Už je to tam: první černé čmáranice, takzvané tagy, ty nesrozumitelné klikyháky, čarodějná muří noha naší doby, epidemická vyrážka na tváři města, vizuální agrese spratkovité spodiny, píše Jiří Peňás
Foto: Jiří Peňás
3
Poslanecký klub SPD bude v úterý od 13 hodin jednat o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Schůze by se měla zúčastnit také ministryně financí Alena ...
Pro cestu do redakce jsem začal používat nový Dvorecký most. Někdy jedu tramvají, ale většinou jdu pěšky, pohled mi ještě nezevšedněl, uprostřed se zastavím a zírám okouzlen na řeku a Prahu. Most se mi líbí, ale hned jak jsem ho poprvé viděl, lekl jsem se. Je totiž celý bílý. To dlouho nevydrží, věděl jsem hned.
A také že ne! Už je to tam: první černé čmáranice, takzvané tagy, ty nesrozumitelné klikyháky, čarodějná muří noha naší doby, epidemická vyrážka na tváři města, vizuální agrese spratkovité spodiny. Ano, já vím, má to jako všechno nějaké psychologické a sociální vysvětlení, je to projev urbánní subkultury, dokonce umělecká disciplína, kreativní výkon, kde jde o to, jak rychle se klikyhák načmárá, jak se zalomí ta písmena a jak se graficky zvládnou etc. Kvalitní writer prý načmárá za rok i tisíc těchhle klikyháků, mistr zvládne tag za pár vteřin, běží nocí městem a čmárá, kde to jen jde. Pak si to jde ráno vyfotit a cítí uspokojení. Podobnost se psem značkujícím prostor je evidentní. Jsou i zastánci a obdivovatelé, mezi intelektuální scénou by se určitě našli vykladači, kteří nám vysvětlí, že je to specifická forma umění a že to jaksi patří k modernímu městu, musíme být tolerantní, chápat věci etc. Zajisté.
Tak už je to tedy i na tom bílém mostě, řekl jsem si před pár dny. Zatím jich není moc, ale určitě budou přibývat, za chvíli most již nebude bílý, ale zašedlý a počmáraný. Tak to u nás máme se vším. Jdeme kolem, většina lidí už to asi nevnímá, má dost svých starostí, nějaké klikyháky na novém mostě, nechte to být. Já, melancholický neurotik, se ale zastavil, vytáhl mobil a udělal pár fotek. Možná to dám na sociální síť, podpořím obraz sebe sama jako boomera, kterému vadí taková prkotina, jako je počmáraný nový most.
Ale pak jdu dál a najednou si všimnu, že na těch sloupech, těch samých, co jsou „potagovány“, je malý štítek s QR kódem. A protože jsem technologicky vyspělý, nasměroval jsem na jeden svůj ajfoun, na němž se mi objeví stránka „zmente.to“ s výzvou, abychom tam posílali své podněty a připomínky, které se zajisté mají týkat mostu, když to tam dali. Byť spíše nedůvěřivý, učiním tak. Napíšu tam, že na novém Dvoreckém mostě se objevily tagy a že by zajisté nebylo těžké tam někoho poslat s barvou, kdo by zatím malé čmáranice rychle zakryl. Nepíšu už ani něco o teorii rozbitého okna, to je známá věc, kvůli tomu zajisté i ty stránky vznikly, určitě jsou z nějakého grantu, ale to je dobře, určitě to existuje právě pro tyhle případy. Stáhnu těch pár fotografií a s pocitem dobře vykonané domovnické práce je pošlu kamsi do kyberprostoru. Však oni si s tím poradí a most bude zase jako nový.
A skutečně, za chvíli přišel mail: „Vážená paní, vážený pane, děkujeme Vám, že jste využili k zaslání svého podnětu aplikaci zmente.to. Přiřadili jsme mu číslo SOS84202613647 a budeme se jím zabývat, to Vám můžeme slíbit. Havarijní stav předáváme okamžitě k řešení a věříme, že nápravu ve svém okolí uvidíte co nejdříve...“
No dobrá, to je od nich hezké. Já netvrdím, že je to havarijní stav, takže dobře, počkám, ale lepší by bylo, kdybyste prostě napsali, že pošlete nějakého pána s barvou, a bude to, ale chápu, máte svou metodiku, důvěřuji vám.
Druhý den se v mém mailu objevilo toto: „Vážená paní, vážený pane, děkujeme, že jste využili aplikaci zmente.to k zaslání svého podnětu. Podnět jsme předali k řešení společnosti Technologie hlavního města Prahy, a. s. O vyřešení podnětu Vás budeme dále informovat.“
Aha, nejspíš zasedli a rozvažovali, co s tím. Taková čmáranice na mostě, to opravdu není jednoduchá věc. Jistě, kbelík s barvou by to asi vyřešil, ale pro jistotu to pošlou na analýzu a expertní posouzení výš, na společnost Technologie hlavního města Prahy, kdo by řekl, že něco takového máme, ale budiž, když to musí posoudit tam, dobře, bude to na úrovni.
Za dva dny přišlo rozřešení: „Dobrý den, reaguji na Vaše hlášení: 528660 Spreje (tagy) na Dvoreckem mostě. Toto osvětlení není ve správě THMP, bohužel nemáme v evidenci komu patří. Doporučuji se obrátit na příslušnou MČ.“
Četl jsem to několikrát a čtu teď znova s úžasem. Plyne mi z toho jediné: tři měsíce po otevření nového mostu v Praze jakýsi úřad, který ho asi má „technologicky“ na starosti, spolu s organizací, která předstírá, že pečuje o město, tedy i o ten most, nevědí, komu ten most patří! Rozumíte, nevědí, že ten most má nějaké zábradlí a sloupky a kandelábry, a nemohou říct, jak z nich ty čmáranice dostat. Nevědí, panebože, čí ten most je! Je totok do prdele kurva soudruhu studente možné?! zařval by na naší vojenské katedře soudruh podplukovník Mrázek, známý sprosťák a neurotik.
Čmáranice tam tedy budou a bude jich přibývat. Nutno se s tím smířit. Všechno je absurdní. Všechno je jen mámení. Kdybych si koupil bílou barvu a štětku a šel to přetřít, tak mě zatknou a půjdu sedět, až zčernám. Jako ten zatím ještě bílý most.
00:06
