Robin Hood. Revolucionář a konzervativec. A udrží opozice v podzimních volbách poslední bašty?

Robin Hood je zbojník, jenž se postavil moci, bohatým bral a chudým dával. Je snadné ho proto vnímat jako rebela, možná i sociálního revolucionáře. Stejně tak je ale možné vidět v něm ochránce tradicionalismu a odvěkého řádu, v němž se propojoval duch přírody, království i úradek Boží. O filmu Smrt Robina Hooda amerického režiséra Michaela Sarnoského píše Ondřej Štindl v novém vydání Týdeníku Echo.

Poslední bašty opozice: Praha a Senát. Jak podzimní volby zamíchají rozložením sil. Pro vládního hegemona to letos bude zvláštní volební rok. Hnutí ANO může v komunálních i senátních volbách výrazně uspět, přesto na obou nejexponovanějších místech s obrovskou pravděpodobností uhájí většinu současná vládní opozice. Řeč je o Senátu a vedení Prahy. Text o tom napsal Ondřej Leinert.

Moc památkářů oslabí. A je to dobře, říká architekt Jan Kasl. Ač ji prosadila vláda Andreje Babiše a způsob, kterým to udělala, se mu nelíbí, architekt a bývalý pražský primátor za ODS Jan Kasl se mezi kritiky nedávno schválené novely stavebního zákona neřadí. V rozhovoru vysvětluje proč, co se mu nelíbí na nové podobě Malostranského náměstí nebo jak ho štvou památkáři. A přiznává, že by mu vůbec nevadilo, kdyby na Pankráci vyrostly dvousetmetrové stavby. Rozhovor vedl Ondřej Leinert.

Ceuta. Komu se hodí masová migrace a kdo má předsudky. Co se vlastně stalo na konci července v Ceutě? V Salonu Echa se o tom bavil Jiří Peňás s lidmi, kteří se Španělskem mají co do činění: se spisovatelkou a hispanistkou Markétou Pilátovou, ekonomem a překladatelem ze španělštiny Karlem Čechem, španělskými novináři Gustavem Mongem a Danielem Ordóñezem a českým publicistou žijícím ve Španělsku Václavem Rákosem.

Pevnost Evropa? Přísnější migrační politika EU se začíná vyplácet. Nějakých deset let stará migrační krize vrhá dlouhý stín. Vlády napříč kontinentem si uvědomují, že přes slova Merkelové ji nezvládly. Její nástupce v kancléřském úřadě i v čele CDU Friedrich Merz například minulý rok prohlásil, že lidé napříč Evropou „se bojí pohybovat na veřejných místech“ kvůli migrantům, „kteří nemají trvalý pobyt, nepracují a nedodržují naše pravidla“. Švédsko, které se dřív pyšnilo jednou z nejliberálnějších proimigračních politik, svá pravidla značně zpřísnilo. Ztížilo slučování rodin, rozvolnilo deportace a omezilo sociální dávky pro nově příchozí. Celkově v EU panuje přesvědčení, že s migrací je třeba něco dělat – minimálně proto, aby toho nevyužila krajní pravice. Píše o tom Ondřej Šmigol.

Byl jsem velmi neúspěšný normalizační zpěvák. Michal Prokop slaví osmdesátiny. Michal Prokop slaví osmdesátiny ve velkém: o víkendu na festivalu Krásný ztráty ve středočeských Všeticích pokřtí nové album Live 80, na podzim vyrazí na stejnojmenné turné, které zakončí 21. prosince ve Foru Karlín. Dobrá chvíle ohlédnout se za téměř šedesáti lety na pódiu – za normalizačními kompromisy, angažmá v politice i dvěma úspěšnými návraty k hudbě, které skutečně věřil. Rozhovor s ním vedl Jakub Peřina.

Kdo má, tomu bude dáno. Židovská výjimečnost uprostřed krize porodnosti. V kontextu globální krize porodnosti je Izrael zemí zaslíbenou. Je to doslova jediná vyspělá země, jejíž úhrnná plodnost zůstává bezpečně nad hranicí prosté reprodukce. Píše o tom Adam Růžička.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.