Ve hře je i přídělový systém, prohlásil komisař EU pro energetiku Jørgensen

Evropská komise při přípravě na energetický šok způsobený americko-izraelskou válkou na Blízkém východě zvažuje „všechny možnosti uvedl pro deník Financial Times unijní komisař pro energetiku Dan Jørgensen. Mezi zvažované odpovědi na extrémně vysoké ceny paliv podle něj patří uvolňování ropy z nouzových rezerv, což se už děje, ale i zavedení přídělového systému. Podle amerického energetického experta Marka Millse se situace pro globální ekonomiku stane skutečně kritickou až při ceně ropy 175 dolarů za barel. Naproti tomu americký prezident Donald Trump zůstává i po více než měsíci války optimistický, když dnes prohlásil, že s trochou času se můžeme snadno zmocnit Hormuzského průlivu.

Podle Jørgensena však Evropská unie zatím nečelí bezprostřední krizi energetických dodávek. Uvedl, že Brusel se připravuje zejména na „strukturální, dlouhodobé dopady konfliktu“. „Bude to dlouhá krize, ceny energií zůstanou vysoké velmi dlouho,“ prohlásil komisař.

Hormuzským průlivem běžně prochází zhruba pětina světové produkce ropy a přibližně třetina zkapalněného zemního plynu, jeho blokáda tedy zásadně zvyšuje ceny těchto komodit na světových trzích. Kvůli omezené nabídce zdražují i ta fosilní paliva, která se na Blízkém východě netěží. Po čtvrtečním televizním vystoupení prezidenta USA Donalda Trumpa, ze kterého vyplynulo, že válka s Íránem bude ještě minimálně několik týdnů pokračovat, tak severoamerická lehká ropa WTI zdražila až ke 105 dolarům za barel. Cena evropské ropy Brent, která je těžená v Severním moři, se pohybuje na podobné úrovni.

Jørgensen uvedl, že EU se „připravuje na ty nejhorší scénáře“, i když unijní země ještě nedospěly k nutnosti zavést přídělový systém pro kritické produkty, jako je letecké palivo nebo nafta. „Lepší je ale být připraven, než později litovat,“ dodal komisař.

Abú Zabí dnes pozastavilo provoz svého největšího závodu na zpracování zemního plynu poté, co vypukl požár v důsledku trosek po zachycení íránské střely. Provoz v závodě Habšán byl zastaven již podruhé od vypuknutí války. Nebyli hlášeni žádní zranění. Zasažena byla i ropná rafinérie v Kuvajtu.

Podle amerického energetického experta Marka Millse lze čekat další zvýšení ceny ropy. "V současné době existuje několik náznaků, které tímto směrem ubíhají. Samozřejmě nemohu jednoduše předpovídat cenu ropy, ale další nárůst je pravděpodobný. Stále však máme daleko od ekonomické katastrofy. Situace se pro globální ekonomiku stane skutečně kritickou až při ceně ropy 175 dolarů za barel. Absolutní nárůst je méně důležitý než jeho trvání. Klíčovou otázkou bude, jak dlouho cena ropy zůstane vysoká. To závisí především na tom, kdy bude Hormuzský průliv opět průjezdný pro ropné tankery," dodal Mills v deníku Die Presse.

Naproti tomu americký prezident Donald Trump zůstává i po více než měsíci války optimistický, když dnes prohlásil, že s trochou času se můžeme snadno zmocnit Hormuzského průlivu. „S trochou času bychom snadno mohli otevřít Hormuzský průliv, zabrat ropu, udělat štěstí. Byl by to tryskající vrt pro svět???“ položil si na své sociální síti otázku Trump.