Migrace, nové daně, závislost na Číně či neúspěch sankcí vůči Izraeli. Projev šéfky EK přehledně

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu ve Štrasburku přednesla projev o stavu Unie. Představila v něm řadu návrhů, které mají Evropu lépe připravit na hrozby od horkých let přes hybridní válku a migrační krize až po sociální sítě. Server Politico shrnul dvanáct hlavních bodů projevu, včetně témat, o kterých předsedkyně nemluvila.

Kanada jako první přidružený člen

Největším překvapením projevu byl podle Politica návrh, aby se Kanada mohla stát prvním „přidruženým členem“ EU. Von der Leyenová se obrátila přímo na kanadského premiéra Marka Carneyho, který seděl v jednacím sále Evropského parlamentu, a navrhla rozsáhlé nové spojenectví. To by zahrnovalo mimo jiné technologie, obranu, energetiku, kritické suroviny, umělou inteligenci a Arktidu. „Toto není partnerství proti komukoli jinému, ale pro naši společnou sílu,“ řekla. Podle Politica mohlo být toto sdělení určeno přímo americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Zda s přidruženým členstvím budou souhlasit členské státy, zatím není jasné. Takový model v současnosti neexistuje. Návrh podle serveru ukazuje, jak moc Brusel stojí o prohloubení vztahů s Ottawou.

Evropská bezpečnostní rada

Myšlenka evropského bezpečnostního výkonného orgánu se v různých podobách objevuje už léta. Podle expertů nabyla na naléhavosti kvůli tomu, že Trump oslabuje transatlantické bezpečnostní vztahy a ruská válka proti Ukrajině přesahuje na území Unie. Von der Leyenová navrhla zřídit Evropskou bezpečnostní radu, která by sdružovala EU a spřízněné země, mezi nimi Spojené království, Kanadu, Ukrajinu a Norsko, a sloužila k projednávání hrozeb a jejich zvládání. Spojené státy nezmínila. Rada by fungovala společně s novým „nouzovým bezpečnostním protokolem“, který by členské státy mohly aktivovat při hrozbách nedosahujících úrovně skutečného útoku nebo invaze. „Jinými slovy mechanismus, který doplní článek 4 NATO,“ uvedla.

Umělá inteligence bez USA a Číny

Předsedkyně Komise zve přední laboratoře vyvíjející umělou inteligenci do Bruselu, aby jednaly o snaze „udávat tempo“ vývoje na hranici možností této technologie. „Umělá inteligence přináší rovnováhu možností a rizik. Pokud tato rizika nebudeme řešit, nikdy nedokážeme možnosti AI využít,“ řekla. Ke spolupráci na AI vyzvala Spojené království, Kanadu „a další“. Spojené státy ani Čínu, které v globálním závodě v AI vedou, nezmínila.

Nevyčerpané peníze ze SAFE maní jít na Ukrajinu

Von der Leyenová odpověděla na otázku, co se stane s penězi, které zbudou z unijního programu obranných úvěrů SAFE v objemu 150 miliard eur. Zbývající prostředky mají podle ní posloužit novému programu společných projektů s ukrajinskými obrannými firmami. Některé členské státy, například Itálie, nevyčerpaly všechny levné úvěry, které měly k dispozici. Oznámení tak podle Politica může z administrativního problému udělat způsob, jak propojit ukrajinské zkušenosti z bojiště a ukrajinský obranný průmysl s evropským.

Klimatická politika jako otázka přežití

V oblasti klimatu se předsedkyně EK soustředila spíše na přípravu na nejhorší scénáře než na nová opatření ke snižování emisí. Hájila stávající klimatické cíle EU, velkou část pozornosti ale věnovala zvládání důsledků teplejší Evropy. Zmínila chystaný Evropský plán pro vlny veder, Evropskou iniciativu pro vodu a Alianci pro klimatické pojištění. Letošní léto bylo v Evropě nejteplejší v historii, hořely lesy a vysychaly řeky. Podle von der Leyenové se nesmí opakovat.

