„Rozpočtový zločin a projídání budoucnosti.“ Exministři financí tvrdě kritizují schodek 389 miliard

Návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 389 miliard korun tvrdě kritizují bývalí ministři financí oslovení deníkem Echo24. Miroslav Kalousek mluví o „rozpočtovém zločinu“, Jiří Rusnok, taktéž někdejší premiér úřednické vlády a guvernér ČNB, považuje rozpočet v době hospodářského růstu za příliš expanzivní a Vlastimil Tlustý varuje mj. před rychlým růstem nákladů na obsluhu dluhu. Někdejší ministr financí za ANO Ivan Pilný pak návrhu vyčítá pokračující rychlé zadlužování, aniž by podle něj vláda představila konkrétní kroky, které by tento trend měly zvrátit. Bývalý ministr Ivan Pilip pak na sociální síti X napsal, že současná vláda před volbami o veřejných financích buď neříkala pravdu, nebo jejich stav neznala. Resort financí kritiku odmítá.

Ministerstvo financí v pondělí představilo návrh rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun oproti letošním plánovaným 310 miliardám. Příjmy mají růst o 3,3 procenta na 2,189 bilionu korun, výdaje o 6,2 procenta na 2,578 bilionu. Investice mají dosáhnout 289,6 miliardy korun a náklady na obsluhu státního dluhu vzrůst ze 110 na 130 miliard. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) vyšší deficit obhajuje mimo jiné rekordními investicemi, dodatečnými penězi pro zdravotnictví, obranu či platy. Bez přechodného zvýšení schodku by podle ní Česku hrozily zakonzervované investice a ekonomická stagnace. Vláda sází na to, že vyšší hospodářský růst spolu s úsporami a bojem proti šedé ekonomice umožní v dalších letech deficit opět snižovat.

„Ten návrh je otřesný,“ řekl ale Echu bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Za zásadní považuje především hospodářskou situaci, v níž stát deficit vytváří. „Tohle je deficit, který by odpovídal krizím, ať už přírodním katastrofám, nebo hospodářské krizi, ale ne růstu a nízké nezaměstnanosti. Co by chtěla vláda dělat v době krize?“ tázal se. Kalousek zároveň upozornil také na rozdíl mezi údajem 2,8 procenta HDP, kterým vláda argumentuje u deficitu veřejných financí, a skutečným celkovým saldem. Ministerstvo financí samo uvádí, že 2,8 procenta je deficit rozhodný pro evropská fiskální pravidla po započtení evropské únikové doložky na obranné výdaje. Bez ní prognózuje saldo veřejných financí ve výši minus 3,5 procenta HDP. „Vláda nedodržela ani svoje sliby z programového prohlášení, protože slibovala deficit veřejných rozpočtů pod tři procenta,“ míní Kalousek. Za názorný ukazatel považuje rozdíl mezi schodkem státního rozpočtu a investicemi. Letos jde podle něj o 47 miliard, příští rok už o zhruba 99 miliard. „I kdybychom neinvestovali ani korunu, musíme si na svůj běžný provoz půjčovat 99 miliard. To je projídání budoucnosti,“ řekl Echu.

Ambicí rozpočtu je podpora hospodářského růstu. Pomoc občanům i firmám s platbami za OZE (18 mld. Kč), rekordní výdaje na vědu (45 mld. Kč) i vysoké školy (48,8 mld. Kč), daňové úlevy pro rodiny a studenty či reforma odměňování vytvoří podmínky pro dlouhodobou prosperitu 🇨🇿. pic.twitter.com/w1I6FM6Wv5

— Ministerstvo financí ČR (@MinFinCZ) August 31, 2026

„Souhlasím, že snížení schodku na 150 miliard, jak často argumentovala paní ministryně Schillerová, by bylo nesmírně kruté a možná i zbytečné,“ míní politický matador. Za realistickou ale považuje debatu o snížení o desítky miliard. „Jestli o 40, o 50 miliard. Ale snížit. Prostě v situaci, ve které jsme, není sebemenší důvod ho zvyšovat,“ doplnil. Za hlavní problém pak Kalousek označuje růst běžných a povinných výdajů. Připouští, že ozdravení veřejných financí se nakonec nemusí obejít ani bez zvýšení některých daní, nejprve je však podle něj nutné zasáhnout na výdajové straně. „Když ho nezastavíte a budete zvyšovat daně, tak jenom víc budete lít vodu do děravých necek,“ sdělil Echu. Růst dluhu se podle exministra bude stále výrazněji promítat právě do úroků. „Jak se trhy budou na tohle hospodaření dívat, tak si samozřejmě o své rizikové přirážky řeknou. Můžeme předpokládat, že zdražování dluhu bude pokračovat velmi svižným tempem,“ uzavřel.

