U veřejnoprávních médií se nyní hraje o míru snížení rozpočtu. Možné je i snížení počtu kanálů

Chystaný nový zákon o veřejnoprávních médiích by měl výrazně ovlivnit i tvorbu rozpočtu České televize a Českého rozhlasu. Tyto instituce by měly v blízkém budoucnu hospodařit s nižším rozpočtem, nežli je současná výše. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek v reakci uvedl, že televize bude muset propouštět a také omezit původní tvorbu. Kde škrtat je klíčová otázka, přičemž vládní návrh rozvolňuje v tomto směru ředitelům obou veřejnoprávních institucí ruce. Opozice nyní plánuje bránit tomu, co nazývají frontálním útokem, všemi způsoby – jedním by mohla být blokace jiného bodu programového prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů sobě, který se týká médií.

„To, že budou oba páni ředitelé vykonávat svou činnost tak, že budou šetřit, to je přirozené,“ sdělil v úterý ministr kultury Oto Klempíř (za AUTO) s tím, že „někde se šetřit musí“. Jenže do čeho by měli šéfové institucí sáhnout? Návrh nového zákona jim dává poměrně široké pole působnosti. V současnosti platný zákon o České televizi totiž poměrně konkrétně vymezuje jak strukturu vysílání, tak jeho regionální rozložení – ukládá provoz alespoň čtyř programů a zároveň povinnost regionálního vysílání prostřednictvím televizních studií, což v praxi znamená existenci brněnského a ostravského centra. Nový vládní návrh zákona o médiích veřejné služby tyto prvky opouští a nic takového neříká – neobsahuje už požadavek na minimální počet programů ani institucionální ukotvení regionálních studií. I nadále sice návrh mluví o nutnosti zajistit zpravodajství, nicméně neříká v podstatě jak. Návrh tak dává managementu možnost větší flexibility v tom, jak bude samotné vysílání vypadat.

Hypoteticky by tak mohlo dojít například k zrušení některé z kanálu, například nepřetržitého zpravodajství na ČT24, přičemž zpravodajství by bylo v blocích třeba na ČT1. To by se mohlo týkat i kanálu ČT Sport. Návrh také vůbec nezmiňuje memorandum, které instituce uzavřela s ministerstvem. Jeho naplňování přitom ředitel Chudárek v březnovém rozhovoru pro Echo označil za velmi významné – důvod pro jeho odvolání Radou ČT, pokud by ho neplnil. Memorandum operovalo s horizontem následujících pěti let a specifikovalo, kolik a čeho má mít ve vysílání televize procent, za kolik peněz to může a má udělat, co konkrétně vysílat.

V březnu, kdy vznikal rozhovor s Chudárkem pro Echo, ještě nebylo zřejmé, zda se bude něco ve fungování veřejnoprávních médií skutečně měnit, případně jak. Ředitel ale, jsa tázán, kdy bude čas vyrazit obrazně na barikády, dodal: „Až to budeme vědět, tak se podle toho budeme chovat, o tom ať nikdo nepochybuje. (...) Budeme samozřejmě kopat za to, abychom měli dostatečný budget srovnatelný s tím, co máme nyní,“ sdělil tehdy Echu Chudárek. Otázkou tedy je, jaké snížení by považoval ještě za únosné.

Ovšem i otázka šetření se vrací periodicky, což ostatně dokládá, že při volbě generálního šéfa ČT loni v létě Milan Fridrich, který je nyní statutárním zástupcem ředitele, uvedl, že vidí možnost uspořit až 200 milionů ročně, pokud v příštích letech televize zavede „postupy zahrnující umělou inteligenci“. Ostatně Chudárek pro Echo přiznal: „Prostor (pro zefektivnění – pozn.red.) je určitě vždycky a my se tomu věnujeme.“ Generální ředitel při tom poukázal na to, že ČT momentálně dělá revizi výrobních a technických kapacit, aby zjistila možnosti případného outsourcingu.

Dobrovolné poplatky zůstanou

ČT by měla dle nového systému obdržet v roce 2027 5,74 miliardy, přičemž letos počítá s tím, že od poplatníků vybere 6,73 miliardy korun. Poplatky, k jejichž zrušení návrh směřuje, tvoří hlavní část příjmů televize (až 90 procent). Jinak v roce 2026 hospodaří ČT se zhruba 7,5 mld. korun. ČRo dostane od státu 2,07 miliardy korun, letos má získat z poplatků 2,48 miliardy. Není ovšem zřejmé, zda se nový zákon o médiích veřejné služby stihne již od příštího roku, neboť opozice ohlásila masivní obstrukce, kterými chce změny zdržovat. Podle ministra kultury se ale vše stihne. Poslanec Patrik Nacher (ANO) v úterý také sdělil, že mohou, obdobně jako koalice v minulém období, využít možnost pevně stanoveného hlasování. I tak by se vše ale nemuselo stihnout, pokud by se proti postavil Senát, kde má nynější sněmovní opozice většinu, a návrh vrátil, případně by se proti mohla postavit i hlava státu.

