Vláda řeší možný dopad války v Íránu. ČR má dostatek zásob pohonných hmot, uklidňuje Havlíček

Vláda Andreje Babiše podle slov ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (oba ANO) bedlivě sleduje vývoj událostí na Blízkém východě kvůli možným dopadům na českou ekonomiku. Havlíček pro Echo24 řekl, že ekonomické dopady konfliktu v Íránu budou primárně záležet na délce války a intenzitě případné další eskalace. ČR má ale prý dostatek zásob pohonných hmot a disponuje diverzifikovaným portfoliem dodavatelů ropy a plynu. Na mezinárodní úrovni vláda řeší přijetí možných opatření, jak v rámci Evropské unie, tak Mezinárodní agentury pro energii (IEA)

Ministr průmyslu Echu řekl, že vláda zhoršení bezpečnostní situace na Blízkém východě pozorně sleduje. „Rozsah ekonomických dopadů bude záležet na délce a intenzitě případné další eskalace konfliktu, který už bohužel zasáhl většinu zemí v regionu. V tuto chvíli lze v případě ČR počítat především s nepřímými dopady. Dlouhodobější nestabilita v Perském zálivu se může odrazit v nemalém zvýšení cen energetických surovin na globální úrovni,“ uvedl Havlíček.

Z hlediska dodávek ropy a plynu je podle něj situace v Česku aktuálně stabilní. „Máme dostatek zásob pohonných hmot a co se týče dodávek ropy a plynu, ČR disponuje diverzifikovaným portfoliem dodavatelů. Na mezinárodní úrovni komunikujeme a diskutujeme přijetí možných opatření, jak v rámci EU, tak Mezinárodní agentury pro energii (IEA),“ dodal Havlíček.

„Konflikt má také bezprostřední dopad na leteckou a námořní dopravu, což by mohlo mít v případě delšího trvání bezpečnostní situace vliv na omezené možnosti přepravy zboží. Vliv to nepochybně bude mít na turistický průmysl,“ uzavřel ministr.

Hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil pro Echo24 popsal tři možné scénáře podle délky konfliktu. Tím prvním je „rychlá a úspěšná operace“. „V tomto scénáři USA a Izrael naplní své hlavní cíle v řádu dnů, maximálně pár týdnů. Irán se nevzmůže na výraznější odpor. V tomto případě dojde pouze ke krátkodobému výkyvu v ceně ropy a zemního plynu. To je sice nepříjemné hlavně pro motoristy, kteří by pár týdnů tankovali o několik korun za litr dráže, ale makroekonomický dopad by to nemělo prakticky žádný,“ popsal Hradil.

Druhým scénářem je delší izolovaný boj USA a Izraele proti Íránu. „V tomto scénáři by boje pokračovaly (byť v menší intenzitě) po dobu týdnů či déle, Írán by blokoval Hormuzský průliv, jeho vlastní ropné produkční kapacity by byly částečně nebo zcela vyřazeny z provozu. Toto už bychom pocítili. Cena ropy by mohla vystoupat ke 100 dolarům za barel a zůstat zde po delší dobu. Podobně i dodávky zemního plynu by byly o desítky procent dražší,“ poukázal Hradil s tím, že to by mohlo celkovou inflaci bezprostředně zvýšit o 0,6-0,8 procentního bodu, po zahrnutí sekundárních efektů až o 1,0-1,5 procentního bodu.

„Zhoršila by se ekonomická nálada spotřebitelů i firem, klesla by ochota nakupovat i investovat. Centrální banky by mohly být donuceny zvýšit úrokové sazby o 0,25-0,50 procentního bodu, což by ekonomiku dále tlumilo. Růst české ekonomiky by v letošním roce mohl oslabit o 0,2-0,3 procentního bodu,“ varoval Hradil.

Třetím scénářem je absolutní eskalace. „V tomto scénáři by celý regionu Blízkého východu zachvátil chaos. Do bojů by se nějakým způsobem zapojily další státy, útoky na energetickou infrastrukturu by byly běžné, horká fáze konfliktu by trvala měsíce. Zde už bychom se dostávali do situace srovnatelné s prvotním šokem způsobeným válkou na Ukrajině. Ztráta významné části energetických surovin z Blízkého východu by pro nás znamenala růst inflace v řádu celých procentních bodů, propad ekonomického sentimentu, nutnost vládních zásahů, dilema pro centrální banky (padající ekonomika a zároveň rostoucí inflace), výrazný pokles akciových trhů a tak dále. Růst HDP by zpomalil v řádu jednotek procentních bodů, hrozila by tedy i recese,“ uzavřel Hradil.

Podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky je ale velmi těžké nyní cokoliv predikovat směrem do středně a dlouhodobého horizontu. V případě táhlého konfliktu je největším rizikem podle něj právě významný růst cen ropy a zemního plynu. „Krátkodobý konflikt světová ekonomika bude podstatně lépe kousat a lze očekávat v tomto scénáři relativně rychlý návrat k normálu. V případě táhlého konfliktu uvidíme růst cen ropy, plynu s dopadem právě na světovou ekonomickou aktivitu, která je na ceny energií háklivá. Nejvíce pak v průmyslu a výrobě. Vyšší míra rizik bude znamenat nižší ochotu investovat do dlouhodobých projektů. Domácnosti budou v prostředí dražších energií a nejistot méně utrácet, což se zase projeví v ekonomickém výkonu,“ řekl pro Echo24 Peterka.