středověkou kuchyni, jízdu na koni a pocit, že se na chvíli nacházíte v úplně jiném století.

Každopádně: Nejezte, nepijte, a když to půjde, ani nežijte blbě!

×

Podobné články