Klempíř ubezpečil, že nový systém bude předvídatelný. Podle jeho ministerského kolegy Borise Šťastného jsou jediná transparentní data, která se týkají hospodaření ČT a ČRo, ta, která jsou ve výroční zprávě o hospodaření obou institucí. Ty předkládají obě média veřejné služby poslancům ke schválení, vždy do 21. srpna následujícího roku. V současnosti, kdy ještě neuběhla tato lhůta, je poslední dostupná předložená zpráva ta za rok 2024. „Kdyby zůstala ta částka neměnná, tak by docházelo k devalvaci inflací,“ sdělil Šťastný s tím, že právě v tomto vymyšleném systému bude docházet k valorizaci o inflaci každý rok a to bez rozhodování politiků. Právě fakt, že média veřejné služby jsou „samostatné instituce nezávislé na výkonné moci“, je přímo deklarován v novém návrhu. Šlo také o jednu z největších výtek opozice, a sice, že celá změna je účelová a má sloužit jen k ochočení si těchto médií. To koalice odmítá, současný stav je dle ní přežitek, na což poukazuje i s odkazem na Evropu, kde země od koncesionářských poplatků také spíše ustupují.

„Argument, že dojde k nějakému ovlivnění, tento zákon jasně vylučuje. Dlouho jsme o tom diskutovali v koalici a zachovali jsme stávající systém managementu i rad obou institucí,“ sdělil Klempíř. Zároveň vládní zmocněnec Filip Turek (za AUTO) také sdělil, že zůstane zachována dobrovolná možnost platit něco jako poplatky pro ty osoby, které chtějí. Podle Klempíře tak dochází jen k tomu, co vláda slíbila v programovém prohlášení. I předseda SPD a Poslanecké sněmovny Tomio Okamura sdělil, že tři koaliční strany slíbili kroky občanům jak před volbami, tak poté, což je dle Okamury „velký rozdíl“ mezi přístupem současné vlády a té minulé, která dle šéfa SPD „podrazila občany, protože slibovala jak před volbami, tak po volbách, že poplatky nezvýší, a pak to udělala“.

V plánu koalice zůstává i tzv. mezikrok, který má ještě před nabytím účinnosti této vládní novely odpustit poplatky vybraným skupinám. Ten, jak Echo informovalo již minulý týden, bude představen také v tomto týdnu, což na úterní tiskové konferenci zopakoval Nacher, jeden z autorů materiálu. Jak Nacher, tak šéfka klubu ANO Taťána Malá obhajovali včera potřebu této legislativy tím, že i toto jsou sliby, které daly svým voličům. Podle informací Echa by v návrhu mělo být odpuštění poplatků všem domácnostem, kde žijí pouze senioři nad 75 let, dále také firmám do 50 zaměstnanců (nyní nemusí poplatek za všechny své zaměstnance platit jen firmy do 25 zaměstnanců. Návrh má obecně vrátit finanční stav obou médií před rok 2024 a novelu exministra kultury Martina Baxy, který navýšil poplatky pro obě instituce. Po takovém to mezikroku by pak vládní novela, která by měla být platná od příštího roku, v konečném důsledku peníze Českému rozhlasu a televizi de facto nebrala: měnila by poplatky za státní příspěvek z rozpočtu při zachování – již sníženého – objemu financí.

Splnění bodu prohlášení výměnou za nesplnění jiného

Opozice slíbila bojkot toho, co nazývá frontálním útokem na nezávislost médií. „Zkouší, co jim projde a co ne, přičemž my uděláme vše proto, aby neprošlo nic,“ sdělil šéf mediálního výboru František Talíř (KDU-ČSL). „Budeme za nezávislá média veřejné služby bojovat všemi dostupnými prostředky, protože jsou nezbytnou součástí demokratické společnosti,“ sdělil Echu předseda klubu TOP 09 a člen mediálního výboru Jan Jakob. „I novela Ústavy, která je nezbytná pro zavedení kontroly NKÚ, může být v této situaci prostředkem, který bude potřeba využít,“ sdělil poslanec na dotaz Echa. Právě zavedení kontroly hospodaření ČT a ČRo ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu je dalším bodem programového prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů sobě, vedle „zrušení poplatků“ a „odstranění duplicitních nákladů“.

Právě oblast působnosti NKÚ je stanovena v Ústavě, takže je potřeba, aby pro zvedlo ruku 120 poslanců a tři pětiny přítomných senátorů. „Ještě se o tom budeme radit,“ sdělil Echu šéf klubu ODS Marek Benda. „V tuto chvíli se seznamujeme s návrhem a vyhodnocujeme, jaký je jeho opravdový dopad do fungování veřejnoprávních médií. Teprve pak stanovíme další strategii a to ideálně po dohodě s ostatními opozičními stranami,“ řekl Echu místopředseda STAN Karel Dvořák. „Kontrola hospodaření ČT a ČRo ze strany NKÚ alespoň za nás ze stolu není,“ řekla Echu místopředsedkyně Pirátů Kateřina Stojanová. Poslankyni prý mrzí, že část klubů dnes od tohoto závazku ustupuje s odkazem na aktuální situaci.

„Právě v době, kdy se vede intenzivní debata o fungování veřejnoprávních médií, by přitom systematické a nezávislé prověřování hospodaření pomohlo vrátit debatu k věcným faktům a posílit důvěru veřejnosti. A také by bylo, věřím, ukázkou schopnosti obou institucí odpovědně hospodařit,“ sdělil Echu Pirátka Stojanová. Byť novela nejprve měla podporu značné části opozice, někteří zástupci STAN a ODS již dříve naznačili, že – kvůli nejistotě dané nekonkrétností koaličních úvah, které tedy byly upřesněny až včera – by pro návrh ruku zvednout nemuseli. Podle vyjádření Okamury pro Echo však touto cestou opozice jen ukáže, že jí ve skutečnosti nezáleží na transparentnosti fungování veřejnoprávních médií.