V rozpočtu se ještě hraje o důchody. Mohly by do nich zamířit další miliardy navíc

Výdaje na důchody mají příští rok výrazně vzrůst, stále se však hraje ještě o další miliardy. Návrh státního rozpočtu počítá s tím, že do penzí zamíří 741,5 miliardy korun, tedy meziročně o 19,3 miliardy více. V částce je už zahrnuta pravidelná lednová valorizace, která má průměrný důchod zvýšit zhruba o 300 korun. Vláda však ještě může rozhodnout o vyšším přidání. Podle ministra práce Aleše Juchelky (ANO) by se růst mohl pohybovat mezi 300 a 590 korunami. Vyšší varianta by si tak mohla vyžádat dalších zhruba 7,75 miliardy korun. Není přitom zcela jasné, zda už návrh rozpočtu s nějakým navýšením nepočítá.

Ministerstvo financí v návrhu rozpočtu na příští rok počítá pro resort práce s celkovými výdaji přesahujícími jeden bilion korun. Proti letošku mají být vyšší o 16,1 miliardy korun, tedy o 1,6 procenta. Právě důchody patří mezi oblasti, kde se počítá s nejvýraznějším růstem výdajů.

Na penze má příští rok podle aktuálního návrhu zamířit 741,5 miliardy korun, o 19,3 miliardy více než letos. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) uvedl, že částka zahrnuje jak zákonnou valorizaci důchodů v průměru zhruba o 300 korun, tak projednávané zvýšení penzí o 500 korun za každých pět let věku od 80 let.

O konečné podobě lednového zvýšení důchodů ale ještě rozhodnuto není. Penze se podle zákona zvyšují vždy od ledna podle růstu cen pro domácnosti důchodců a třetiny růstu reálných mezd. Podle současných údajů by tak průměrný starobní důchod vzrostl přibližně o 300 korun.

Při nízkém zákonném zvýšení však může vláda rozhodnout o vyšší valorizaci až do úrovně 2,7 procenta. V takovém případě by podle Juchelky průměrné zvýšení dosáhlo zhruba 590 korun. Proti zákonné variantě by si takový krok vyžádal dalších 7,75 miliardy korun.

Jak ovšem upozornila Národní rozpočtová rada v reakci na návrh rozpočtu, v položce výdajů na důchody se objevují zřejmě vyšší výdaje, než by vysvětlovala samotná zákonná valorizace. „Zákonná valorizace důchodů je u průměrného důchodu odhadována na 300 Kč a znamenala by nárůst výdajů o 11 mld. Kč, v návrhu rozpočtu je však na důchody rozpočtován nárůst ve výši 19,2 mld. Kč,“ uvedla rada. Je tak otázkou, zda už návrh rozpočtu s určitým navýšením valorizace nepočítá.

Ministr práce dříve uvedl, že bude usilovat právě o vyšší než zákonné přidání. Podle dosavadních Juchelkových vyjádření se stále čeká na to, zda v napjatém rozpočtu najde koalice shodu k takovému kroku, který by dále prodražil výdaje státního rozpočtu. Podle něj se výsledné zvýšení může pohybovat mezi 300 a 590 korunami. Pokud by se penze dostatečně nezvedly, mohlo by se to podle ministra projevit vyššími výdaji na jiné sociální dávky, řekl dříve.

Vláda musí nařízení o zvýšení důchodů schválit do konce září. Pokud se v návrhu rozpočtu už s vyšší variantou valorizace nepočítá, mohla by dál navýšit důchodovou položku v připravovaném státním rozpočtu. Pokud by se k nyní plánovaným 741,5 miliardy korun připočetlo uváděných 7,75 miliardy dodatečných nákladů, výdaje na penze by mohly dosáhnout přibližně 749,25 miliardy korun.

Proti letošku by tak na důchody nešlo o 19,3 miliardy korun více, jak nyní předpokládá návrh rozpočtu, ale přibližně o 27,1 miliardy korun více. Samotná vyšší valorizace by proti současné rozpočtové variantě zvýšila výdaje na penze zhruba o jedno procento.

Starobní důchod na konci června pobíralo 2,33 milionu seniorů a seniorek a jeho průměrná výše činila 21 803 korun. Invalidních důchodců bylo 420 900 a pozůstalostních 67 800. Další desetitisíce penzí vyplácejí systémy resortů obrany, vnitra a spravedlnosti.

Otázka vyšších výdajů na důchody přicházejí v situaci, kdy ministerstvo práce naopak v některých dalších položkách šetří. Na podpory v nezaměstnanosti má mít příští rok o 2,4 miliardy korun méně a výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti mají klesnout téměř o půl miliardy. Výrazně se mají snížit také dotace na opravy a modernizaci sociálních služeb či unijní dotace a české spolufinancování.

Resort zároveň očekává vyšší příjmy ze sociálního pojistného. Od zaměstnanců, zaměstnavatelů a živnostníků chce příští rok vybrat 898,3 miliardy korun, meziročně o 54,2 miliardy více. Celkové příjmy ministerstva práce mají vzrůst z letošních 862,5 miliardy na 908,2 miliardy korun. Resortní deficit by se tak měl snížit ze 147,3 miliardy na 117,7 miliardy korun.