Šéfka islandské opozice vyzvala EU, aby nezasahovala do referenda o členství

Předsedkyně největší islandské opoziční strany Guðrún Hafsteinsdóttirová vyzvala evropské politiky, aby nezasahovali do referenda o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Hlasování se uskuteční 29. srpna a rozhodne pouze o tom, zda Island obnoví jednání s Bruselem. O případném vstupu do EU by se hlasovalo až v samostatném referendu.

„Je nesmírně důležité, aby toto srpnové rozhodnutí zůstalo na islandském národě,“ řekla Hafsteinsdóttirová serveru Politico. „Lidé by prostě měli nechat Islanďany projít tímto procesem bez zahraničních vlivů,“ dodala.

Předsedkyně středopravicové Strany nezávislosti, která členství v EU odmítá, označila otázku za zásadní z hlediska islandské identity. „Nezávislost je pro Islanďany emocionální záležitostí. Nezávislí jsme teprve asi 100 let z celkových 1200 let našich dějin,“ uvedla.

Podle průzkumů jsou názory na obnovení přístupových jednání velmi vyrovnané, zatímco proti samotnému členství v EU se stále vyslovuje většina obyvatel. „Jsme rozděleni téměř na stejně velké skupiny zastánců a odpůrců. Referendum bude velmi těsné,“ řekla Hafsteinsdóttirová.

Hlasování je součástí programu vlády premiérky Kristrún Frostadóttirové, která se po nástupu do úřadu na konci roku 2024 zavázala uspořádat referendum o obnovení přístupových rozhovorů s EU. Premiérka dříve uvedla, že hlasování má vyřešit „debatu, která visí nad islandským národem“.

Možnost obnovení přístupových rozhovorů v posledních týdnech přivítala řada evropských politiků. Evropská komisařka pro rozšíření Marta Kosová uvedla, že EU „bude připravena“, pokud se Island rozhodne vstoupit. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot prohlásil, že Reykjavík nemá obnovením jednání co ztratit, a šéfka frakce Renew Europe v Evropském parlamentu Valérie Hayerová během červnové návštěvy Islandu vyzvala EU, aby usnadnila přístupový proces.

Hafsteinsdóttirová však zdůraznila, že Island je již dnes úzce propojen s EU prostřednictvím Evropského hospodářského prostoru i schengenského prostoru a členství podle ní není nezbytné. „Můj vzkaz Bruselu je, že Island je blízký přítel a chceme silnou spolupráci. Přátelství ale nevyžaduje členství. EU by měla respektovat, že Island může být spolehlivým evropským partnerem i mimo Unii,“ řekla.

Podle ní by případné členství znamenalo předání důležitých pravomocí Bruselu. „Otázkou je, zda by Island měl předat klíčová rozhodnutí o rybolovu, zemědělství a hospodářské politice EU. A já věřím, že to není v zájmu Islandu,“ uvedla.

Island požádal o vstup do EU v roce 2009 po hluboké finanční krizi, která vedla ke kolapsu tamního bankovního sektoru. Přístupová jednání však byla v roce 2013 pozastavena poté, co se ekonomika rychle zotavila a mezi Islandem a Bruselem vznikly spory zejména o rybolovná práva.