Evropská komise schválila rozpočtový plán Babišovy vlády. „Splňuje požadavky“

Evropská komise v červenci schválila nový fiskálně-strukturální plán, který předložila vláda Andreje Babiše (ANO). Komise pro Echo24 uvedla, že český plán doporučila Radě EU ke schválení, protože trajektorie čistých výdajů v plánu splňuje požadavky, které musí členské státy Evropské unie splňovat. EK očekává, že schodek sektoru vládních institucí vzroste z 2,1 % HDP v roce 2025 na 2,8 % HDP v roce 2026, tedy zůstane pod hranicí 3 % HDP. Zvýšení odráží především tzv. windfall tax a převzetí plateb příspěvku na podporované zdroje energie vládou namísto odběratelů elektřiny.

Babišova vláda čelí kritice ze strany ekonomů i opozice, kteří mají obavu, že kabinet bude výrazně zvyšovat deficity veřejných financí. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již uvedla, že příští rok bude schodek rozpočtu vyšší než letos, kdy by měl dosáhnout úrovně 310 miliard korun. Premiér Babiš i ministryně Schillerová opakovaně argumentují tím, že Česko má v evropském srovnání relativně nízké zadlužení, zároveň kritizují bývalý kabinet Petra Fialy (ODS), že naplánoval a nechal Evropskou komisí schválit fiskálně-strukturální plán, který počítal na příští rok se skokovým snížením deficitu na 150 miliard, což podle Babiše a Schillerové není možné.

I proto tak Česko 22. června 2026 předložilo Komisi svůj revidovaný plán, který pokrývá čtyři roky od 2027 do 2030. Nový plán počítá s průměrným růstem čistých výdajů o 3,2 % v období 2027 až 2030. Plán rovněž zahrnuje reformy a investice reagující na hlavní výzvy identifikované v rámci evropského semestru a řešící společné priority Unie.

Komise posoudila, že střednědobý plán Česka je v souladu s ustanoveními (článek 16) nařízení a obsahuje všechny nezbytné prvky (uvedené v článku 13). „Zejména při posuzování českého vnitrostátního střednědobého plánu Komise zkoumala, zda trajektorie čistých výdajů vychází z obezřetných předpokladů a zda splňuje požadavky na udržení dluhu sektoru vládních institucí pod 60 % HDP a schodku veřejných financí pod 3 % HDP ve střednědobém horizontu. Protože trajektorie čistých výdajů v plánu tyto požadavky splňuje, Komise doporučila Radě plán schválit,“ uvedlo tiskové oddělení EK pro Echo24.

Komise posuzuje rozpočtovou politiku Česka v rámci unijního rámce hospodářské správy, včetně Paktu o stabilitě a růstu reformovaného v roce 2024 a požadavků směrnice 2011/85 o vnitrostátních rozpočtových rámcích. „V praxi se hodnocení zaměřuje na to, zda jsou fiskální plány a výsledky Česka v souladu s fiskálními pravidly EU, zejména pokud jde o udržitelnost dluhu, vývoj schodku a dohodnutou trajektorii čistých výdajů stanovenou v rámci dohledového procesu,“ vysvětlila Komise.

Komise také zkoumá, zda je vnitrostátní fiskální rámec Česka v souladu s požadavky EU, včetně nedávných změn rozpočtových pravidel, které zmírňují uplatňování fiskálních pravidel pro určité výdaje na obranu a infrastrukturu, a zda tento rámec i nadále zajišťuje důvěryhodné, transparentní a účinné fiskální plánování a monitorování.

„Na jaře 2026 Komise posoudila, že v roce 2025 bylo Česko v souladu s požadavky EU. Posouzení také konstatovalo, že se předpokládá, že v souladu bude i v roce 2026. Na podzim 2026 Komise znovu posoudí fiskální vývoj za uplynulý rok a poskytne hodnocení pro rok následující.

Monitor udržitelnosti dluhu Evropské komise za rok 2025 (DSM) hodnotí rizika fiskální udržitelnosti pro Česko jako nízká v krátkodobém horizontu a střední ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, zejména v důsledku tlaků na výdaje související se stárnutím populace.

„Očekává se, že schodek sektoru vládních institucí vzroste z 2,1 % HDP v roce 2025 na 2,8 % HDP v roce 2026, tedy zůstane pod hranicí 3 % HDP. Toto zvýšení odráží především úplné ukončení daně z mimořádných zisků energetických společností a převzetí plateb příspěvku na podporované zdroje energie vládou namísto odběratelů elektřiny,“ dodává EK.

Zároveň Komise očekává, že dluh sektoru vládních institucí Česka vzroste z 44,3 % HDP na konci roku 2025 na 45,8 % na konci roku 2026, tedy zůstane pod hranicí 60 % HDP. Podle výpočtů Komise se očekává, že čisté výdaje v Česku porostou v roce 2026 o 6,4 % a kumulativně za roky 2024, 2025 a 2026 o 12,7 %. Předpokládané kumulativní tempo růstu čistých výdajů by do konce roku 2026 znamenalo kumulativní odchylku ve výši 0,1 % HDP, a to před zohledněním flexibility poskytované vnitrostátní únikovou doložkou za účelem pokrytí vyšších výdajů na obranu. „Na základě současných projekcí výdajů na obranu je však tato předpokládaná odchylka v mezích flexibility dané vnitrostátní únikovou doložkou,“ poukázala EK v komentáři pro Echo.

Tato úniková doložka je předmětem ostré kritiky ze strany ekonomů i opozice, změnu vetoval i prezident Petr Pavel. Vládní koalice jeho veto na konci srpna nicméně bez problému přehlasuje. Zákon má umožnit vládě kromě jiného navyšovat výdaje na obranu nad Sněmovnou schválený rámec až do roku 2036, o tři roky déle než nyní. Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) by se podle něj rovněž nezapočítávaly do schválených výdajových rozpočtových rámců. Obdobně by vláda mohla navyšovat výdaje na strategické infrastrukturní stavby.

Kritiku vyvolávalo především ustanovení, které vládě umožní v případě zhoršené bezpečnostní situace navýšit výdaje rozpočtu až o deset procent třeba jen na základě doporučení Bezpečnostní rady státu. V letošním roce by mohlo jít až o 240 miliard korun. Schillerová opakovaně odmítla obavy z nekontrolovaného utrácení a naopak poukazovala třeba na to, že v případě ohrožení by bylo nutné jednat rychle.

V případě, že se některý členský stát zadlužuje více, než Komise považuje za finančně zdravé, může s danou zemí být zahájeno řízení o nadměrném schodku, který probíhá podle článku 126 Smlouvy o fungování Evropské unie. „Prvním krokem je zpráva, která posuzuje, zda nadměrný schodek existuje či nikoli. Taková zpráva se vypracovává, pokud členský stát podle skutečných údajů překročil nebo plánuje překročit referenční hodnotu schodku ve výši 3 % HDP, nebo má vládní dluh nad 60 % HDP a podle skutečných údajů se významně odchyluje od své trajektorie čistých výdajů (ledaže má členský stát rozpočtový přebytek nebo schodek nižší než 0,5 % HDP),“ popsal mluvčí EK pro Echo.

Komise pak předloží zprávu týkající se příslušných členských států v rámci podzimního balíčku evropského semestru 2027. Podle nejnovějších dostupných prognóz byly rozpočtové projekce na rok 2026 posouzeny v rámci jarní prognózy Komise 2026. Řízení o nadměrném schodku probíhá například u Slovenska, Rumunska, Francie či Belgie.