Schillerová věří v konsolidaci státního rozpočtu v příštích letech, výhled přejala od Stanjury

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) věří, že se už od dalšího roku i díky klíčovým opatřením v oblasti šedé ekonomiky, jako je EET 2.0, začne vládě Andreje Babiše (ANO) dařit konsolidovat veřejné finance. V jakém objemu by to mohlo být, naznačuje střednědobý výhled rozpočtu, který počítá příští rok se schodkem 261 miliard korun. Problém je jen v tom, že tento výhled připravil ještě předchůdce Schillerové Zbyněk Stanjura (ODS) a k jeho přepracování nedošlo.

Vláda schválila na rok 2026 rozpočet se schodkem 310 miliard, což je více, než navrhoval předchozí kabinet Petra Fialy (ODS) a než povoluje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Schillerová opakovaně uvádí, že se jedná v realitě o zodpovědnost bývalé vlády a že rozpočet v současnosti alespoň odpovídá realitě.

Podobně se vyjádřil také šéf rozpočtového výboru Vladimír Pikora z Motoristů sobě, kteří přitom původně avizovali, že by chtěli tlačit na výrazně rychlejší konsolidaci rozpočtu. Pikora také označil navržený schodek za maximum možného. „Rozhodně jedeme rozpočet, který je na Stanjurově podvozku,“ uvedl podle České televize Pikora s tím, že podle původního Stanjurova rozpočtu by hrozil schodek až 400 miliard. Dodal, že nepochybuje o zdárném projednání rozpočtu ve sněmovně. Očekává však, že narazí u prezidenta, který rozpočty dostává k podpisu. „Co se týče pana prezidenta, tak vzhledem k tomu, že to je vůdce opozice, tak předpokládám, že se bude stavět proti rozpočtu,“ řekl.

Sněmovna skutečně v prvním čtení tento týden rozpočet podpořila. „Jako ministryně financí, která má za sebou vyrovnané a přebytkové rozpočty, nemohu být ze schodku 310 miliard nadšená. Je ale fér říct pravdu: je to o více než 50 miliard méně, než kolik jsme reálně zdědili po Fialově vládě,“ uvedla pak Schillerová, podle níž je rozpočet nyní v souladu se zákonem, což odmítá Národní rozpočtová rada i opozice.

Je však otázkou, jak bude vláda postupovat v dalších letech. V programovém prohlášení se píše následující: Veřejné finance České republiky budeme udržovat blízko vyrovnané bilance, a to bezpečně pod hranicí 3 % deficitu požadované Paktem stability a růstu. Díky masivním investicím do dlouhodobého ekonomického růstu, důslednému naplňování hospodářské strategie a úsporám v provozu státu dosáhneme postupného snižování deficitu veřejných financí. V delším horizontu pak i fakticky vyrovnaného či přebytkového hospodaření státu, podobně jako v letech 2016– 2019.

K tomu se pro Echo24 odkázala také ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Vláda se v programovém prohlášení zavázala udržovat veřejné finance blízko vyrovnané bilance, a to bezpečně pod hranicí 3 % HDP. Díky masivním investicím do dlouhodobého ekonomického růstu, důslednému naplňování hospodářské strategie a úsporám v provozu státu dosáhneme postupného snižování deficitu veřejných financí. Navíc od roku 2027 začnou nabíhat efekty našich klíčových opatření v oblasti šedé ekonomiky,“ uvedla Schillerová.

Klíčovým nástrojem, který má být spuštěn už v roce 2027, je především Elektronická evidence tržeb 2.0, z níž Schillerová odhaduje výnos více než 30 miliard. Dále se jedná třeba o takzvanou daňovou kobru proti daňovým únikům, respektive práci na černo. Je však otázkou, jaký deficit si pro další roky dávají koaliční strany za cíl. Schillerová už dříve uvedla, že by mohlo jít na konci volebního období o schodek ve výši desítek, nikoliv stovek miliard. Konkrétně to mohl naznačit takzvaný střednědobý výhled na další dva roky, který ministerstvo financí přikládá k návrhu rozpočtu na daný rok.

Jenže Babišův kabinet na rozdíl od samotného letošního rozpočtu střednědobý výhled bývalého Fialova kabinetu nepřepracoval a převzal ten, který navrhoval Zbyněk Stanjura. Tento výhled počítá s tím, že v roce 2027 by měl deficit být 261 miliard korun, o rok později o deset miliard vyšší. Hospodaření sektoru vládních institucí by se rovněž dále mělo odrazit ve vývoji jeho zadlužení. Dluh v poměru k HDP by měl z hodnoty 45,5 % v roce 2026 vzrůst na hodnotu převyšující 46 % v roce 2028. Podle současného znění zákona mělo být dosaženo strukturálního deficitu nejvýše 1 % HDP nejpozději v roce 2028. Pro srovnání, pro rok 2026 je strukturální deficit stanoven na 1,75 % HDP.

Představitelé Babišovy vlády hovoří o tom, že nedostali od sněmovny za úkol přepracovat střednědobý výhled, jen návrh letošního rozpočtu. Fialova vláda rovněž střednědobý výhled nepřepracovala, nicméně rozdíl byl v tom, že už před čtyřmi lety byl vzat střednědobý výhled sněmovnou na vědomí, což se v tomto případě nestalo. Nicméně se ukazuje, že ještě v roce 2028 by mohl být deficit přes čtvrt bilionu, což zákon s ohledem na rostoucí ekonomiku umožňuje, znamená to ale také třeba rostoucí výdaje na obsluhu státního dluhu a tak dále.

Národní rozpočtová rada konstatuje, že se v průběhu času naplňuje její očekávání, že efekty konsolidace z minulých let se postupně vyčerpávají a sestavování rozpočtů je kvůli zvyšování objemu automaticky valorizovaných výdajů, novým nákladným výdajovým prioritám a nevůli adekvátně přizpůsobovat tempu růstu výdajů příjmy veřejných rozpočtů rok od roku komplikovanější a náročnější, a to přesto, že se česká ekonomika nachází v růstové fázi hospodářského cyklu. NRR opakovaně uvádí, že sestavování rozpočtu na rok 2027 se může ukázat jako ještě složitější, než jaké byly práce na rozpočtu roku 2026.

V té souvislosti proto NRR věnuje a bude věnovat mimořádnou pozornost navržené klíčové úpravě fiskálních pravidel, které jsou předloženy k projednání sněmovně. „Jejich nastavení – ať už v podobě harmonizace s novými fiskálními pravidly v rámci EU, či úpravy na úrovni národní – bude určovat dráhu veřejných financí a jejich udržitelnost na mnoho let dopředu,“ uvádí Rada.