„Zásadní problém“. Krize na Blízkém východě ovlivňuje i česká pole

Krize na Blízkém východě výrazně tlačí nahoru ceny ropy, plynu a pohonných hmot. To může výrazně ovlivnit i české zemědělství a následně cenu potravin. V důsledku zdražování pohonných hmot, které mohou prodražit i jarní práce na polích. Vzhledem k tomu, že plyn je důležitou složkou při výrobě hnojiv, může dojít i ke zdražení hnojiv. Jak velký dopad však konflikt nakonec bude mít, není podle oslovených analytiků teď ještě jisté, bude záležet na jeho délce.

„Pro zemědělce je zvyšování cen vstupů, které se odvíjejí od cen ropy a zemního plynu, naprosto zásadním problémem. V tuto dobu se na polích rozhoduje o letošní úrodě, protože probíhají jarní práce, jako je příprava půdy, setí jařin, přihnojování, ošetřování proti škůdcům a podobně. Na to všechno je potřeba mít dostatek PHM, kde vidíme velký nárůst, který fakticky nelze promítnout do cen zemědělských komodit,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Podle Jana Doležala vysoké ceny pohonných hmot ovlivňují především ceny u obilovin a olejnin. Zatím se však krize na ceně těchto komodit nepropsala.

Podle agrárního analytika Petra Havla ovlivní vyšší ceny na vstupu v podstatě všechny rostlinné produkty a to i v Česku významné ceny řepky či kukuřice. Náklady zemědělců může také ovlivnit cena hnojiv. Ty dlouhodobě stoupají. Podle Havla však už většina zemědělců na jarní setí hnojiva má nakoupené. Podle Lukáše Musila ze společnosti Agdata už hnojiva na jaro má zakoupených asi dvě třetiny zemědělců.

Situaci komplikuje také struktura evropského trhu s hnojivy. Evropská komise letos přistoupila ke snížení nebo zrušení některých cel na dovoz hnojiv do Evropské unie, aby zmírnila tlak na ceny. Opatření se ale nevztahuje na Rusko a Bělorusko, odkud do Evropy tradičně směřuje velká část hnojiv nebo jejich základních komponentů. Ceny hnojiv tlačí nahoru také to, že se do EU musí dovážet a cena dopravy a především pohonných hmot se už zvýšila. Podle Havla tak bude záležet na délce konfliktu. Čím bude delší, tím větší tlak na energetické vstupy bude. „Nelze odhadnout, o kolik ta hnojiva podraží. Myslím si, že budou zdražovat postupně. Nicméně si myslím, že nelze vyloučit nárůst i o vyšší desítky procent,“ uvedl Havel.

Havel také upozornil, že zvýšené náklady se můžou projevit už například u cen rané zeleniny. Míra dopadu se však podle něj může výrazně lišit podle jednotlivých podniků.

Rozhodující roli hraje například to, zda farmy disponují organickými hnojivy z vlastní živočišné výroby. Podniky, které mohou využívat statková hnojiva, nejsou na drahých minerálních hnojivech tolik závislé a růst cen tak pocítí méně. Naopak čistě rostlinné podniky mohou být zranitelnější. Pro pokrytí statkovými, tedy hnojivy z hospodářských zvířat, by však Česko potřebovalo přibližně trojnásobek hospodářských zvířat. Podle Havla se tak vyšší cena hnojiv určitě v nákladech promítne, bude však záležet na jednotlivých podnicích. Upozornil také, že v Česku je využívání syntetických hnojiv pod průměrem EU.

V dlouhodobém horizontu, kdy by nafta, energie a hnojiva dále zdražovala, ale ceny komodit nárůst nedokázaly vyrovnat, se zemědělci obávají zhoršené rentability produkce. „To je zvlášť nepříjemné v době, kdy je sektor i tak pod tlakem nízké ziskovosti,“ uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

„Mezi cenou vstupů, cenou zemědělských komodit a cenou potravin na pultech je značná setrvačnost. U obilovin navíc stále hraje roli úroveň zásob, která je aktuálně v Evropě relativně vysoká, takže bezprostřední tlak na růst cen potravin bych nepřeceňoval,“ uvedl Pýcha.