Evropě hrozí koncem května rušení letů. Může dojít letecké palivo, varuje sdružení dopravců

Evropa by se už na konci května mohla potýkat s rušením leteckých spojů kvůli nedostatku kerosinu. Upozornil na to v pátek generální ředitel Mezinárodního sdružení leteckých dopravců (IATA) Willie Walsh. Podle něj je vedle zajištění alternativních dodavatelských tras klíčové, aby úřady měly dobře komunikované a koordinované plány pro případ přídělového systému. Ty by měly zahrnovat i výjimky pro přidělování slotů na vzlety a přistání.

Evropské aerolinky přitom už v uplynulých týdnech varovaly před možným nedostatkem leteckého paliva. Konflikt s Íránem totiž zablokoval Hormuzský průliv, klíčovou tepnu pro přepravu ropy. Evropa je přitom na dovozu kerosinu závislá více než u jakéhokoli jiného paliva – zhruba 75 procent dodávek pochází z Blízkého východu.

Podle Mezinárodní energetické agentury činila globální poptávka po kerosinu v roce 2025 v průměru 7,8 milionu barelů denně. Oblast Perského zálivu je přitom s téměř 400 tisíci barely denně největším dodavatelem pro světový trh.

Šéf agentury Fatih Birol už ve čtvrtek podle deníku Bild varoval, že pokud zůstane tok ropy omezený, mohou výpadky letecké dopravy skutečně nastat. Současnou situaci označil za „největší energetickou krizi, jakou jsme kdy zažili“. Pro Evropu pak nastínil konkrétní scénář. „Mohu vám říct, že brzy uslyšíme zprávu, že některé lety z města A do města B by mohly být zrušeny kvůli nedostatku paliva,“ uvedl.

Brusel uklidňuje: systémový nedostatek nehrozí

Nic ale zatím nenasvědčuje tomu, že by v Evropské unii docházelo k plošnému nedostatku paliva, který by vedl k rozsáhlému rušení letů. Uvedla to Evropská komise. Mluvčí Anna-Kaisa Itkonenová reagovala na Birolova slova, podle nichž by Evropě mohly zásoby leteckého paliva vystačit zhruba na šest týdnů. „Pečlivě to sledujeme i ve spolupráci s Mezinárodní agenturou pro energii a zástupci průmyslu,“ uvedla během pravidelného brífinku.

Komise nicméně tento týden nastínila unijním diplomatům dva možné scénáře dalšího vývoje. V případě uklidnění situace by se dodávky ropy a plynu mohly obnovit během jednoho až tří měsíců a ceny energií by začaly klesat. Pokud by však konflikt v regionu přetrvával, mohly by energetické trhy čelit dlouhodobějším problémům na straně dodávek, což by si vynutilo omezování spotřeby paliv.

Podle Itkonenové navíc ve čtvrtek jednala v Bruselu koordinační skupina pro ropu, která dospěla k závěru, že v EU v současnosti nedostatek paliva není. Zároveň ale upozornila, že unijní exekutiva se na případné komplikace připravuje. „Připravujeme se na možný nedostatek dodávek leteckého paliva, který je znepokojivý,“ dodala. Unijní rafinerie pokrývají přibližně 70 procent spotřeby, zbytek je závislý na dovozu.

Konflikt na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán, mezitím vedl k prudkému růstu cen energií. Zásadně totiž narušil dopravu v Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu. Evropa sice zatím nepociťuje fyzický nedostatek surovin, dopady zdražování ropy a plynu už ale pociťuje.

Lufthansa připravuje krizový plán

Na možné problémy už reagují i samotné aerolinky. Německá Lufthansa představila nouzový plán pro případ nedostatku paliva. Počítá mimo jiné s tím, že až 40 starších letadel zůstane na zemi. „Ano, je to kritické. To ale neznamená, že se letecká doprava zhroutí,“ uvedl jeden z manažerů společnosti. Německo je podle něj v zásobování kerosinem relativně dobře připravené, protože si palivo vyrábí z ropy ve více než desítce rafinerií.

Aerolinie by navíc v případě nedostatku v jiných evropských zemích mohla tankovat více paliva už na odletových letištích, například ve Frankfurtu či Mnichově, aby pokryly i zpáteční cestu. Tento postup však nelze využít u dálkových letů, například do USA, Jihoafrické republiky nebo Japonska, kde je doplnění paliva nezbytné.