Stát se příští rok zadluží více než letos. Co na to Motoristé a slib vyrovnaných rozpočtů?

Už letošní rozpočet s deficitem 310 miliard korun označil ekonomický expert Motoristů sobě Vladimír Pikora za „nehorázný“. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v neděli potvrdila, že v příštím roce bude schodek ještě vyšší než letos. Snižovat by se měl začít až od roku 2028. Motoristé přitom prosazovali do konce volebního období vyrovnaný rozpočet. Šéf Motoristů Petr Macinka uvedl, že závazek, že se bude v dalších letech schodek snižovat, je pro něj lepší, než kdyby měl takový schodek být do „skonání věků“. Například ministerstvo spravedlnosti pro Echo24 řeklo, že počítá s nárůstem svých výdajů.

Vláda chce v příštím roce podle ministryně financí Schillerové hospodařit s větším schodkem státního rozpočtu, než je letošní plánovaný 310 miliard korun. V dalších letech by měl deficit začít klesat zhruba o půl procentního bodu podílu na HDP. Schillerová to uvedla v pořadu Poledne s Moravcem. „My začneme příští rok někde výš a pak začneme postupně snižovat. Evropská komise bude po nás chtít snižování zhruba o 0,5 procentního bodu HDP ročně,“ uvedla Schillerová.

Tímto tempem lze počítat s tím, že i v posledním roce vládnutí kabinetu Andreje Babiše (ANO) bude deficit ve stovkách miliard. Slib, který Motoristé dali svým voličům, že se zasadí o vyrovnaný rozpočet, tak narazil na ekonomickou i politickou realitu. I letošní rozpočet přitom šéf rozpočtového výboru Vladimír Pikora z Motoristů za nehorázně vysoký. „Určitě budeme tlačit na nižší deficit. Snad si někdo nemyslí, že bychom dělali něco jiného. Už jsem odeslal návrhy na úspory,“ řekl koncem března Pikora pro Echo24.

Šéf Motoristů a ministr zahraničních věcí Petr Macinka novinářům naznačil, že alespoň závazek snižování deficitu od roku 2028 je lepší než nic. „Já jsem slyšel větu paní ministryně financí, kde říkala, že bude pravděpodobně příští rok navrhovat schodek rozpočtu vyšší než letos a ke snižování dojde až v dalších letech. My se o tom budeme radit. Ale pro mě věta, že v dalších letech bude docházet ke snižování, je věta, která se mi poslouchá lépe, než že tento schodek bude až do skonání věků,“ uvedl Macinka.

Vláda nicméně bude s vyšším deficitem na trajektorii k překonání „kumulativního salda“, za které nynější ministryně financí Alena Schillerová i premiér Andrej Babiš (ANO) opakovaně kritizovali bývalý kabinet Petra Fialy (ODS). Hovořili o tom, že bývalá vláda zadlužila stát za své období o 1200 miliard. Nynější kabinet ale bude po dvou letech vládnutí s největší pravděpodobností hodně přes 600 miliard, tedy za polovinou toho, z čeho obviňovala exministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS).

Ekonom: Konkrétní čísla deficitu nemají informační hodnotu

Předseda výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa nicméně pro Echo24 řekl, že z pohledu ekonoma má samotná výše deficitu stejně jako výše součtu deficitů za celé volební období pramalou informační hodnotu. „Pokud politici z kterékoliv části politického spektra argumentují těmito čísly, sázejí na jakýsi selský instinkt mnoha voličů, že vyšší deficit je automaticky znakem horšího hospodaření. Tento instinkt je ale projevem nedostatečné makroekonomické gramotnosti. Spíš než výše deficitu je totiž důležité, za co ho vláda utratila. Zřetelný deficit může být zcela v pořádku, pokud jde o reakci na nějaký velmi nepříznivý vnější šok nebo o důsledek velkých kvalitních investic,“ uvedl Skořepa.

„V české praxi ovšem často padá velká část deficitu na běžnou spotřebu v podobě platů, úroků, důchodů, dávek a neinvestičních dotací. Oslazujeme si tak život na účet příštích generací, a to rozhodně znakem dobrého hospodaření není. V tomto smyslu hospodařily dle dostupných čísel za poslední čtvrtstoletí české vlády dobře jen loni a v období 2015-2019,“ řekl Skořepa.

„I kdyby se nynější vládě dařilo po roce 2027 deficity snižovat, ještě to nemusí být znakem dobrého hospodaření. Pokud bude značná část deficitu opět, jako tolikrát v minulosti, vydána na běžnou spotřebu, půjde z mého pohledu o hospodaření velmi nešťastné. A nic na tom nezmění případné účtování části investic mimo standardní deficit, jak to naznačuje legislativa procházející teď parlamentem,“ dodal Skořepa.

Schillerová opakovaně uvádí, že vyšší deficity jsou nyní obhajitelné kvůli nutnosti investovat. Ta pro Echo24 řekla, že dostala od resortů obrovské požadavky. „Začneme tvrdá vyjednávání, naši koaliční partneři i my máme představu, že to budeme držet pod kontrolou, ale investiční nároky jsou obrovské. Já budu dělat maximum pro to, aby se to takzvaně neprojídalo, budu držet na uzdě provoz. Proto tak spěchám s EET, rozjeli jsme digitální daňovou kobru. Boj s šedou ekonomikou je pro nás velké téma. Ale máme tady opravdu obrovské množství investic, nároky ze SFDI, budeme mít i nějaké železnice, chystáme velké investice v oblasti zdravotnictví,“ řekla Schillerová s tím, že bez investic se ekonomika nenastartuje.

Jednotlivé resorty už dostaly na stůl rozpočtové limity pro příští rok. Například mluvčí ministerstva spravedlnosti Marcela Nevšímalová pro Echo24 řekla, že obecně neočekává resort Jeronýma Tejce (za ANO) nižší výdaje než letos. Jen na platy soudců a státních zástupců očekává ministerstvo v důsledku růstu platové základny meziroční nárůst výdajů v řádech vyšších stovek milionů korun. „Nárůst lze očekávat i u provozních výdajů, a to z důvodu růstu cen pohonných hmot a energií obecně,“ uvedla Nevšímalová.