Evropa otáčí. Chystá se povolení pěstování geneticky upravených plodin

V Evropě by již brzy zemědělci měli mít možnost genetických úprav potravin. A to konkrétně skrz nové metody šlechtění tzv. nové genomické techniky. Podle Zemědělského svazu tak Evropa dohání zbytek světa a nová pravidla umožní evropskému zemědělství být konkurenceschopnější. Předsedkyně zemědělského výboru evropského parlamentu Veronika Vrecionová mluví o několikaletém zpoždění Evropy oproti světu. Návrhem se má Evropský parlament zabývat na začátku příštího týdne.

Návrh výrazně uvolňuje pravidla u genetických úprav potravin. V současnosti jsou až na několik výjimek například pro krmivo pro zvířata geneticky modifikované potraviny v EU zakázány.

Nová pravidla to nyní mají změnit. Podle nich se bude na potraviny, které využívají nové genomické techniky šlechtění, dívat jako na běžné potraviny. „V případě současných technologií, které stále více převažují, jde o editace genů. Ale je to zásah pouze do genů té konkrétní rostliny nebo živočicha, aniž by se použil gen z jiného organismu. Posílí buď pozitivní vlastnosti nebo naopak omezí rizikové vlastnosti,“ uvádí k technologiím genomického šlechtění agrární analytik Petr Havel. Naopak u geneticky modifikovaných organismů dochází k zavedení cizích genů. To má nyní evropská legislativa rozlišit, když zavádí kategorii NGT-1, kdy dochází v genomu ke změnám, kterých lze docílit i šlechtěním nebo ke kterým dochází i v přírodě, plodiny v této první kategorii jsou omezeny 20 zásahy do genomu.

Rostliny v této kategorii budou procházet pouze ověřením na národní úrovni a jinak se k nim bude přistupovat jako ke běžným potravinám.

V kategorii NGT-2 pak budou rostliny, u kterých došlo k více než 20 zásahům do genetické informace, které jsou odolné vůči herbicidům nebo v sobě mají látky na hubení hmyzu. Ty budou muset nadále splňovat řadu kritérií, jako je hodnocení rizik, povinné sledování či označování, a budou nadále podléhat přísné legislativě o geneticky modifikovaných potravinách.

Chystané změny čeští zemědělci podporují. „My dlouhodobě prosazujeme, aby i v Evropě bylo možné využívat vědeckých výsledků například pro adaptaci na sucho,“ uvedl pro Echo24 Martin Procházka ze Zemědělského svazu. Ten upozornil, že letošní jaro bylo nejsušší od roku 1961.

„Například u odolnosti proti suchu se často provádí selekce na mohutnější kořenový systém, takže rostlina se snáze dostane nejen k vodě, ale také k živinám – to má pozitivní vliv jak na výnos, tak na půdu. Mohutnější kořenový systém půdu více provzdušní a dodá do ní více organické hmoty,“ nastínil možné úpravy Zemědělský svaz.

Úpravy pomocí genomických technik mohou také pomoci zemědělcům ekonomicky, když mohou vést k menšímu využívání, aktuálně velmi drahých hnojiv. „Taky to snižuje potřebu hnojiv, což je zase důležité v současnosti v souvislosti s problematiku Hormuzského průlivu. V tomto směru jsou takto šlechtěné rostliny přínosem. Jednak ve snížení nákladů pro zemědělce, což je důležité v rámci neevropské konkurence, a zároveň to zlepšuje stav přírody a krajiny, protože nepotřebujete tolik zemědělské chemie na škůdce a na hnojení,“ uvedl Havel. Ten zároveň upozornil, že v zahraničí už se nové technologie šlechtění využívají u stovky komodit. „Samozřejmě je to něco, co používá celý svět, a jenom rigidní Evropa to zakazuje nebo neumožňuje to využívat a tím samozřejmě zemědělce v celé Evropské unii de facto diskriminuje vůči neevropské konkurenci,“ dodal Havel.

Podobně se k návrhu vyjádřila předsedkyně evropského zemědělského výboru, která změny podporuje. „Evropa má šanci konečně dohnat dvacetileté zpoždění v šlechtitelských inovacích. NGT pomohou našim producentům obstát v globální konkurenci, kde jsou tyto technologie již běžné,“ uvedla Vrecionová.

„Rajčata budou díky novým technologiím pevnější, trvanlivější a obsahovat více živin, zároveň budou odolnější vůči virům. U jablek přinese nový přístup odolnost proti strupovitosti, což umožní snížit používání chemické ochrany a prodlouží jejich skladovatelnost,“ dodala Vrecionová.

Návrh procházel evropským legislativním procesem od roku 2023. Finální verzi schválila Evropská rada v dubnu. Tento měsíc by měl normu definitivně schválit Evropský parlament. A to včetně možnosti jednotlivých států rostliny v kategorii NGT-2 na svém území zakázat. V případě, že Evropský parlament normu schválí, měla by nová pravidla platit od roku 2028. Vrecionová zároveň upozornila, že k samotnému návrhu mohou na jednání Evropského parlamentu 15. června být schváleny ještě pozměňovací návrhy. Debaty vzbuzuje například ještě zákaz pro ekologické zemědělství takovéto plodiny využívat nebo otázky patentů nových technologií a jejich dostupnost pro malé zemědělské podniky.

„Rovněž navrhovaný zákaz všech NGT v ekologickém zemědělství je politicky pochopitelný, ale měl by negativní dopad na budoucí udržitelnost ekologického zemědělství. Chápeme, že použití nových genomických technik není slučitelné s aktuálním konceptem ekologického zemědělství a s jeho vnímáním u spotřebitelů. Ekologická osiva, ale tvoří jen malý segment na trhu s osivy. Velká většina současných odrůd používaných v ekologickém zemědělství má konvenční původ. S nástupem odrůd vzniklých s pomocí NGT u konvenčních šlechtitelů, nebudou ekologičtí zemědělci mít možnost získat dostatek ekologického osiva,“ upozornil v minulosti Zemědělský svaz.