Plán na podporu průmyslu a „Made in Europe“ se má týkat i Japonska a dalších mimoevropských ekonomik
MADE IN EUROPE
Evropská komise tento týden představila ambiciózní plán podpory evropského průmyslu tzv. Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru). Zabývá se především opatřeními, která mají pomoci těžkému průmyslu čelit konkurenci z Číny, a to jak opatřeními, která mají skrz podobu veřejných zakázek v těchto sektorech podporovat evropské firmy. Později vyšlo najevo, že podporované firmy budou muset vykázat i určité procento investic do zelených řešení. Nyní deník Financial Times upozorňuje, že na veřejné zakázky mířené na evropské firmy budou moci dosáhnout za určitých podmínek i firmy například z Japonska či Velké Británie.
Plán si klade za cíl ochranu tří strategických odvětví: těžké průmyslové výrobky, jako je nízkouhlíková ocel, cement a hliník, čisté technologie a automobilový průmysl. Akt by měl podpořit například evropské výrobce větrných elektráren, solárních panelů či baterií pro elektromobily.
PSALI JSME: Brusel představil normu, která má chránit evropský průmysl před konkurencí z Číny
Akt zavádí pravidla, že při veřejných zakázkách a státní podpoře se bude více zohledňovat, zda je produkt vyroben v EU a má nízkou tzv. uhlíkovou stopu. Tyto požadavky se budou vztahovat na výše zmíněná odvětví, do budoucna je ale možné je rozšířit i na další energeticky náročná odvětví, třeba na chemický průmysl.
Nyní však vychází najevo, že podpora z veřejných rozpočtů by nemusela být omezena jen na evropské firmy. Výjimku může podle návrhu získat až 40 obchodních partnerů EU, a to za podmínky, že podobný přístup k veřejným zakázkám budou mít evropské firmy na jejich trzích. Deník Financial Times, který o výjimkách informoval, mluví například o Japonsku či Velké Británii. Naopak USA se výjimka týkat nemá.
Podle eurokomisaře pro vnitřní trh Stéphana Séjourného jde o výrazný posun v dosavadní průmyslové politice Unie. „Je to změna přístupu, která by ještě před několika měsíci byla nepředstavitelná. Musíme podpořit naše strategické sektory,“ uvedl.
Cílem nové legislativy je zvýšit podíl průmyslové výroby na ekonomice Evropské unie. Zatímco v roce 2024 tvořila výroba přibližně 14,3 procenta HDP, do roku 2035 by se měla přiblížit k 20 procentům. Součástí návrhu je také zjednodušení povolovacích procesů pro průmyslové projekty.
Plán zároveň reaguje na rostoucí obavy z technologické a výrobní závislosti na Číně. EU chce proto přísněji kontrolovat velké investice ze zemí, které dominují světové produkci v některých strategických odvětvích, například u baterií, solárních panelů nebo jaderné energetiky. Investice nad 100 milionů eur z těchto zemí by musely splnit nové podmínky – například zapojení evropských firem do výroby, zaměstnávání pracovníků z EU či sdílení technologického know-how.
Opatření má podle Evropské komise zabránit situacím, kdy zahraniční výrobci otevřou továrny v EU, ale výroba zůstane prakticky zcela v jejich rukou a bez přínosu pro místní ekonomiku.
Velká Británie nový návrh přivítala. Londýn v posledních týdnech intenzivně loboval za to, aby britské firmy nebyly z evropských dodavatelských řetězců vytlačeny. Podle zástupců britských obchodních komor se zatím obavy z vyloučení britského průmyslu nepotvrdily, některé připravované evropské regulace však podle nich mohou představovat další rizika.
Zatím se jedná o návrh Evropské komise, o kterém bude jednat jak Evropská rada, tak Evropský parlament.
