Šimpanzi v Ugandě vedou řadu let „občanskou válku“ a zabíjejí se navzájem
VÁLKA SIMPANZŮ
Největší známá skupina šimpanzů se rozdělila již před lety. Od té doby se bývalí spojenci systematicky navzájem zabíjejí. Co by tento konflikt mohl prozradit o lidských válkách popsali vědci v nové studii, píše list Berliner Zeitung.
Podle studie, publikované v odborném časopise Science, se jedna z největších komunit šimpanzů, jaké kdy byly v africké Ugandě pozorovány, rozdělila na dvě znepřátelené skupiny, které jsou od té doby zapleteny do dlouhotrvajícího a krvavého konfliktu. Informuje o tom mezinárodní tým vědců pod vedením antropologa Aarona Sandela z University of Texas v Austinu ve své studii zveřejněné ve čtvrtek.
Skupina šimpanzů nazvaná Ngogo v národním parku Kibale, čítající asi 200 jedinců, se od roku 2015 začala rozdělovat na dvě oddělené skupiny. Od roku 2018 členové menší západní skupiny systematicky útočí na příslušníky větší centrální skupiny. Do roku 2024 prokazatelně zabili nejméně sedm dospělých samců a 17 mláďat. Skutečný počet obětí je podle odhadů vědců pravděpodobně ještě vyšší.
LA PRIMERA "GUERRA CIVIL" ANIMAL: FACCIONES DE CHIMPANCÉS DESATAN UNA GUERRA LETAL
— John P. Acquaviva (@JPAFS) April 10, 2026
La ciencia acaba de confirmar un evento rarísimo y aterrador en Uganda: la primera "guerra civil" documentada entre chimpancés salvajes.
El histórico grupo de Ngogo, que convivió en paz durante… pic.twitter.com/YuSuxQ2Prm
Výzkumný tým pro tuto studii vyhodnotil mimo jiné 30 let pozorovacích dat a deset let pohybových dat založených na GPS. Výsledky ukazují postupný několikaletý proces rozdělování na menší podskupiny, který vyvrcholil v roce 2015 náhlou polarizací a rozdělením na dvě skupiny.
To, co podle vědců odlišuje tento konflikt od běžných teritoriálních bojů mezi cizími skupinami šimpanzů, je skutečnost, že se protivníci znali už léta. Za zmínku stojí také to, že všechny zaznamenané smrtelné útoky vycházely z početně menší západní skupiny – což je zjištění, které je v rozporu s běžnými modely, podle nichž by měly mít výhodu větší skupiny.
Co přesně rozštěpení způsobilo, zatím není zcela jasné. Vědci identifikovali několik možných faktorů: Neobvyklá velikost skupiny čítající téměř 200 jedinců mohla přetížit kapacitu pro udržování sociálních vazeb. Změna samce s nejvyšším postavením v roce 2015 a respirační onemocnění, které v roce 2017 zabilo celkem 25 šimpanzů, mohly rozkol urychlit.
Podle názoru výzkumníků má tato studie význam i pro pochopení lidských konfliktů. Rozšířená teorie tvrdí, že k utváření skupinové identity a vyvolání nepřátelství vůči cizincům jsou nezbytné kulturní znaky, jako je náboženství, etnická příslušnost nebo politická ideologie. Pozorování Ngogo však podporují alternativní hypotézu: samotná změna sociálních vztahů může stačit k rozdělení komunity a vyvolání kolektivního násilí – zcela bez kulturních znaků.
James Brooks z Německého centra pro primáty však v doprovodném komentáři v časopise Science zdůraznil, že násilí není biologicky předurčeno. Poukázal na bonoby – vedle šimpanzů nejbližší příbuzné člověka –, kteří jsou sice rovněž agresivní, ale nevedou smrtelné skupinové konflikty, nýbrž udržují tolerantní a kooperativní vztahy mezi skupinami. „Naše evoluční minulost neurčuje naši budoucnost,“ řekl Brooks.