Konec přidávání národních pravidel

Předsedkyně chce, aby se členské státy dohodly na novém „paktu proti gold-platingu“, tedy proti přidávání národních požadavků při provádění unijní legislativy. „Na evropské úrovni děláme maximum pro omezení byrokracie. Teď si ale myslím, že je čas, aby přidaly i členské státy,“ řekla. Vyzvala také k dokončení přestavby jednotného trhu do konce roku 2027. Zjednodušování a konkurenceschopnosti se jinak podle Politica v projevu věnovala jen okrajově.

Přiznání neúspěchu vůči Izraeli

Von der Leyenová uznala „hluboké utrpení“ v Gaze a odsoudila „nekontrolované násilí osadníků“ na Západním břehu Jordánu. Evropa podle ní musí udržet naživu řešení v podobě dvou států. Zároveň otevřeně přiznala, že EU nedokázala prosadit některá opatření, která loni slíbila, protože se na nich členské státy neshodly. To, že se nepodařilo získat většinu pro sankce proti izraelským osadníkům a ministrům, označila za „bolestné pro mnoho Evropanů“. „Když je Evropa rozdělená, nemůže změnit běh událostí,“ dodala.

O financích překvapivě málo

Komise podle Politica strávila velkou část uplynulého roku mluvením o tom, jak z Evropy udělat atraktivnější místo pro investice a růst firem. Finanční politika přesto v projevu téměř chyběla. Hlavní novinkou v této oblasti byl bankovní balíček zaměřený na zjednodušení a řešení roztříštěnosti, který ale Komise oznámila už v červenci. K širší ambici proměnit Evropu ve velké investiční centrum zaznělo jen málo nového.

Boj o velký rozpočet pokračuje

Předsedkyně tlačila na národní vlády, aby schválily nové celounijní daně na financování příštího sedmiletého rozpočtu. „Aby bylo zcela jasno: náš rozpočet je o naší budoucnosti. A každý moderní rozpočet potřebuje nové vlastní zdroje,“ řekla. Vlastními zdroji se v unijní terminologii myslí unijní daně. Návrh Komise vybrat prostřednictvím nových poplatků přes 60 miliard eur naráží v národních metropolích na odpor. Po více než roce vyjednávání se ale unijní vlády shodly pouze na odvodech ze zahraničních znečišťovatelů, známých jako mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), a z nesebraného elektroodpadu. Ostatní daňové návrhy, tedy odvody z tabákových výrobků, z obratu firem a z příjmů systému obchodování s emisními povolenkami, naopak podle poznámky irského předsednictví, kterou viděl server Politico, narazily na odpor několika zemí.

Zlověstná zmínka o Číně

Von der Leyenová kritizovala obchodní deficit EU vůči Pekingu. „Jedna miliarda denně. Dosáhl bodu zlomu,“ uvedla. Upozornila také na „nebezpečné závislosti“ na Číně u kritických surovin. V obchodu ale nevyzvala k žádným razantním krokům, jako to udělala v projevu v roce 2023, kdy zahájila antisubvenční šetření elektromobilů. „Využijeme všechny nástroje, které máme k dispozici, abychom náš vztah vyvážili,“ řekla letos. Politico to vykládá jako zjevný odkaz na unijní diverzifikační nástroj, který je stále ve výstavbě. Dál předsedkyně nezašla.

Tvrdší kurz v migraci

V návaznosti na krizi v Ceutě předsedkyně vyzvala k vytvoření Evropského rámce pro nouzovou reakci. Ten by zemím v podobné situaci poskytl „časově omezenou a přesně vymezenou flexibilitu ve standardních postupech“. Podle Politica to v praxi znamená rychlejší vracení migrantů bez nutnosti řešit udělování azylu. Von der Leyenová chce také posílit pohraniční agenturu Frontex. Na rozdíl od dřívějška ale nezmínila navýšení počtu jejích zaměstnanců.

Děti pryč ze sociálních sítí

Von der Leyenová uvedla, že sociální sítě kradou dětem dětství, a slíbila přísnější ochranu dětí na internetu. Součástí má být i to, že se některé nezletilé děti nedostanou na populární platformy jako TikTok a Instagram. „Žádné sociální sítě do 13 let. Žádný osobní účet do 15 let,“ řekla. Platformy by podle ní také musely pro uživatele mladší 18 let zavést „bezpečný design“.