Zvýšení deficitu bez kontroly sněmovny? Opozice chce u Ústavního soudu řešit narušení dělby moci

Změna rozpočtových pravidel, kterou tento týden prosadila vládní koalice, narušuje dělbu moci. Shodli se na tom v Partii na CNN Prima News představitelé opozice, kteří kritizují mimo jiné možnost, že vláda ve vágně definovaných krizových situacích může navýšit schodek rozpočtu o deset procent bez kontroly sněmovny. To je zásadní věc, kterou chtějí řešit u Ústavního soudu v rámci avizované stížnosti. Vládní představitelé v pořadu argumentovali například povodněmi v roce 2024 a nutností rychle reagovat.

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036. Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) se nebudou započítávat do schválených výdajových rozpočtových rámců. Prodloužení této výjimky v pátek schválila sněmovna ve sporné novele zákonů, které se týkají veřejných rozpočtů. Stejně tak bude moci vláda navyšovat výdaje státního rozpočtu na strategické infrastrukturní stavby podle liniového zákona.

Klíčové je ale také to, že vláda by měla mít pravomoc zvyšovat výdaje rozpočtu až o deset procent v případě vágně definovaných krizových situací. Navíc, pokud sněmovna vrátí vládě rozpočet k přepracování, jako to nastalo s rozpočtem na letošní rok, zákonné limity nebudou pro rozpočet platit.

Opozice už avizovala, že podá stížnost k Ústavnímu soudu. Ekonomický expert KDU-ČSL Benjamin Činčila uvedl, že jemu konkrétně vadí právě vypnutí kontroly poslaneckou sněmovnou. „V Česku máme mix tří mocí, tedy zákonodárnou, výkonnou a soudní. Myslím, že bychom měli váhy vyrovnávat a ne vypínat kontrolu. Dále je problém i to, že vláda, když předloží rozpočet do sněmovny, ta jí ho vrátí, tak může být deficit vyšší než umožňují podmínky zákona o rozpočtové odpovědnosti,“ vypočítal Činčila, co by podle něj mělo být součástí stížnosti.

Ekonomický expert ODS Jan Skopeček ve stejném pořadu řekl, že žijeme v demokratické zemi. „A chci v ní žít i dál. Máme dělbu moci mezi jednotlivými institucemi, která by měla být dodržována. Já jako ekonomický liberál si nepřeji všemocnou vládu, chci aby měla omezený mandát. Mně na tom nejvíce vadí rozvolnění rukou a menší kontrola parlamentu, třeba nad kapitolami, jako je Nejvyšší kontrolní úřad či kancelář prezidenta. Je to cesta do pekel, chci mít vládu, která je funkční, ale odpovídá parlamentu,“ uvedl Skopeček s tím, že do sněmovny byly zvoleny i opoziční poslanci, kteří zastupují část veřejnosti a ta by měla mít právo kontrolovat nakládání s veřejnými financemi.

Poslankyně hnutí ANO Jana Murová argumentovala tím, že v případě nouzového stavu, třeba hrozícího válečného konfliktu, je nutné reagovat rychle. „Vzpomeňme si na povodně v roce 2024. Když nastane takováto situace, je velmi nutná rychlost. Tehdy musely obce veškeré obnovovací věci zajistit z vlastních rozpočtů,“ poukázala Murová s tím, že trvalo velmi dlouho, než přišla reálná pomoc, navíc do velké míry obcím a krajům vůbec pomoženo nebylo.

Poslanec Libor Vondráček (Svobodí, za SPD) uvedl, že Ústavní soud je v poslední době mírný. „Pokud bude v tomto smyslu složení současného ÚS pokračovat, myslím, že opatření nezruší. Já si nemyslím, že by to bylo protiústavní. Pokud by si to ale Ústavní soud myslel, tak to od toho tady je. My bychom pak museli tu legislativu přepsat. Zneužitelné je ale do velké míry všechno. Když má vláda nějakou kompetenci, tak reakce sněmovny je často pomalejší, ale při povodních je nutné, aby reakce byla rychlá,“ uvedl Vondráček.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v týdnu uvedla, že je přesvědčená, že novela u soudu obstojí. Argumenty opozice se podle ní dost mění, ke všem se ale soud v judikatuře jasně vyjádřil. Odmítla, že by opozice měla málo času na rozpravu, i to, že by její návrhy byly přílepkem. Připomněla, že napřed musí zákon projít Senátem a musí ho podepsat prezident. „V Senátu budu poctivě obhajovat všechny argumenty, ale vzhledem k tomu, jak zatím rozhoduje Senát, kdy vlastně všechno zamítá, jsem skeptická,“ uvedla.