Mrázová opráší „kladivo na Airbnb“. Samosprávy možná dostanou nástroje k regulaci krátkodobých pronájmů

Ministerstvo Zuzany Mrázové hodlá oprášit „kladivo na Airbnb.“ Vláda i Praha chtějí po vzoru Chorvatska zakročit proti krátkodobým pronájmům a předat některým samosprávám nástroje k regulaci platforem typu Airbnb nebo Booking. Připravovaná novela zákona o cestovním ruchu a systém eTurista by měl evidovat pronajímatele i ubytované, monitorovat a kontrolovat pronajímané prostory a legálnost nabídek. Samosprávy čelící tzv. overturismu. Města jako je Praha, Český Krumlov nebo Špindlerův Mlýn by navíc mohly určovat počet metrů čtverečních na jednu osobu, počet dní i roční období k pronájmu.

Metropole i vládní kabinet se chce inspirovat chorvatským systémem. Ten po pronajímatelích totiž vyžaduje, aby splnili konkrétní požadavky onoho města či státu, což normálně nadnárodní korporace jako je Booking či Airbnb ignorují. Zastánci tohoto systému jsou například městská část Praha 1 nebo Prague City Tourism (PCT) spadající pod město. Nicméně mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová uvedla, že konkrétní pravidla pro české pronajímatele se teprve řeší.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Česko si posvítí na Airbnb a Booking. Vláda chce diktovat počet dnů i metrů ke krátkodobému pronájmu

O možnost efektivněji usměrňovat krátkodobé ubytování usiluje Praha dlouhodobě. Důvodem je zejména rušení klidu místních obyvatel a úniky na poplatcích z pobytu, které činí 50 korun za osobu a noc. Připravovaná regulace by se měla vztahovat pouze na byty v bytových domech, nikoli na hotely, penziony nebo rodinné domy.

„Přáli bychom si, aby se podařilo prosadit ve sněmovně regulaci krátkodobého ubytování. V Chorvatsku se přiděluje specifické ID číslo každému provozovateli ubytování a součástí přidělení čísla je, že splní zákonné podmínky. Chorvatská vláda má domluveno s platformami jako je Booking a Airbnb, že nezalistují nikoho, kdo toto ID nemá,“ uvedla předsedkyně PCT Jana Adamcová.

Pravidla pro krátkodobé ubytování v Česku nyní připravuje MMR v rámci novely zákona o podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Klíčovou součástí má být digitalizace údajů v systému eTurista. Zda MMR zvolí právě cestu preferovanou Prahou, však zatím není jasné. „V oblasti krátkodobých pronájmů stále probíhá intenzivní odborná diskuse, proto finální rozsah a konkrétní parametry nelze v tuto chvíli blíže definovat,“ uvedla mluvčí Lukášová.

Změna pravidel se začala připravovat už za vlády Petra Fialy (ODS) a nové omezení pro pronajímatele měla vstoupit v platnost již v květnu 2026. To se ale nestalo a zatím nebyl oznámen nový termín. Nicméně hlavní myšlenka zůstává stejná: samosprávy by měly nakazovat majitelům bytů počet dní v roce, roční období k pronájmu a minimální počet metrů čtverečních na jednu ubytovanou osobu. Podobné regulace už řadu let fungují například v Barceloně, Vídni nebo Amsterdamu.

Předkladatelka původního návrhu, poslankyně a předsedkyně Sdružení místních samospráv Eliška Olšáková (STAN) už dříve uvedla, že by regulace neměla být plošná, ale využívat by ji měly hlavně turisticky atraktivní obce. „Regulace by se dotýkala každé obce, která by ji měla schválenou v Evropské komisi, což není tak jednoduchý proces. Týkalo by se to například Prahy, Českého Krumlova nebo třeba Špindlerova Mlýna,“ uvedla Olšáková pro Hospodářské noviny.

K připravované novele se už vyjádřila i městská část Praha 1. „eTurista nesmí být pouhá databáze nabídek. Registrační číslo nemůže sloužit jako razítko pro provoz ubytování v bytech, které jsou určeny k bydlení. Pokud stát nezajistí ověření údajů, odpovědnost platforem a skutečnou vymahatelnost, lidem v centru Prahy nový systém nepomůže,“ uvedla starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská.

Stejná pravidla mají platit i pro online platformy. Ty by podle stanoviska neměly zveřejnit nabídku bez platného registračního čísla, měly by ověřovat jeho platnost v registru a nelegální, duplicitní nebo klamavé nabídky odstraňovat. Veřejná správa zároveň musí mít možnost porovnat údaje z platforem s údaji vykázanými ubytovatelem, zejména u počtu hostů, délky pobytu a identifikace konkrétní jednotky.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Připlatí si turisté v Česku? Ve hře je zvýšení poplatku z 50 na 100 korun, Praha 1 chce čtyřnásobek

„Nestačí přijmout obecnou regulaci a doufat, že bude fungovat. Stát musí obcím dát konkrétní nástroje: přístup k datům, možnost kontroly stavebního režimu, dohledatelného vlastníka i ubytovatele a vazbu na skutečně odváděné poplatky. Bez těchto prvků se z regulace stane formální proces, který poctivým ubytovatelům nepomůže a nepoctivé nezastaví,“ říká zastupitel Prahy 1 Giancarlo Lamberti.

Stanovisko se věnuje i místnímu poplatku z pobytu. Praha 1 navrhuje otevřít zákon o místních poplatcích a umožnit obcím nastavit poplatek podle skutečné intenzity cestovního ruchu a nákladů, které s ním mají. Za vhodné považuje rozpětí 0 až 200 korun za osobu a noc. Zároveň navrhuje prověřit variantu, kdy by maximální výši neurčoval pevně zákon, ale obec ve své samostatné působnosti, při zachování přiměřenosti, nediskriminace a předvídatelnosti.

Sazba Prahy je podle PCT v evropském srovnání jedna z nejnižších. Například v Drážďanech je poplatek tři eura (asi 73 korun), ve Vídni a Paříži čtyři eura, v Berlíně šest eur, v Barceloně 12 eur a v Amsterdamu 20 eur. Praha vybrala v roce 2025 na poplatku z pobytu 933 milionů korun. Je to o 48 milionů korun víc než v roce 2024.

Dopady krátkodobého ubytování potvrzují také data PAQ Research a NMS Market. Podle výzkumu vadí množství Airbnb 62 procentům obyvatel Prahy 1 a spolu s hlukem patří mezi významná negativa života v městské části. Výzkum zároveň ukazuje, že problémem není cestovní ruch jako takový, ale jeho nejzatěžující projevy: noční hluk, znečištění domů a ztráta klidu v domech určených k bydlení.

Podle analýzy Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy (IPR) z března 2023 se v Praze přes Airbnb nabízelo zhruba 8 000 bytů. Předseda představenstva PCT František Cipro však upozorňuje, že realita je pravděpodobně jiná. Analýza totiž nezahrnuje další digitální platformy a počty bytů se navíc mění v závislosti na sezoně. Tato čísla nejsou v základní analýze plně podchycena, a proto je množství bytů využívaných pro sdílené ubytování v Praze podle Cipra nepochybně vyšší.