Evropa potřebuje novou bezpečnostní koalici, tvrdí bývalý šéf NATO. Počítá v ní i s „bitvou zocelenou“ Ukrajinou

Evropa by měla vytvořit novou „koalici ochotných“, která by byla připravena převzít odpovědnost za obranu kontinentu v případě, že Spojené státy výrazně omezí svou vojenskou přítomnost. Navrhuje to bývalý generální tajemník NATO a někdejší poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Anders Fogh Rasmussen.

Podle Rasmussena se americký přístup k evropské bezpečnosti trvale změnil a evropské státy by měly začít jednat samostatněji. Rasmussen chce rozšířit koncept takzvané koalice ochotných, která je nyní připravována především jako možná výcviková a bezpečnostní mise na Ukrajině po případném uzavření mírové dohody s Ruskem.

Podle deníku The Guardian již existuje koalice 45 států, které by teoreticky mohly na Ukrajině působit jako podpůrné a výcvikové síly v případě mírové dohody s Ruskem. Nově by však tato skupina států měla poskytovat bezpečnostní záruky celé Evropě. Rasmussen ji vnímá jako pojistku pro případ, že by americký prezident Donald Trump rozhodl o rychlém stažení amerických vojáků z Evropy dříve, než by evropské země dokázaly vzniklou mezeru zaplnit. „Sílu by vedly dvě evropské jaderné mocnosti – Francie a Spojené království,“ uvedl bývalý šéf NATO.

Rasmussen zároveň zdůraznil, že Ukrajina musí být nedílnou součástí budoucí evropské bezpečnostní architektury. „Ať tento konflikt skončí jakkoli, stále budeme čelit agresivnímu Rusku a potřebujeme Ukrajinu jako hráz proti tomuto agresivnímu Rusku,“ tvrdí. „A Ukrajina je dnes vojensky nejsilnějším národem v Evropě. Je prověřená bojem, zocelená v boji,“ dodal. Na Ukrajinu je podle něj obvykle nahlíženo jako na zemi, která potřebuje pomoc. „To stále platí, ale čím dál více bychom ji měli vnímat jako přínos, jako zemi, která může skutečně přispívat k evropské bezpečnosti. Proto si myslím, že bychom měli posílit evropský pilíř v NATO založený na koalici ochotných, včetně Ukrajiny,“ uvedl.

Podle bývalého šéfa NATO sice evropští lídři během nedávného summitu skupiny G7 zaznamenali změnu Trumpova přístupu k válce na Ukrajině, Evropa by se však podle něj neměla soustředit pouze na reakce na kroky amerického prezidenta. „Myslím, že bychom měli přestat pouze reagovat na to, co si myslíme, že by Trump mohl říci nebo udělat. Nastal čas přijímat vlastní rozhodnutí bez ohledu na to, jak by Trump reagoval. Je zbožným přáním věřit, že po Trumpovi se vše vrátí do normálu. Nevrátí. Svět se změnil. Změnil se i americký přístup,“ prohlásil.

Rasmussen se domnívá, že nové úvahy ve Washingtonu může podnítit také konflikt mezi Spojenými státy a Íránem, během něhož Rusko jednoznačně vyjádřilo podporu Íránu. Nadcházející summit NATO by podle něj měl vyslat jasný signál, že ani aliance, ani Spojené státy nehodlají Ukrajinu opustit. To by podle Rasmussena mohlo zvýšit tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož země se potýká s ekonomikou zatíženou rostoucími rozpočtovými schodky.