Praha mění názvy stanic metra D. Končí Olbrachtova i Bratří Synků kvůli napojení na komunisty

Stavba metra D pokračuje, ale názvy jednotlivých stanic se mění. Nedávný spor vyvolaný komunistickou minulostí Ivana Olbrachta nebo bratry Ottou a Viktorem Synkovými donutil pražský magistrát, aby změnil názvy některých budoucích stanic. Na problematické osobnosti už dříve upozornil například ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna. „Proč musí nová stanice metra nést jméno po Ivanu Olbrachtovi, spisovateli, který podporoval komunismus a sám byl komunista?“ kritizoval.

„Proč nemůže nová stanice metra nést jméno po Josefu Bryksovi, který za svoji vlast za druhé světové války bojoval v britském královském letectvu, aby ho poté komunisté utýrali v jáchymovském lágru Rovnost a poté ho jako psa potají zahrabali v Motole? Proč nová stanice metra nemůže nést jméno katolického kněze Josefa Toufara brutálně umučeného Státní bezpečností během nelidských výslechů? “ doplnil Kudrna.

„Veřejné stavby, jako je metro, nejsou jen dopravní infrastrukturou – jsou i reflexí našich hodnot. Pokud novou linku pojmenujeme po komunistickém agitátorovi, vysíláme mladé generaci chybný signál,“ uvádí dále Kudrna. „Chceme, aby se naše děti ptaly svých rodičů, učitelů, kdo to byl ten Olbracht? To byl ten, co napsal agitační pamflet Anna proletářka? Nebo chceme, aby se ptaly, kdo to byl ten Bryks, co udělal ten Toufar?“

SOUVISEJÍCÍ: První zastávka metra D je komplet vyražena. „Proč má jméno autora Anny proletářky?“

Tomu by ale mělo být konec. Místopisná komise Rady Hl. města Prahy (HMP) totiž oznámila definitivní názvy stanic, které byly zbaveny napojení na minulý režim. Konečné rozhodnutí ale mají v rukou ještě pražské radnice, uvedl člen komise a radní Prahy 4 Tomáš Hrdinka (ANO). O místních názvech v metropoli rozhoduje rada města s přihlédnutím k doporučením místopisné komise.

Oproti dosud pracovně používaným názvům se má podle doporučení komise změnit stanice Náměstí Bratří Synků na Nusle, Olbrachtova na Ryšánku, Nové Dvory na Tempo a Písnice na Sídliště Písnice. Názvy Libuš, Nemocnice Krč, Nádraží Krč, Pankrác a Náměstí Míru mají zůstat. Konečná stanice nové linky na jihu města je nyní označována jako Depo Písnice, komise zatím podle Hrdinky o doporučení pro její pojmenování zatím nerozhodla.

Nad názvy stanic se podle Hrdinky na březnovém jednání komise vedla poměrně obsáhlá diskuse, ale nakonec členové dospěli ke konsenzu a výsledek schválili poměrně velkou většinou. „Komise dlouhodobě dává přednost místopisným pojmenováním,“ řekl politik. Nyní bude podle něj záležet na náměstku primátora Jaromíru Beránkovi (Piráti), kdy tisk s doporučeními předloží k hlasování radním města.

A jak se tedy budou jmenovat ony problematické stanice? Olbrachtova byla přejmenována na Ryšánka. Spisovatel Ivan Olbracht mimo jiné po roce 1945 zastával vysoké politické funkce za KSČ i na ministerstvu informací, které se později zabývalo i cenzurou, a získal titul národního umělce. Byl členem ÚV KSČ a poslancem Ústavodárného národního shromáždění za KSČ.

Druhým kritizovaným názvem stanice bylo Náměstí Bratří Synků. Otto a Viktor Synkovi totiž byli levicoví idealisté a podporovatelé marxismu a komunismu. Otto Synek působil jako meziválečný poslanec Národního shromáždění za KSČM, Viktor Synek byl levicovým novinářem. Oba působili v komunistickém protinacistickém odboji a vlády komunistů se nedožili, jelikož byli zatčeni gestapem a popraveni nacisty.