Dluhová služba předstihne vnitro

Podobně argumentuje někdejší ministr financí a expremiér Jiří Rusnok. „Schodek státního rozpočtu téměř 400 miliard v situaci, kdy má ekonomika růst cca 2,5 procenta, tedy přibližně okolo svého potenciálu, je z makroekonomického pohledu příliš expanzivní,“ sdělil Echu. Poukázal také na to, že investice jsou zhruba o sto miliard nižší než plánovaný deficit. „Tedy nejméně 100 miliard schodku bude financovat běžné výdaje státu,“ dodal. Rusnok zároveň poukázal na rostoucí cenu dluhu. „Kapitola Státní dluh přeskočí v roce 2027 svou velikostí kapitolu ministerstva vnitra. Ze 109 miliard se zvyšuje na 129 miliard, ministerstvo vnitra ze 122 na 123 miliard,“ uvedl Rusnok.

O něco mírněji návrh hodnotí i další bývalý guvernér České národní banky, Miroslav Singer. „Nejde o pohyb dobrým směrem,“ uvedl pro Echo. Část nárůstu schodku je ale podle něj možné vysvětlit vyššími obrannými výdaji a realističtěji nastavenými investicemi do infrastruktury. „Když se podívám na efekt obranných výdajů a zreálnění těch infrastrukturních investic, ten zbytek zhoršení už zase takové hrozné drama není,“ míní. Za hlavní riziko do dalších let považuje vývoj úrokových sazeb. „Globálně stoupají sazby, to je hlavní riziko budoucího vývoje rozpočtů všech,“ upozornil. Skeptický je také k tomu, jak snadno se podaří naplnit vládní plán postupného snižování deficitů. „Ta budoucí konsolidace naznačená do dalších let je ve světle tohoto všeho, diplomaticky formulováno, mimořádně ambiciózní. Tak se asi dejme na modlení,“ dodal Singer.

Naopak pesimističtější je bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý. Podle něj vláda po oprávněné kritice předchozího kabinetu sama tempo zadlužování zrychluje. „Po drtivé a oprávněné kritice předchozí vlády za dluh 1200 miliard za čtyři roky přichází současná vláda s dluhem 700 miliard za dva roky,“ sdělil exministr Echu. Tlustý odhaduje, že pokud bude trend pokračovat, mohly by náklady na úroky za dva roky dosahovat kolem 200 miliard korun ročně. Připomíná přitom, že ještě v roce 2022 stát podle něj platil na úrocích přibližně 40 miliard korun, zatímco letos už půjde zhruba o trojnásobek. Za klíčovou považuje otázku, zda se naplní vládní předpoklad, že vyšší zadlužení urychlí hospodářský růst a ten následně přinese dostatečné dodatečné příjmy. „To je hypotéza, o které mnoho ekonomů pochybuje,“ uvedl Tlustý s tím, že teprve další vývoj ukáže, zda se vládní sázka na rychlejší růst vyplatí.

Výhrady má rovněž bývalý ministr financí za ANO Ivan Pilný. Podle něj rozpočet pokračuje v „dramatickém tempu nárůstu dluhu a nákladů na jeho obsluhu“ bez dostatečně konkrétních opatření, která by tento trend v budoucnu otočila. Kritizuje také podle něj nedostatečný důraz na vzdělávání, vědu a výzkum, které považuje za hlavní cestu k obnovení konkurenceschopnosti Česka. Kriticky reagoval i někdejší ministr Ivan Pilip. Na síti X napsal, že vláda buď před volbami o stavu veřejných financí nemluvila pravdu, nebo jejich vývoj nedokázala odhadnout. I on si přitom všímá toho, že vláda sama překonává zadlužování, za které předchozí kabinet kritizovala. Na dotaz Echa naopak nereagovali ani šéf státní kasy za minulé vlády Zbyněk Stanjura (ODS), ani někdejší premiér Bohuslav Sobotka.