Evropská unie je v chaosu, balkánské země jsou v chaosu. Jejich vstup je žádoucí, ale nic nevyřeší
PODCAST HEJ, SLOVANÉ
Zaslechneme-li, že je některá země kandidátskou zemí na členství v Evropské unii, dovedeme si představit, co to prakticky znamená? Západní Balkán je dnes v tomto směru rozdělené území: Slovinsko a Chorvatsko v EU jsou, jsou už také v eurozóně, zatímco ostatní země někdejší Jugoslávie se o členství ucházejí. Jaký dopad má na tyto uchazeče uzavírání jednotlivých přístupových kapitol? Co to vlastně znamená? A skutečně se něco v daných zemích na základě uzavíraných kapitol děje, nebo je to jen zdání a zbožné přání? O tom v nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované! hovoří s bratry Jakubem a Lukášem Novosadovými Dr. Selma Muhič Dizdarevič z Fakulty humanitních studií UK.
„Možná budu mít názory, které nesouzní s vámi, co se týká Evropské unie,“ začíná Selma Muhič Dizdarevič zostra a zamýšlí se nad tím, zda se pro konkrétní země něco mění s jejich uzavíráním jednotlivých vstupních kapitol. Třeba pokud jde o proměnu státní správy. „S tím přece mělo problém i Česko a změnilo se něco po jeho vstupu? Uzavírání kapitol jsou formální záležitosti, bez kterých to nejde, ale nic víc to neznamená. Na druhou stranu pendluji mezi dvěma státy, mezi Českem a Černou Horou. A pokaždé když se vrátím sem, mám dojem, že úředník je na svém místě a něco dělá, kdežto tam musíte každého uhánět, podplácet, mít známé. Je tam chaos. Například jsem byla na seznamu srbských voličů, i když už nemám srbské občanství. Jenže v chaosu je také Evropská unie, čímž se všechno komplikuje.“
Jakub doplňuje, že dnes jsou v přístupových rozhovorech nejdál Černá Hora spolu s Albánií, zato na chvostu se ocitlo Srbsko, které nedělá nic, přestože před lety bylo premiantem. Právě proto srbský prezident Aleksandar Vučić přišel například s tvrzením, „že by bylo nejlepší, aby do Evropské unie vstoupily všechny země Balkánu pospolu“. Což samozřejmě má mezi zeměmi vyvolat svár. Selma Muhič Dizdarevič dodává: „Dříve bych řekla: ano, ať ty země vstoupí do EU, ať si tím mezi sebou vyřeší své problémy. Dneska už si nemyslím, že je to tak jednoduché. Vždyť EU nic nezvládá. Například její zahraniční politika je veškerá žádná.“
Jiný příklad je to, jak fungují balkánské země, které už vstoupily: „Třeba Chorvatsko ve chvíli, kdy bylo v procesu vstupování do EU, bylo docela vzorné. Změnilo své postoje vůči národnostním menšinám nebo vůči Bosně a Hercegovině, ke které dřív mělo stejné požadavky jako Srbsko, co se týká území nebo autonomie Chorvatů. Jakmile ale Chorvati vstoupili do EU, tak toto všechno pozitivní zmizelo a vrátili se k tomu, že opět adorují národ a své území, zpochybňují Bosnu a Hercegovinu jako samostatný stát atd. Čili v Chorvatsku se znovu rozbujel nacionalismus, utlumený tím, že se země snažila o vstup do Evropské unie.“
V průběhu epizody Dr. Selma Muhič Dizdarevič sděluje řadu konkrétních zážitků z Černé Hory, vysvětluje, kde chce žít na důchod a proč, co je lepší v Česku a co na Balkáně, nezastírá svůj skepticismus k celému vehiklu současné Evropské unie. „Přesto je žádoucí, aby tam země Balkánu vstoupily, protože de facto neexistuje alternativa.“ Aneb konečně podcast, který říká věci narovinu.