A právě jejich komunistické kořeny jsou hlavním jádrem sporu. To znamená, že stanice se nebude jmenovat Náměstí Bratří Synků, ale Nusle. Nový název bude mít i stanice Nové Dvory, která se bude jmenovat Tempo. K lehké proměně názvu došlo i v rámci stanice Písnice, která se bude jmenovat Sídliště Písnice. Otázka se vznáší nad poslední stanicí, která se měla jmenovat Depo Písnice. I tomu je ale konec. Komise totiž uvedla, že název prozatím odložila a Depo to rozhodně nebude, jelikož pojmenování má přirozeně vzniknout poté, co zde podle Metropolitního plánu vznikne nová čtvrť.

To není ale jediná novinka kolem metra D. Dopravní podnik hl. města Prahy (DPP) totiž na začátku dubna podepsal se sdružením vedeným firmou Subterra smlouvu na zakázku za zhruba 30 miliard korun bez DPH na stavbu druhého úseku metra D z Ryšánky na Tempo, uvedl mluvčí podniku Daniel Šabík. Antimonopolní úřad (ÚOHS) oznámil, že jeho předseda Petr Mlsna pravomocně zamítl rozklad stavební firmy Strabag, která požadovala zrušení výběru vítěze zakázky.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: „Obrovské náklady, sloupy a dráty v ulicích.“ Praha zavádí nové trolejbusy za miliardu

DPP vypsal tendr na druhou část nové linky metra v polovině roku 2022. Sdružení Subterry od té doby vybral už dvakrát. Kvůli řízením u ÚOHS, které iniciovali neúspěšní uchazeči, jej však nejprve v roce 2023 sám zrušil a další výběr z roku 2024 zrušil úřad. Podpis smlouvy nyní umožnilo pravomocné Mlsnovo rozhodnutí v posledním řízení u ÚOHS a také únorové rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který zrušil dříve vydané předběžné opatření zakazující kontrakt podepsat.

Linka D je budovaná jako čtvrtá linka pražského metra. Bude vedena ve směru sever–jih, částečně paralelně s linkou C, na niž bude možno přestoupit ve stanici Pankrác. Druhý přestupní bod, na linku A, vznikne ve stanici Náměstí Míru, což bude i jedna ze zatím konečných stanic metra D. DPP očekává zahájení výstavby dalšího úseku metra D v nejbližších týdnech, uvedl podnik.

Metro D propojí Písnici s náměstím Míru a odlehčí dopravě na jihu metropole. V roce 2022 začala stavba první části linky mezi Pankrácí a stanicí dosud nazývanou Olbrachtova. Výstavba druhého úseku na Nové Dvory nabrala výrazné zpoždění kvůli procesním napadáním vypsaného tendru. Následovat budou úseky z Tempa do Sídliště Písnice a z Pankráce na náměstí Míru. Metro z Pankráce do Sídliště Písnice mělo původně začít jezdit v roce 2029, aktuální harmonogram mluví o roku 2032. Výhledově město plánuje prodloužení linky na severu až na náměstí Republiky.

Nová trasa by zároveň měla být vybavena vlaky s automatickým provozem bez strojvedoucího s novým dopravním systémem, který zahrnuje zabezpečovací a řídicí systém CBTC, nová vozidla, nové komunikační zařízení a bezpečnostní stěny na nástupišti. V technologii je to kamerový systém a další bezpečnostní prvky. Automatizovaný provoz vlaků bez strojvedoucího je ve světě používán např. v Paříži, Barceloně, Tokiu,… Tento automatizovaný systém řízení vykazuje minimální poruchovost a v první řadě vyšší bezpečnost pro cestující, doplnil DPP.